Proč se tvoří opravné položky k zásobám v účetnictví?

Zásoby v účetnictví

Zásoby jako takové zastupují složku oběžných aktiv, která je nejméně likvidní. Zásoby jsou pak ve většině případů pořizovány za účelem jejich dalšího prodeje nebo s cílem ekonomického prospěchu účetní jednotky. Obecně se zásoby dělí na materiál, nedokončenou výrobu a polotovary, výrobky, zboží, mladá a ostatní zvířata a poskytnuté zálohy na zásoby.

Mezi materiál pak patří nejen základní materiál, ale také pomocné a provozní látky, náhradní díly nebo obaly. Zboží potom představuje tu část zásob, která je za účelem jejich dalšího prodeje nakoupena.

Při oceňování zásob vychází účetní jednotka ze zákona o účetnictví a zásoby jsou pak oceněny pořizovací cenou, vlastními náklady nebo reprodukční pořizovací cenou. Pořizovací cena se pak použije nejčastěji u nakupovaných zásob, zatímco u zásob vytvořených vlastní činností použije pro ocenění vlastní náklady.

Pokud dojde k tomu, že vykazovaná hodnota zásob je nižší než cena uvedená v účetnictví, tvoří účetní jednotka opravné položky. Aby mohla být opravná položka vytvořena, musí se posuzovat každé konkrétní aktivum individuálně. Opravné položky pak mohou být tvořeny jak v průběhu roku, tak k rozvahovému dni. Samotným cílem tvorby opravných položek je tak vyjádření reálné hodnoty zásob.

Trvalé versus dočasné snížení hodnoty zásob

Pokud v rámci inventarizace účetní jednotka zjistí, že její zásoby jsou nesprávně oceněny, může provést tzv. korekci ceny. V závislosti na tom, zda se jedná o trvalé nebo dočasné snížení hodnoty, může účetní jednotka tvořit opravné položky. Účetní opravné položky se pak vytváří v návaznosti na dodržení účetní zásady opatrnosti – tedy vykazování předpokládaných a očekávaných ztrát, rizik a příp. i znehodnocení majetku. Účetní zásada opatrnosti je naplněna, pokud účetní jednotka tvoří rezervy a opravné položky.

Jakmile provede účetní jednotka inventarizaci a dojde ke zjištění, že zásoby mají prodejní cenu sníženou o náklady související s prodejem nižší, než je cena uvedena v účetnictví, musí účetní jednotka vykázat zásoby v nižší hodnotě. Pozor však na to, že o opravných položkách se účtuje jen v důsledku snížení hodnoty zásob. Pokud je cena vyšší, o opravných položkách se neúčtuje. K takovýmto zásobám tak musí účetní jednotka vytvořit účetní opravnou položku. Opravné položky se však tvoří v případě, kdy snížení hodnoty nemá trvalý charakter, a to v návaznosti na znění vyhlášky k zákonu o účetnictví. Opravné položky se také mohou tvořit maximálně do výše hodnoty majetku a nemohou mít aktivní zůstatek.

V jakých případech tvořit opravné položky?

Existuje mnoho případů, kdy má smysl tvořit opravné položky. Jedná se například o situace, kdy účetní jednotka eviduje na skladě zásoby, u kterých je malý obrat prodeje nebo jsou staré (zastaralé) a na skladě zůstávají tzv. „ležet“. V takovém případě v rámci inventarizace odhadne účetní jednotka reálnou hodnotu a přecení zásoby v rámci tvorby opravných položek.

Opravné položky se ale tvoří také k zásobám, které mají sezónní charakter, a v návaznosti na sezónnost dochází k poklesu prodeje – například plavky nebo zimní rukavice. Takové zboží se následně prodá buď se slevou, anebo se vytvořená opravná položka rozpustí v okamžiku, kdy bude pro toto zboží sezóna prodeje.

Účtování o opravných položkách

Pokud účetní jednotka shledá, že je tvorba opravných položek opodstatněná, zaúčtuje tvorbu na vrub nákladů souvztažně s příslušným rozvahovým účtem. Pokud účetní jednotka v rámci inventarizace zjistí, že již není důvod pro tvorbu nebo vykazování opravných položek, opravné položky se rozpustí nebo zruší, a to opačným účetním zápisem.

Příklad účtování o opravných položkách:

Jak je to s opravnými položkami a daněmi?

Tvorba opravných položek k zásobám je považována za daňově neúčinný náklad. Pokud dojde tedy k tvorbě účetních opravných položek k zásobám, nebudou tyto náklady ovlivňovat základ daně a je potřeba tyto účetní operace zohlednit v daňovém přiznání.

Co jste se v článku dozvěděli?