Cider je přitom malý segment domácího trhu, ale slibně se rozvíjí. A to hlavně ve větších městech. Táhne ho komunita lidí, kteří cider pijí i sami doma vyrábí.
Hobby byznys z lásky ze školních let
Během svého vysokoškolského pobytu v Anglii se Vojtěch Čížek poprvé dostal k cideru. To je, jak vysvětluje na svém webu, nízkoalkoholický nápoj, který vzniká řízeným kvašením jablečného moštu
. Mošt se přitom vyrábí ze speciálních odrůd jablek, které je potřeba také umět dobře namíchat. Až později ochutnal cidery, které byly dostupné v Česku. Přišlo mi, že by se z toho dalo něco ukout. Chuť byla vynikající a přesto tu cidery moc nefrčely. To bylo asi před deseti lety,
vzpomíná Vojtěch ve svém obchodě Dobrý cider v Praze v Podskalské ulici. Nedaleko vltavské náplavky na Rašínově nábřeží, známé farmářskými trhy.
V roce 2010, v době, kdy se cider v tuzemsku sice začínal trochu šířit, vznikaly domácí značky, něco se dováželo, ale zároveň o cideru ještě nikdo nic pořádně nevěděl, si tedy založil živnost. Nejdřív to pro něj byl hobby byznys a i dnes je cider hlavně tím, co ho baví. Nevěnuje se mu ani nyní výhradně, souběžně s podnikáním je zaměstnaný v potravinářském průmyslu.
Spíš lahve než sudy
Když začal se ciderem podnikat, stal se nejprve českým zástupcem některých zahraničních značek. Mým prvotním záměrem bylo protlačit tu variantu kvalitního sudového cideru. To tady vůbec nebylo. Začal jsem tedy velkoobchodně s nabídkou pro restaurace a bary. Návazně se kolem cideru vytvářela určitá komunita, značek bylo víc a lidé, co cider pili, se po nich ptali. Otevřel jsem proto e-shop a potom i kamennou prodejnu,
vysvětluje, jakou genezí jeho podnikání od velkoobchodu k maloobchodu prošlo.
Ukázalo se totiž, že zájem o cider nejde ani tak z gastro podniků, ale od běžných lidí, kteří cider poptávali. Navštívili Anglii nebo Francii a pak cider chtěli pít i doma. Svůj koncept tedy upravoval za pochodu, podle toho, po čem byla poptávka. Do velkoobchodu jsem šel zpočátku s nadšením, jenže pak mi v kontaktu s realitou trochu spadla čelist. Zjistil jsem, že to je cesta, která bude hodně trnitá a dlouhá. I teď je konkurence v cideru relativně nižší spíš u koncových zákazníků,
popisuje.
Není na co navazovat
Cider má podle něj v Česku jen malý segment trhu. Praha a větší města jsou také v cideru diametrálně odlišný svět než zbytek republiky, což celkový trh ještě zmenšuje. Jsme malá zemička a máme tu tradici jiných nápojů. Cider je vlastně cizorodý prvek, který tady začínal od nuly a nemá na co navazovat. Přinášeli ho sem lidé, kteří se vraceli ze zahraničí, odkud cider znali. Co si pamatuji, začalo tu už několik e-shopů se ciderem, ale všechny skončily, stejně jako zavřeli dovozci cideru nebo bar specializovaný na cider v Krymské ulici,
tvrdí s tím, že v jeho případě je zřejmě rozhodujícím faktorem fungování trpělivost. Do malého trhu se příliš konkurence nevejde, pro jednoho jde ale podle Vojtěcha o pěkně rostoucí segment.
Před třemi lety si tak třeba zařídil větší prodejnu se skladem, a to jen ob dvě čísla popisná ve stejné ulici. Na vybavení obchodu pracoval sám. Tady mám konečně pocit, že můžu lidi oslovit. Připravuji degustace, což hrozně pomáhá stmelovat komunitu kolem cideru,
vypráví o obchodu, kde prodává lahvový cider tuzemských i zahraničních značek a také ten čepovaný ze sudu. Je to místo, kde se dá zaparkovat, je blízko metra, tramvají i blízko farmářské náplavky. Chtěl jsem vytvořit místo, kam si i lidé z náplavky chodí pro drink, když se jim tam nechce stát dlouhou frontu,
říká víc o svém pohledu na věc.
Kamenná prodejna je klíčová
Svou nabídku v podstatě každý rok rozšiřuje o jednu zahraniční značku. Navštěvuji různé veletrhy, které se na cider specializují. V obchodě sonduji, co u zákazníků funguje a co ne. Když tu něco chci mít, musím si to dovézt, protože to nikdo jiný neudělá, dovozců je tu hrozně málo,
dává nahlédnout do své strategie. Zahraničních značek jsou podle něj stovky a je pořád z čeho brát. Dováží z Anglie, Francie i ze Španělska, z těch nejvíce i méně známých regionů a stále testuje další značky. V prodejně ukazuje jejich šíři. Tvrdí však, že i české cidery skvěle rostou a tvoří velkou část jeho portfolia; jejich počet je ale omezený.
Podnikatel.cz také zjistil, jak se podniká ve výrobě a prodeji domácích džemů a marmelád. Přečtěte si o tom v článku Vyrábí oceňované džemy a marmelády. Ochutnávky jí prodávají nejvíc.
V prodeji vede spíše kamenná prodejna než online prodej. Otevřít ji a vstoupit do přímé interakce se zákazníky ostatně považuje Vojtěch ve svém podnikání za klíčové rozhodnutí. E-shop z mého pohledu trochu zaostává, proto ho budu modernizovat,
říká. Prodejna však má podle něj výhodu, že si tu mohou nechat zákazníci všechno vysvětlit. Devadesát procent lidí totiž přijde a neví, co chce. V prodejně mají možnost něco ochutnat, zeptat se. To, že nevědí, je přitom síla i slabina. Můžeme je sice se ciderem seznámit, zároveň si v sobě nesou zárodky předsudků o tom, co to cider je a jak chutná,
vysvětluje a dodává, že i z hlediska pravidel je pojetí cideru u nás hodně široké.
Degustace a hlad po novinkách
Zároveň mezi lidmi, kteří už cider znají, roste poptávka po větší kvalitě. A s tím, jak se povědomí o cideru rozšiřuje, zvedá se i jeho celková spotřeba. Cider už není cizí slovo jako před deseti lety. Ani už není vnímaný jako druhořadý „jabčák“,
popisuje Vojtěch posun, který za tu dobu, co se cideru profesionálně věnuje, u zákazníků sleduje. Tvrdí, že na degustacích se ukazuje, že je to u cideru podobné jako u piva, vína nebo jiných nápojů – lidé mají hlad po novinkách, hledají něco nového, chtějí to ochutnat. Proto se na degustacích snaží ukazovat celou šíři ciderů a jejich chutí. Chci celkově podporovat povědomí o cideru a jeho znalost. Na první degustace přišli tři lidé, dnes se termín za dva dny naplní,
poukazuje na zájem.
Sám sice má své srdcovky, ale říká, že cider není, podobně jako víno, záležitost jedné chutě – i u něj záleží na příležitosti. Stejně jako si dám v létě spíš svěží voňavé víno s dobrou kyselinkou, budu podobně uvažovat i o cideru. Na zimní měsíce mám zase těžší a rozjímavější chutě. A rozdíly jsou i u párování cideru s jídlem,
popisuje. Snaží se lidi přesvědčit, aby nepili jen jeden cider, ale brali v úvahu různé chutě a příležitosti.
České cidery rostou
Zajímavě podle něj každopádně roste i kategorie českých ciderů, z čehož má radost. Vždyť precizní dobrý český cider nakonec plánuje do budoucna tvořit i on sám – nikoliv ve velkém, ale pro menší okruh svých zákazníků. Roste také znalost prostředí, kde původně cidery vznikají, takže zajímavostí například je, že čeští výrobci sází anglické odrůdy jablek. A investují. Můj postřeh ale zároveň je, že všichni do oboru vstupují s příliš velkým optimismem,
dodává.
Karol a František Hábovi zase vsadili na lokální pěstování a prodej řezaných květin. Víc o tom prozrazují v článku Na květinové farmě vsázejí na čerstvost a lokálnost. Jak jejich byznys funguje?
Prodává i vybavení pro domácí výrobu cideru, o níž je také poměrně velký zájem. V tom vidí potenciál a myslí si, že také počet domácích minivýrobců cideru bude narůstat. Rád bych lidi edukoval a posouval laťku i v domácí výrobě. I tudy vede cesta rozvoje, je to možnost, jak si budovat u zákazníků kredibilitu a loajalitu,
uvádí s tím, že uvažuje i o vlastní výrobě vybavení pro domácí výrobce cideru. Mnohé totiž vyzkoušel, ví, co funguje a co ne, což může zúročit.
Ani na velkoobchod však nezanevřel. I velkoobchod podle něj spíš drží místní výrobci cideru a v exkluzivnějším segmentu se cider stále uplatňuje méně – i když i takové firemní zákazníky má. Cider je podle něj pro restaurace stále spíš něčím, na čem mohou ukázat, že mají všechno v podniku do puntíku vypiplané, a to vedle vína, piva, kávy nebo nealka, které jsou pro ně primární. Spolupracuje proto s obchodními partnery v regionech, kteří nabízejí cider restauracím jako součást své širší nabídky.
K náročnější chuti je třeba se propít
Zákaznice a zákazníci se přitom o Dobrém cideru dozvídají nejvíc online, přes Facebook, kde šíří i ciderovou osvětu a jemuž se věnuje Vojtěchova manželka, která také částečně prodává v obchodě. A to spolu s kolegyní, která se o ciderech všechno naučila od píky. Když jsem přemýšlel o tom, na jakou skupinu zákazníků se víc zaměřit, zjistil jsem, že vlastně nevím. Nakupují u nás totiž muži i ženy, mladší i starší lidé,
uvažuje Vojtěch. Nedá se podle něj také říct, že co chutná lidem, kteří chodí do jeho obchodu, by uspělo na širokém trhu. Dražší cidery jsou takové přísnější. Jejich chuť může šokovat. Lidé, co cider neznají, začínají spíš sladkými chutěmi a pak postupně zkouší sušší věci,
připomíná, jak je potřeba se k náročnějším chutím propít.
Přečtěte si také o podnikatelském příběhu, který následoval po ukončení dobře rozjeté korporátní kariéry, v článku Podnikatel založil firmu inspirovanou životem Fausta z Jizerských hor.
Doporučuje k tomu právě degustace, kde si může každý udělat na různé chutě ciderů svůj názor. Ať už v jeho obchodě nebo na akcích, které se i v Česku konají. Je to třeba Slavnost cideru na pražské Smíchovské náplavce nebo ochutnávka českých ciderů v Meet Factory. Kolem cideru totiž neustále roste docela soudržná komunita, která se na akcích schází a sdílí informace.
Co dál? Rozhodne i Brexit
Jak se dál vyvinou Vojtěchovy plány, uvidí i podle toho, jak dopadne Brexit. Čeká mě poměrně nejasné období, protože větší část mého byznysu tvoří dovoz anglických značek. O Brexitu se hodně diskutuje z hlediska exportérů, já jsem dovozce. A to malý dovozce, těžko si můžu nakoupit na dva roky dopředu,
popisuje. Je možné, že Anglii pustí a bude se soustředit na jiné země, nebo v ní naopak bude pokračovat dál.
Každý rok přitom jeho byznys roste zhruba o 20 procent a v tom by chtěl vytrvat Obor je to zajímavý a to mě u něj drží. Nikdy se nebude chovat jako prodej vína nebo piva. Ale má potenciál udržet si svou pozici a rozvíjet se dál,
tvrdí o prodeji cideru. V něm u nás není cesta vyšlapaná a svou cestu si proto Vojtěch musí formovat úplně sám.
Podívejte se také na to, jak se podniká se cidery pod značkou F. H. Prager:
ČLÁNKY DO MAILU