Prodávejte potraviny přes internet. Cestou k zákazníkovi se ale nesmí zkazit

Bráno z pohledu živnostenského zákona je založení vlastního e-shopu poměrně jednoduchou záležitostí. Pro toto podnikání totiž zpravidla stačí podnikateli – fyzické osobě živnostenské oprávnění na volnou živnost, obor Velkoobchod a maloobchod. Tomu, že založení a provoz e-shopu samozřejmě v posledku tak zcela jednoduché nejsou, se již business server Podnikatel.cz podrobně věnoval v samostatném článku. Podnikatel totiž musí mít jasno v tom, co chce v e-shopu prodávat, jaká bude jeho konkurenční výhoda, jakým způsobem si e-shop pořídí (například zda si ho pronajme nebo si nechá specializovanou firmou vytvořit vlastní, šitý na míru), musí mít jasno v související legislativě a ve svých zákonných povinnostech, promyslet svou marketingovou strategii a tak dále. Čtěte více: Jak si založit vlastní e-shop?

E-shopem se předpisům nevyhnete

Pokud se podnikatel rozhodne, že se bude věnovat internetovému prodeji potravin, nevyhne se žádné z povinností, která by ho čekala v kamenné provozovně či třeba ve stánku. Míněny jsou hlavně veškeré povinnosti vztahující se k hygienickým předpisům nebo předpisy ochraňující spotřebitele. Čtěte více: Při otevření stánku s občerstvením si dejte pozor na výběr živnosti i hygienu

Prodejce tak musí skladovat zboží za odpovídajících podmínek (které bývají uvedené na obalu) jako je například správná skladovací teplota – ta je závazná pro všechny prodejce. Je třeba také zabránit kontaminaci potravin jinými nežádoucími látkami. Personál, který se na prodeji potravin podílí, musí být zdravotně způsobilý. Čtěte více: Doložit zdravotní způsobilost musí i prodejce balených potravin

Orgánem, který v Česku dohlíží na e-shopy prodávající potraviny, je Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Jak pro business server Podnikatel.cz potvrzuje Martina Šmídtová, tisková mluvčí SZPI, není z hlediska legislativy co se týče hygieny žádný rozdíl mezi kamenným a internetovým obchodem s potravinami. Provozovatel musí zajistit zdravotní způsobilost personálu, správné skladování potravin dle požadavků výrobce, samozřejmostí je čistota používaných prostor i dodržování osobní hygieny zaměstnanců atd., říká Šmídtová. Dodává, že potraviny prodávané přes internet musí být  bezpečné (stejně jako potraviny prodávané jinde) a vyhovovat jakostním požadavkům. V neposlední řadě musí být také označené v souladu s předpisy.

Obecně o problematice e-shopů a prodeje potravin business server Podnikatel.cz informovala také Drahomíra Homolková, vedoucí odboru hygieny výživy a předmětů běžného užívání Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje (hygienické stanice jinak kontrolují jen provozovny stravovacích služeb) – pro e-shopy neexistují žádná specifická pravidla, která by tento prodej potravin odlišovala od prodeje v kamenných provozovnách. Musí být vždy zachována bezpečnost potravin z hlediska možného ohrožení zdraví spotřebitelů, musí být zachovány podmínky značení, skladování i podmínky zachování dob spotřeby nebo minimální trvanlivosti, uvádí Drahomíra Homolková.

Musíte na netu o potravinách informovat?

Z žádného předpisu zatím nevyplývá, že by musel provozovatel uvést složení balené potraviny či její datum použitelnosti/datum minimální trvanlivosti přímo v internetové nabídce, ale rozhodně musí být na vlastní potravině. Není tedy možné povinné údaje rozepsat na internet a vlastní balenou potravinu zákazníkům doručit bez označení, tvrdí Martina Šmídtová. Dodává, že také není samozřejmě možné prodávat přes internet potraviny s prošlým datem použitelnosti nebo doručit zákazníkovi potravinu s prošlým datem minimální trvanlivosti, aniž by zákazník věděl o tom, že jsou potraviny prošlé. Pokud z důvodu reklamy a konkurenční výhody prodejce nějaké informace o prodávané potravině v e-shopu uvádí, musí být pochopitelně pravdivé.

Jan Votočka, tiskový mluvčí Sdružení obrany spotřebitelů, se však na nutnost informovat zákazníka dívá přísněji. Podle něj by internetový prodejce měl zákazníka ještě před uzavřením smlouvy informovat podle paragrafu 10 zákona o ochraně spotřebitele (týká se např. názvu výrobku, označení výrobce nebo dovozce, popřípadě dodavatele, údajů o hmotnosti nebo množství nebo velikosti, popřípadě rozměru, dalších údajů potřebných podle povahy výrobku k jeho identifikaci či užití).

Posílám potraviny poštou a zkazí se. Kdo nese odpovědnost?

Obchodník by se mohl domnívat, že ve chvíli, kdy zboží expeduje (poštou, kurýrem apod.), nenese za něj další zodpovědnost. Mýlil by se. Za to, že se ke spotřebiteli dostane zboží v pořádku a že budou dodržena veškerá hygienická pravidla, odpovídá výhradně obchodník. Za zachování bezpečnosti zasílané potraviny ručí vždy provozovatel (tedy ten, kdo potravinu zasílá), potvrzuje hygienička Drahomíra Homolková.

To pro business server Podnikatel.cz potvrzuje také Martina Šmídtová: V případě, že jsou přes internet formou zásilkového prodeje nabízeny potraviny vyžadující specifické podmínky skladování, měl by provozovatel zajistit takový způsob přepravy zboží k zákazníkovi, aby tyto specifické podmínky byly dodrženy. Reklamaci zboží bude tedy zakazník vyřizovat u toho, u koho si zboží zakoupil, tedy u prodejce. V případě zasílání potravin v cenném balíku může odesílatel požádat, aby byl cenný balík dodán ve lhůtě dvou pracovních dnů ode dne podání (čl. 16, odst. 11 poštovních podmínek). Při nedodržení sjednané lhůty může odesílatel uplatnit reklamaci dodání, poznamenává k této problematice tisková mluvčí České pošty Marta Selicharová. Čtěte více: Z diskuze: Chci začít podnikat a založit si e-shop

V případě zasílání potravin poštou bude vždy záležet na konkrétním druhu potraviny. Patrně nebude problém u trvanlivých potravin jako je čaj nebo těstoviny. U některých je to naopak z podstaty věci vyloučené (zelenina, sýry, salámy), uvádí pro business server Podnikatel.cz Jan Votočka. Zasílání produktů, které se mohou lehce zkazit, je podle něj možné jen pomocí speciálně zařízených kurýrních služeb s chladícími vozy – bežné zasílání poštou by bylo v rozporu s hygienickými předpisy. Zatímco potraviny zaslané poštou je nutné reklamovat u prodejce, zboží, které doveze kurýr, může podle Votočky zákazník reklamovat přímo na místě a poškozené zboží nemusí převzít.

Distribuce zboží k zákazníkovi je proto další důležitou oblastí, kterou musí obchodník zvážit a uspokojivě vyřešit. Jedna z možností, kterou e-shopy využívají, je osobní vyzvednutí zboží na určeném odběrném místě. To však zároveň částečně popírá smysl nákupů přes internet, protože pro zákazníka pak vyjde nastejno, zda nakoupí v e-shopu (a pro zboží si stejně půjde nebo pojede) nebo nakoupí rovnou v kamenném obchodě. Jindy si lze sjednat doručení do domu, ale na přesný den a hodinu – zákazník si tak doma převezme zboží osobně a nehrozí, že by zboží putovalo v nevyhovujících podmínkách, případně týden leželo nevyzvednuté na poště.