Základní výměra dovolené dle § 213 zákoníku práce činí:
- 4 kalendářní týdny u podnikatelských subjektů,
- 5 týdnů u zaměstnavatelů státní a veřejné správy,
- 8 týdnů u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol.
Podnikatelé mohou čtyřtýdenní dovolenou prodloužit o další týdny nebo i jednotlivé dny. Mohou tak učinit dokonce jen u některých zaměstnanců. Musí však přitom pamatovat na rovné zacházení se zaměstnanci a zákaz diskriminace. Prodlužování se tedy bude týkat spíše skupin zaměstnanců pracujících ve specifických podmínkách než jednotlivých „oblíbených” zaměstnanců.
Týdnem dovolené se rozumí 7 po sobě následujících kalendářních dnů. Týden nemusí vždy začínat pondělkem, ale také například středou. Pokud připadne na některý den v týdnu dovolené státní svátek, do dovolené se zaměstnancům nezapočítává.
Právo na dovolenou vzniká všem zaměstnancům zaměstnaným v pracovním poměru. Tedy i u pracovních poměrů na dobu určitou, na zkrácený pracovní úvazek atd.
Zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou na jednotlivé týdny mají nárok na tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich podle rozvrhu pracovní doby připadá v celoročním průměru.
Druhy dovolené
Zaměstnanec má podle zákoníku práce nárok na:
- dovolenou za kalendářní rok,
- dovolenou za odpracované dny,
- dodatkovou dovolenou.
1. Dovolená za kalendářní rok
Zaměstnanec, který je zaměstnaný v nepřetržitém pracovním poměru u jednoho zaměstnavatele alespoň 60 dní v kalendářním roce, má nárok na dovolenou za kalendářní rok. Pokud by ale jeho pracovní poměr současně netrval po celý kalendářní rok, má nárok jen na poměrnou část nárokované dovolené za kalendářní rok.
Pro splnění podmínky šedesáti dnů v kalendářním roce se započítává doba:
- čerpání dovolené,
- náhradního volna,
- placených svátků,
- překážek v práci (lékařské vyšetření a prohlídky, očkování, svatba a další překážky uvedené v nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci).
Poměrnou část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého pracovního poměru jedna dvanáctina dovolené za kalendářní rok. Pokud vypočtená jedna dvanáctina činí necelý den, zaokrouhluje se dovolená na půldny.
| Kalendářní měsíc | 4 týdny dovolené | 5 týdnů dovolené | 8 týdnů dovolené |
|---|---|---|---|
| Leden | 1,5 dne | 2 dny | 3,5 dne |
| Únor | 3,5 dne | 4 dny | 6,5 dne |
| Březen | 5 dnů | 6 dnů | 10 dnů |
| Duben | 6,5 dne | 8,5 dnů | 13,5 dne |
| Květen | 8,5 dne | 10,5 dne | 16,5 dne |
| Červen | 10 dnů | 12,5 dne | 20 dnů |
| Červenec | 11,5 dne | 14,5 dne | 23,5 dne |
| Srpen | 13,5 dne | 16,5 dne | 26,5 dne |
| Září | 15 dnů | 19 dnů | 30 dnů |
| Říjen | 16,5 dne | 21 dnů | 33,5 dne |
| Listopad | 18,5 dne | 23 dnů | 36,5 dne |
| Prosinec | 20 dnů | 25 dnů | 40 dnů |
2. Dovolená za odpracované dny
Zaměstnanci, kterému nevznikl nárok na dovolenou za kalendářní rok ani na jeho poměrnou část, protože nepracoval nepřetržitě 60 dní v jednom pracovním poměru, náleží dovolená za odpracované dny. Vypočítá se jako jedna dvanáctina nároku za každých odpracovaných 21 dnů v kalendářním roce. Před účinností nového zákoníku práce od 1.1.2007 se používalo 22 odpracovaných dní.
3. Dodatková dovolená
Dodatková dovolená v délce 1 týdne náleží zaměstnancům, kteří pracují u jednoho zaměstnavatele po celý kalendářní rok při těžbě nerostů, ražení tunelů a štol, a zaměstnancům konajícím zvlášť obtížné nebo zdraví škodlivé práce.
Dovolená za práci konanou na dohody
Pracuje-li zaměstnanec na základě dohody o pracovní činnosti, je možné v souladu se zákoníkem práce sjednat v pracovní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu právo na dovolenou. V případě dohody o provedení práce nemůže zaměstnanci tento nárok vzniknout a nelze ho sjednat ani smluvně.
Příklady
1. Podnikatel přijal 1.2.2008 do pracovního poměru zaměstnance a následně poměr k 31.3.2008 ve zkušební době ukončil. Na kolik dnů dovolené má tento zaměstnanec nárok?
Jelikož nebyla splněna podmínka 60 odpracovaných dnů v kalendářním roce, náleží tomuto pracovníkovi dovolená za odpracované dny. Celkem bylo odpracováno 41 dnů. Dne 24.3.2008 byl státní svátek, který se k odpracované době připočítává. Pracovník má v tomto případě nárok na 2/12 dovolené tj. 3,5 dne dovolené (počítáno s nárokem čtyřtýdenní dovolené, 41 odpracovaných dnů + 1 státní svátek).2. Zaměstnanec, který 30.4.2008 odchází do starobního důchodu, je od 21.1.2008 v pracovní neschopnosti. Pracovní neschopnost bude ukončena 30.4.2008. Vznikl tomuto zaměstnanci nárok na dovolenou?
Tento zaměstnanec nemá nárok na dovolenou za kalendářní rok, protože neodpracoval alespoň 60 dní v kalendářním roce. Nevzniká mu však ani nárok na dovolenou za odpracované dny, jelikož odpracoval pouze 13 dní + 1 státní svátek. Doba pracovní neschopnosti se do odpracované doby nezapočítává.
3. Zaměstnavatel stanovil zaměstnankyni s jejím souhlasem nepravidelnou pracovní dobu. Paní pracuje v pondělí a ve středu 9 hodin, v úterý a ve čtvrtek 8 hodin a v pátek 6 hodin. Jaký bude její nárok na dovolenou za jednotlivé dny?
Při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby je vhodné čerpat dovolenou po celý týden. Jestliže však zaměstnanec nebo zaměstnavatel požaduje čerpání dovolené po dnech, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku odpovídajícího průměrné délce směny. Pokud tedy uvedená zaměstnankyně bude čerpat dovolenou například v pátek, bude poskytnuta náhrada za osm hodin, přestože na páteční směnu připadá 6 hodin.
ČLÁNKY DO MAILU