Koncem měsíce srpna projedná Senát novelu zákona o důchodovém pojištění, která prodlužuje dobu důchodového pojištění potřebnou pro odchod do předčasného starobního důchodu. Současně dojde k vyššímu krácení starobního důchodu předčasných důchodců a úpravě valorizací. Ne vždy mají pojištěnci jasno, které doby se pro účely důchodu započítají a čím vším lze potřebnou dobu nahradit.
Co se dozvíte v článku
Odchod do předčasného důchodu aktuálně
V současné době musí pojištěnec získat potřebnou dobu pojištění stanovenou pro řádný starobní důchod (35 let) a do dosažení důchodového věku ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, musí chybět nejvýše:
- 3 roky, pokud je jeho důchodový věk nižší než 63 let, nebo
- 5 let, pokud jeho důchodový věk činí alespoň 63 let a dosáhl věku alespoň 60 let.
Na druhou (pětiletou) variantu v současné době prakticky nikdo nedosáhne. V tuto chvíli se ještě neodchází do důchodu v 65 letech, tudíž není možné odejít do důchodu pět let před dosažením důchodového věku.
Současných třicet pět let důchodového pojištění rozhodně není málo, avšak tato doba se dá získat i pomocí některých náhradních dob. Novelou zákona o důchodovém pojištění se doba důchodového pojištění ještě zvýší. A to v případě odchodu do předčasného důchodu.
Odchod do předčasného důchodu nově
Nově bude mít pojištěnec nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku, jestliže získal dobu pojištění 40 let a do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše 3 roky. Pojištěnec ale bude muset získat o pět let delší dobu pojištění jako pro nárok na důchod řádný (při dosažení důchodového věku), tj. potřebná doba důchodového pojištění pro předčasný důchod se zvyšuje z 35 let na 40 let.
Co se počítá do doby důchodového pojištění?
Do doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod se započítají náhradní doby pojištění v rozsahu podle § 29 odst. 5 zákona o důchodovém pojištění. Jako náhradní doba se již nezohledňuje studium (zohlednilo se před rokem 2010), což může být v budoucnu problém pro některé déle studující vysokoškoláky v případě žádosti o předčasný důchod.
Pojištěná činnost, ať už se jedná o zaměstnání či samostatnou výdělečnou činnost, se do důchodu započte plně. Vedle toho se do doby pojištění plně nebo zčásti počítají i náhradní doby pojištění. Například péče o dítě do 4 let věku, péče o osobu závislou na péči jiné osoby, vojenská a civilní služba, studium (studium do 18 let se hodnotí plně pouze do konce roku 1995, po dosažení věku 18 let se ve výši 80 % hodnotí studium po dobu prvních šesti let do konce roku 2009) a doba vedení v evidenci úřadu práce (vysvětleno níže). Z 80 % se do doby pojištění započítává rovněž doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně, doba pobírání dávek z nemocenského pojištění po skončení výdělečné činnosti – nemocenské, karanténa, ošetřovné a peněžitá pomoc v mateřství před porodem.
Náhradní doba a evidence u úřadu práce
Uchazečům o zaměstnání se započítává doba vedení v evidenci u úřadu práce podle toho, zda je nebo není pobírána podpora v nezaměstnanosti či rekvalifikaci.
Aktuálně platí, že:
- doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání se před 1. 1. 1996 započítává bez jakéhokoliv omezení,
- doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání po 31. 12. 1995 se započítává vždy, pokud je vyplácena podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci,
- doba, po kterou se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje, protože osobě vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání přísluší odstupné, odbytné nebo odchodné, je od 1. 1. 2014 hodnocena jako doba poskytování podpory v nezaměstnanosti a také se započítává vždy,
- doba vedení v evidenci úřadu práce, po kterou podpora není vyplácena, se započítává v rozsahu nejvýše 3 let. Tato doba 3 let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod, pokud byla získána před dosažením 55 let věku, započítá se z ní pouze 1 rok.
Takto získané doby se pro účely nároku na starobní důchod a jeho výši započítají ve výši 80 %.
Náhradní doba a studentské brigády
Je zřejmé, že pro nárok na důchod bude nadále potřeba dosáhnout nejen důchodového věku, ale také získat potřebnou dobu důchodového pojištění, tj. minimálně 35 let, a pro nárok na předčasný důchod (nejdříve tři roky před dosažením důchodového věku) nově dokonce 40 let.
Což může být problematické s ohledem na aktuální trend prodlužujícího se studia. Jednou z možností je dobrovolné důchodové pojištění. Ne každý si to ale může finančně dovolit. Na druhou stranu si řada studentů přivydělává různými brigádami. Pokud se jedná o důchodově pojištěnou výdělečnou činnost, mohou získat alespoň část doby důchodového pojištění. A to i při krátkodobých opakovaných pracovních poměrech či dohodách.
Ty pak mohou při výpočtu přidat potřebné dny, které chybí pro dosažení dalšího celého roku doby pojištění. Průběžnými brigádami při studiu lze získat klidně i dva – tři roky důchodového pojištění. Rozhodně musí jít o pojištěnou výdělečnou činnost, ne např. o dohodu o provedení práce s odměnou do 10 000 Kč měsíčně.
VIDEO: O důchod je možné žádat i online
Zdroj: YouTube
Účinnost novely zákona
O účinnosti popisovaných změn rozhodne Senát. Účinnost je plánována na září 2023. V případě, že Senát novelu neschválí, může být veto přehlasováno Poslaneckou sněmovnou. V tom případě by došlo k mírnému odkladu. Zákon má nabýt účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou čl. I bodu 2, který nabývá účinnosti prvním dnem třináctého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Právě v článku I bodu 2 se hovoří o potřebných 40 letech důchodového pojištění. V praxi to znamená, že přestože bude zákon schválen s účinností na podzim 2023, v případě prodloužení doby potřebné pro nárok na předčasný důchod (minimálně 40 let) nabude účinnosti s třináctiměsíčním zpožděním z důvodu proveditelnosti tohoto opatření.