Účtenková loterie bude v Česku zavedena v polovině roku 2017 a ještě před spuštěním spolkla elektronická evidence tržeb ze státního rozpočtu 52 milionů korun. Tyto a další informace prozradila v rozhovoru pro server Podnikatel.cz Alena Schillerová, náměstkyně ministra financí pro daně a cla.
V posledních dnech se objevila zpráva o tom, že restaurace disponují pokladnami se speciálním tlačítkem, které účtenku umožní vytisknout, ale neposílat do centrálního systému. Nevnímáte to jako budoucí problém? Že právě toto bude možnost, jak evidenci tržeb obejít?
Ano, také jsem zaznamenala informace o tomto „kouzelném“ tlačítku. Ale nevnímám jej jako problém. Je pravda, že podnikatel má ze zákona povinnost fiskalizovat (evidovat) jen tržby z činností, které již v daný okamžik podléhají evidenci. Vzhledem k nástupu evidence ve 4 fázích může nastat situace, kdy na jedné pokladně budou probíhat tržby z činností, které již podléhají evidenci, i tržby z činností, které evidenci nepodléhají. Ale i tyto tržby mohou být dobrovolně evidovány a je to zcela v souladu se zákonem i metodikou. Pro existenci, resp. využívání uvedeného tlačítka, tedy není nejmenší důvod. Navíc při zneužití daného tlačítka se podnikatel vystavuje sankci až půl milionu korun.
Ministr financí Andrej Babiš vždy avizoval, že systém elektronické evidence tržeb bude natolik jednoduchý, že nebude třeba bližšího vysvětlení. Nyní se těsně před spuštěním objevují první problémy, které se týkají například e-shopů a plateb na internetu. Stále si trváte na tom, že systém evidence tržeb je zcela jednoduchý a srozumitelný všem?
Ano. Ale každý evidenční systém bude pouze tak jednoduchý, jak jednoduché jsou skutečnosti, které eviduje. Podnikatelské prostředí je přitom rozmanité a život přináší nové a nové skutečnosti, na které je potřeba evidenci tržeb napasovat. Zákon definuje principy a finanční správa je pak aplikuje na různé obchodní modely a situace. Proto bude také doplňovat publikovanou metodiku o další praktické příklady evidence.
Na informační telefonní linku Finanční správy ČR však denně přicházejí stovky dotazů. To přeci nesvědčí o zcela jednoduchém systému?
Informační linka je v tuto chvíli vytížena zhruba na 30 %. Operátoři jsou schopni vyřídit až 100 hovorů naráz, což se zatím ještě nestalo. Nejčastější dotazy se podle mých informací týkají v poslední době především vydávání autentizačních údajů. Nemyslím si, že by počet telefonických dotazů souvisel s tím, že je systém složitý. Naopak, předpokládám, že telefonní linku využívají ti podnikatelé, pro které je snazší získat informace tímto způsobem, než je například vyhledávat na internetu. Navíc je nutné vzít v úvahu, že se jedná o úplně nový systém a zákon, který se týká více než půl milionu podnikatelů. V takovém případě by bylo zvláštní, kdyby dotazy nebyly.
S ohledem na to, že metodika výkladu zákona o evidenci tržeb se de facto stále zpřesňuje, nelitujete toho, že jste samotný zákon navrhli až příliš jednoduchý, právě s odkazem na jeho různé výklady?
Vůbec ne. Je lepší mít jednoduchý zákon a jasné principy, než složitý zákon, který by pak nebyl aplikovatelný na řadu situací. A znovu dodávám – jde o nový zákon a náběhovou fázi. Věřím, že po několika měsících se situace usadí.
Generální ředitel Generálního finančního ředitelství Martin Janeček už dříve avizoval, že po spuštění evidence tržeb se provede hloubková analýza, která prozkoumá dopad na další obory, a tomu se evidence tržeb přizpůsobí. Stále se počítá s tou analýzou? Je možné, že byste třeba do budoucna udělili nějaké výjimky?
Taková analýza se týkala zejména vytvoření návrhu zapojování dalších oborů do evidence tržeb v situaci, kdy návrh zákona obsahoval jasné datum spuštění evidence pouze pro hotely, restaurace a obchodníky. Následně byl však po politické dohodě stanoven a do zákona vtělen pevný harmonogram spouštění. Předpokládám tedy, že budoucí analýza finanční správy se bude týkat zejména dopadů evidence na výběr daní. Co se týká výjimek, ty by měly být primárně systémové povahy a v tuto chvíli s žádnými nepočítáme. Systém evidence tržeb bude efektivní a přispěje k narovnání tržního prostředí především tehdy, pokud si budou podnikatelé ve svých povinnostech rovni.
Ostatně s výjimkou se pojí i ta pro Lesy České republiky, které mohou evidovat tržby ve zjednodušeném režimu. Jsou ještě nějaké jiné subjekty, o kterých už dopředu víte, že budou mít tuto možnost?
Evidovat tržby ve zjednodušeném režimu může ze zákona pouze ten, kdo prodává zboží či služby (např. občerstvení) ve vlacích, autobusech a dalších dopravních prostředcích na pravidelných linkách. Ostatní podnikatelé musí o tento režim požádat svého správce daně. Důvodem je zejména to, že v místě, kde přijímají tržby, není přístup k internetu. Zda rozhodnutí o tomto režimu obdržely Lesy ČR, nemohu komentovat.
Evidence tržeb startuje prakticky za měsíc. Je podle vás Finanční správa ČR na všechno dobře připravena?
Jsem si jista, že Finanční správa ČR je dostatečně připravena na spuštění evidence tržeb. Ráda bych ovšem apelovala na všechny podnikatele, aby přípravy a zejména vyzvednutí autentizačních údajů nenechávali na poslední chvíli. Pokud například dorazí během jednoho dne na jedno územní pracoviště finančního úřadu 1000 podnikatelů, je jasné, že všem finanční úřad přes veškerou snahu nezvládne v daný den autentizační údaje vydat. Nicméně, Finanční správa ČR dělá maximum pro hladký průběh vydávání autentizačních údajů.
A jak to bude s prvními sankcemi? Přimhouříte oči zpočátku tak, jak jste již dříve slibovali?
Jsme si vědomi toho, že pro podnikatele je to nový systém, se kterým se musí sžít a naučit se s ním pracovat. Nechceme podnikatele strašit, ale naopak jim pomáhat, aby pro ně přechod na EET byl bezproblémový. Proto budou kolegové z Finanční správy ČR a Celní správy ČR v prvních dvou měsících tolerantní a při kontrolách budou podnikatele zejména upozorňovat na případné nedostatky.
S blížícím se termínem evidence tržeb se rovněž skloňuje problematika ukončení činnosti některých živnostníků. Podle informací serveru Podnikatel.cz se již někteří živnostníci chystají své živnostenské oprávnění vrátit a s činností tak skončit. Kolik odhadujete, že živnostníků po evidenci tržeb skončí?
Nepředpokládám zásadně negativní dopad na počet podnikatelů po zavedení EET. Náklady na evidenci tržeb nemohou nikoho zlikvidovat. Pokud však někteří podnikatelé nedokážou bez krácení svých daňových povinností v podnikání pokračovat a zkrachují, signalizuje to systémový problém, který jako takový musíme řešit, a ne místo toho připouštět porušování zákonů. Argument, že by někoho mohlo placení daní zlikvidovat a poslat na úřad práce, a proto máme krácení daní na úkor všech tolerovat, je absurdní.
Pojďme ještě k problematice účtenkové loterie. Ta má v zákoně prostor a ministerstvo financí s ní i počítá. Víte již nějaké bližší podrobnosti? Kdy by mohla být zavedena a co to bude obnášet?
Předpokládám, že ke spuštění účtenkové loterie dojde přibližně v polovině roku 2017. Účtenková loterie je doplňkový nástroj, jehož cílem je podpořit efektivitu evidence tržeb a řádný výběr daní. V tuto chvíli probíhají přípravy návrhu, jak bude účtenková loterie probíhat. Jakmile budeme mít konkrétní podobu loterie, budeme o ní informovat veřejnost.
Máte už konkrétní čísla, kolik se do dnešního dne proinvestovalo peněz ze státního rozpočtu právě do systému elektronické evidence tržeb?
Proinvestované náklady na EET do této chvíle činí přibližně 52 milionů korun, přičemž částka zahrnuje náklady na technické řešení či informační kampaň.
ČLÁNKY DO MAILU