Novela zákoníku práce nabyla účinnost 1. ledna 2012. Jedna ze změn umožní například sjednat zkušební dobu u vedoucích zaměstnanců až na šest měsíců. Vedoucích zaměstnanců se dále dotýká i nová možnost sjednat s nimi mzdu již s přihlédnutím k veškeré práci přesčas, kterou v rámci maximálního povoleného ročního limitu vykonají.
Kdo je vedoucím pracovníkem?
Tyto obě změny jsou jistě přínosné a pozitivní u vedoucích zaměstnanců na vyšších stupních řízení. Je ale třeba si uvědomit, že vedoucím zaměstnancem je každý zaměstnanec oprávněný stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim závazné pokyny. Vedoucím zaměstnancem je tak každý zaměstnanec, který řídí i jen jednoho dalšího zaměstnance. Čtěte více: Zákoník práce 2012. Velký rozcestník připravovaných změn
Pro zaměstnavatele jsou samozřejmě obě tyto změny pozitivní. Jak zkušební doba, tak mzda již s přihlédnutím k práci přesčas však musí být se zaměstnancem sjednána dohodou (mzdu nebude možné upravit jednostranně u zaměstnanců se mzdovým výměrem či jinak jednostranně určovanou mzdou).
Změny odměňování za práci přesčas se mohou dotknout i řadových zaměstnanců. Mzdu s přihlédnutím k práci přesčas je možné u nich sjednat do limitu 150 hodin v kalendářním roce. Čtěte více: Zákoník práce 2012: Čtěte výběr nejdůležitějších otázek
Prodloužení doby určité
Další zásadní změnou je prodloužení maximální délky pracovního poměru na dobu určitou. Ta ze dvou let vzroste na tři roky a bude možné ji sjednat (opakovat nebo prodloužit) u jednoho zaměstnavatele celkem třikrát. Celkově je tedy možné pracovat na dobu určitou až devět let. Je otázkou, jak bude v praxi využitelný tento maximální devítiletý limit. Změnou, která bude zřejmě vnímána spíše negativně, je odstranění výjimek, které nemusely dodržet maximální limit doby určité (např. náhrada za dočasně nepřítomného zaměstnance – typicky náhrada za zaměstnance na rodičovské dovolené).
Zdvojnásobuje se i počet odpracovaných hodin při podepsání dohody o provedení práce. Zaměstnanec bude moci na dohodu u jednoho zaměstnavatele odpracovat 300 hodin za kalendářní rok. Nově se bude z příjmů z dohod o provedení práce platit sociální a zdravotní pojištění, a to v případě, že zaměstnanec si vydělá více jak deset tisíc korun měsíčně.
Novela upravuje i výši odstupného poskytovaného při skončení pracovního poměru z tzv. organizačních důvodů. Ta se bude posuzovat podle odpracovaných let u daného zaměstnavatele. Pokud zaměstnanec odpracuje méně než jeden rok, má nárok na jeden průměrný měsíční výdělek. Pokud má odpracováno alespoň jeden rok, ale méně než dva roky, má zaměstnanec nárok na dvojnásobek měsíčního výdělku. A pokud zaměstnání trvalo alespoň dva roky, měl by zaměstnanec dostat odstupné ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku. Čtěte také: Zákoník práce 2012 mění podmínky pro výplatu mezd
Novinky ve výpovědích
Za zmínku stojí i nový výpovědní důvod, který má nabídnout zaměstnavatelům nový možný postih zaměstnance, který porušuje léčebný režim v dočasné pracovní neschopnosti. Pokud se zaměstnanec nebude zdržovat v této době v místě pobytu nebo bude porušovat čas a rozsah vycházek, a toto porušování dosáhne intenzity zvlášť hrubého porušení, bude moci dostat výpověď. Je ale potřeba zdůraznit, že zaměstnavatel si bude muset vybrat ze dvou alternativních postihů. Buď dá zaměstnanci výpověď, nebo mu zkrátí nebo nepřizná vůbec náhradu mzdy za dobu pracovní neschopnosti.
Další novinkou je, že zaměstnanci, který okamžitě zruší pracovní poměr, nebude náležet odstupné, ale náhrada mzdy za dobu, která odpovídá výpovědní době.
Změn v zákoníku práce je ale mnohem více a ne všechny byly formulovány zcela šťastným způsobem.
Změny v zákoně o zaměstnanosti
Zároveň dochází ke změnám v zákoně o zaměstnanosti. Například v rámci zaměstnávání osob se zdravotním postižením se ruší kategorie osob zdravotně znevýhodněných a zároveň se ruší institut chráněné dílny, ten se slučuje s chráněným pracovním místem. Pokud bude fyzická osoba posouzena, že již není invalidní, zůstává jí status osoby se zdravotním postižením po dobu 12 měsíců od data rozhodnutí. V souvislosti s úpravami se objevil ještě další návrh novely zákona o zaměstnanosti, který byl předán ke schválení Senátu. Podle návrhu by například zaměstnanci museli mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících legálnost práce. Čtěte také: Zatočí novela zákoníku práce se švarcsystémem? Zjistili jsme za vás
Jsou to například kopie pracovních smluv, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a podobně. Tato povinnost se vztahuje na doklady všech zaměstnanců. V případě umožnění nelegálního zaměstnání cizince bude hrozit zaměstnavateli – právnické osobě pokuta do výše až deset milionů korun a minimálně 250 000 korun.
O autorovi: Jan Vych je absolventem Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a VŠE. Poskytováním právního poradenství se zabývá od roku 1996.Profesní zkušenosti získal jak v oblasti advokacie, tak i poskytováním právního poradenství v rámci poradenské společnosti zaměřující se na komplexní realizaci projektů podnikových přeměn.
ČLÁNKY DO MAILU