V souvislosti s koronavirovou pandemií byla podnikatelům povinným hradit zálohy na dani z příjmů prominuta první pololetní záloha, případně druhá čtvrtletní záloha splatná k 15. 6. 2020. V případě, že záloha k 15. červnu 2020 byla poplatníkem uhrazena a na základě této úhrady vznikne vratitelný přeplatek, podléhá tento standardnímu postupu dle § 154 a § 156 daňového řádu.
Prominutí se však netýká další zálohy na dani z příjmů, která je splatná dnes v úterý 15. září 2020. Netýká se však všech podnikatelů povinných hradit zálohy na dani.
Jak vysoká by měla být zářijová záloha?
Pokud poplatník patří do skupiny těch, jejichž daňová povinnost byla vyšší než 150 000 korun, musí do úterý 15. září uhradit částku ve výši 1/4 poslední daňové povinnosti.
Právě poplatníci s daňovou povinností vyšší než 150 000 korun mají za normálních okolností povinnost dodržet 4 termíny, kdy musí hradit zálohy na daň z příjmů. Následující záloha po termínu zářijovém je splatná do 15. prosince.
Tento termín se týká i té skupiny poplatníků, kteří jsou povinni hradit zálohy na daň z příjmů ve dvou termínech. Jedná se o ty, kteří měli daňovou povinnost vyšší než 30 000 korun, ale nebyla vyšší než 150 000 korun. Ti jsou pak povinni platit zálohy ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti.
Úrok z prodlení
Přestože jsou stanoveny pevné termíny pro platbu záloh a doplatku daně, nenabíhá úrok z prodlení automaticky prvním dnem po splatnosti. V souladu s § 252 daňového řádu je poplatník v prodlení, jestliže neuhradí splatnou daň nebo daňovou zálohu nejpozději v den její splatnosti.
Úrok z prodlení se počítá za každý den prodlení, avšak až pátým pracovním dnem po dni splatnosti až do dne platby včetně. Výše úroku odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů.
ČLÁNKY DO MAILU