Zákon zavádějící elektronickou evidenci tržeb (EET) sice prošel i druhým čtením, rozhodující bitva však teprve přijde. Už nyní je takřka jisté, že pokud bude schválen, tak v odlišné podobě, než byl původně navrhován. Doznat navíc může i dalších změn. V rámci projednávání se totiž objevilo několik pozměňovacích návrhů. Přečtěte si, co všechno může podnikatele čekat.
Účinnost nastane později
Už po prvním čtení došlo k několika změnám, kdy garanční Rozpočtový výbor navrhl několik úprav. Kromě posunutí účinnosti zákona na první den osmého měsíce po vyhlášení se má zrušit i výjimka týkající se postupného náběhu elektronické evidence. Tato výjimka konkrétně stanovila, že výjimku budou mít od počátku poplatníci, jejichž tržby nepřekročí dva miliony korun a zároveň pětinu součtu jejich tržeb za předcházející zdaňovací období, týkat se to mělo pouze těch tržeb, které by podléhaly evidenci tržeb. Toto výbor nakonec doporučil vypustit.
Čtěte více: Rozpočtový výbor odklepl evidenci tržeb. Její náklady převýšily miliardu korun
Poslanec ODS svůj návrh nezvládl
Před druhým čtením se objevil pozměňovací návrh poslance ODS Vladislava Vilímce. Ten chce dle svého odůvodnění prodloužit účinnost ustanovení o dočasném vyloučení z elektronické evidence tržeb v případě ubytování a stravování na 24 měsíců a v případě maloobchodu a velkoobchodu na 30 měsíců od účinnosti zákona. Je to doba nezbytná ke zvážení všech rizik spojených s takto evidovanými tržbami a doba nezbytná k řádné připravenosti subjektů podléhajících režimu zákona,
doplnil v odůvodnění Vilímec.
Vilímec však svůj návrh koncipoval špatně a navrhl v něm zcela něco jiného. Ode dne nabytí účinnosti zákona do dvacátého čtvrtého kalendářního měsíce od nabytí účinnosti, tedy dva roky, by z EET byly dle Vilímce vyloučeny všechny tržby s výjimkou ubytovacích a stravovacích služeb. Záměr Vladislava Vilímce však byl, že by platilo dočasné dvouleté vyloučení z elektronické evidence tržeb v případě ubytování a stravování. Tržby v ubytovacích a stravovacích službách by ale dle znění návrhu nebyly vyloučeny, nýbrž by byly naopak jedinými, pro které by EET dva roky platila. I kdyby ale Vilímec napsal pozměňovací návrh správně, zřejmě by ho Poslanecká sněmovna stejně neschválila.
Čtěte více: Poslanec ODS chtěl odložit EET, pozměňovací návrh však totálně zpackal
Řemeslníků se EET dotkne dříve, než avizoval Jurečka
S velkou pravděpodobností bude naopak schválen návrh poslance KDU-ČSL Jaroslava Klašky. Ten počítá s tím, že v zákoně bude přímo uvedeno, že se EET, i když se zpožděním, dotkne i řemeslníků. Jak uvedl k návrhu Klaškův stranický kolega Marian Jurečka, místopředseda KDU-ČSL a ministr zemědělství, koalice ho prý odsouhlasila. První nástup bude po účinnosti zákona do sedmi měsíců. Následně další tři měsíce. Potom bude 12 měsíců pauza pro zbývající podnikatelské sektory a následně po dalších třech měsících bude nástup pro řemeslné obory. To znamená celková lhůta od účinnosti až po řemeslníky by měla být 25 měsíců,
uvedl Marian Jurečka.
Ani Klaškův návrh však není bez chyb. Jak Klaška, tak Jurečka si totiž spletl termíny “platnost” a “účinnost”. Podle Klaškova návrhu se v první fázi po sedmi měsících ode dne nabytí účinnosti zákona zapojí do EET obory dle kódů NACE 55, 56 (ubytování, stravování a pohostinství), a ve druhé fázi, po dalších třech měsících, obory dle kódů NACE 46, 47 (velkoobchod, kromě motorových vozidel, maloobchod, kromě motorových vozidel). Jenže ve skutečnosti se hotely a restaurace zapojí po 7 měsících od vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů a také nikoli po nabytí účinnosti. Lhůta 25 měsíců tak není od účinnosti zákona, jak tvrdil Jurečka, nýbrž od jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. Na řemeslníky by se tak EET vztahovala po více než roce a půl od nabytí účinnosti zákona.
Čtěte více: #EET se dotkne i řemeslníků, na žádnou analýzu se čekat nebude
Spadnou pod EET i loterie?
V rámci druhého čtení se objevil i další lidovecký návrh, tentokrát poslance Ludvíka Hovorky. Podle něj by museli tržby evidovat provozovatelé loterií a jiných podobných her. Předmětný trh s loteriemi a dalšími podobnými hrami je velkým segmentem, kterým prochází velké množství finančních prostředků a jsou zde generovány vysoké tržby. Ačkoliv podléhají provozovatelé loterií a podobných her odvodům dle zvláštního zákona, není důvod, aby své tržby neevidovali v souladu s navrhovaným zákonem,
vysvětluje v návrhu Hovorka. Zda má však Hovorkův návrh šanci na schválení, je ve hvězdách.
Zúžení EET na plátce DPH na 99 % neprojde
Takřka s jistotou naopak neprojdou dva návrhy z pera poslanců hnutí Úsvit-Národní koalice. V jednom poslanec hnutí Karel Fiedler navrhuje, aby se EET týkala jen plátců DPH. To by však bylo proti jednomu ze záměrů ministerstva financí. Podle ministerstva financí totiž řada podnikatelů zatajuje tržby, aby se nemuseli stát plátci DPH. Zúžení EET na plátce DPH by tak nedávalo smysl. Fiedler navíc navrhuje posunout spuštění EET o dalších několik měsíců od nabytí účinnosti zákona. Vzhledem k tomu, že se koalice shodla na časovém plánu navrženém Jaroslavem Klaškou, nedá se očekávat, že by podpořila návrh Úsvitu.
Pozměňovací návrh se objevil i u doprovodného zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb. Jednou z navrhovaných změn má být i snížení DPH z 21 na 15 % pro stravovací služby. Pozměňovací návrh poslance ČSSD Františka Adámka však počítá s tím, že by restauracím klesla sazba DPH dokonce až na 10 %. Podle Adámka by přeřazením do druhé snížené sazby klesly příjmy veřejných rozpočtů maximálně o 1 mld. Kč. Z hlediska naplnění cílů vládního návrhu snížit podíl šedé ekonomiky je přeřazení do druhé snížené sazby daně jistým krokem a předpokladem pro jeho naplnění, neboť v takovém případě bude motivace podnikatelů k neodvedení všech daní minimální,
komentoval Adámek. Vzhledem k tomu, že ministr Andrej Babiš před nedávnem prohlásil, že zavedení třetí sazby DPH byla chyba, nedá se očekávat, že by Adámkův návrh prošel.
Čtěte více: Poslanec ČSSD navrhuje, aby restauracím v rámci #EET klesla DPH až na 10 %
Které pozměňovací návrhy nakonec projdou, se teprve ukáže. Zákon totiž nyní míří do třetího čtení. Zůstává navíc otázkou, zda bude norma vůbec projednána. Opoziční ODS a TOP 09 totiž již dříve uvedly, že hodlají ve třetím čtení obstruovat a schválení zákona neumožnit. Pokud by zákon sněmovnou prošel, musel by ho ještě schválit Senát a podepsat prezident.