V pracovně právních vztazích odpovídá za způsobenou škodu nejen zaměstnanec zaměstnavateli, ale také zaměstnavatel zaměstnanci. Škodám způsobeným zaměstnancem a jejich odškodnění v souladu se zákoníkem práce se již Podnikatel.cz věnoval. V obou případech je možné sjednání komerčního pojištění. Čtěte více: Škoda způsobená zaměstnancem nemusí být vždy plně uhrazena
Škoda způsobená zaměstnavatelem
Odpovědnost za způsobenou škodu zaměstnavatelem, stejně jako za škodu způsobenou zaměstnancem, rozděluje zákoník práce na obecnou a zvláštní. Odpovědnost zaměstnavatele je však na rozdíl od odpovědnosti zaměstnance širší, protože může zaměstnanci způsobit škodu nejen osobním jednáním, ale také jednáním svých dalších zaměstnanců. Zaměstnavatel odpovídá zásadně za celou vzniklou škodu. Neplatí zde žádné limity násobků mzdy, jako je tomu v případě škody způsobené zaměstnancem. Výjimkou je případná škoda, kterou svým jednáním způsobil rovněž zaměstnanec.
Obecná odpovědnost
Zaměstnavatel odpovídá v souladu s § 265 zákoníku práce zaměstnanci za škodu, která mu vznikla při plnění pracovních povinností nebo v přímé souvislosti s nimi. Přímou souvislost s výkonem práce mají úkony před výkonem práce, během práce a po jejím ukončení, dále návštěva zdravotnického zařízení na příkaz zaměstnavatele, vyšetření v souvislosti s noční prací a ošetření při první pomoci. Nepatří sem samozřejmě cesta do zaměstnání a zpět, stravování mimo objekt zaměstnavatele a vyšetření ve zdravotnickém zařízení, včetně cesty tam i zpět. Přímou souvislost s výkonem práce má například školení k zvýšení odborné připravenosti zaměstnanců, organizované zaměstnavatelem. Čtěte více: Podnikatel se může pojistit také proti chybám v účetnictví
Ke škodě způsobené zaměstnanci může dojít porušením povinností (jednáním či opomenutím) zaměstnavatele nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům.
Škodu mohou způsobit v rámci plnění pracovních úkolů také jiní zaměstnanci.
Příklad:
Řidič přepravního vozíku při couvání poškodí vrátnému kolo, které je uloženo na stojanu v areálu zaměstnavatele. Za tuto škodu odpovídá zaměstnanci zaměstnavatel. Následně však může požadovat náhradu škody způsobené z nedbalosti po řidiči vozíku. Rozsah škody nesmí převýšit čtyřapůlnásobek jeho průměrného měsíčního výdělku.
Zaměstnavatel neodpovídá za škodu způsobenou na dopravním prostředku, který použil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, bez jeho souhlasu. Stejně tak na nářadí, zařízeních a předmětech zaměstnance potřebných pro výkon práce, použitých bez jeho souhlasu. Čtěte více: Vichřice, krupobití, záplava – mimořádný náklad?
Odpovědnost při odvracení škody
Jestliže zaměstnanec při odvracení škody hrozící zaměstnavateli utrpěl věcnou škodu např. na oděvu nebo na osobních věcech, má právo na náhradu škody. Podmínkou je, že škoda vznikla neúmyslně a zaměstnanec si při jejím odvracení počínal způsobem přiměřeným okolnostem. Stejné právo má i na náhradu škody, případně přiměřených účelně vynaložených nákladů, v případě odvrácení nebezpečí hrozící životu nebo zdraví, jestliže by za ně byl odpovědný zaměstnavatel.
Zákoník práce v platném znění
Odpovědnost na odložených věcech
Zaměstnavatel odpovídá za škodu na věcech zaměstnance, které se obvykle nosí do práce, a které si zaměstnanec uložil na místě k tomuto účelu určeném nebo obvyklém. Povinností zaměstnavatele je umožnění bezpečné úschovy oblečení a osobních věcí zaměstnanců, například v uzamykatelných skříňkách, a zajištění prostoru pro zaparkování běžných dopravních prostředků, které zaměstnanci používají pro cestu do zaměstnání a zpět. Běžným dopravním prostředkem je například jízdní kolo nebo motocykl. Za běžný dopravní prostředek pro cestu do zaměstnání se nepovažuje osobní automobil nebo drahý sportovní motocykl, jelikož by zaměstnavatel nesl vysoké riziko náhrady škody. Do zaměstnání se obvykle nenosí také klenoty a vysoké částky peněz.
Zaměstnavatel je povinen uhradit zaměstnanci skutečnou škodu na věcech, které se obvykle do zaměstnání nosí, a to v plné výši. Za ostatní věci, jestliže je nepřevzal do zvláštní úschovy, odpovídá pouze do částky 10 000 Kč. Pokud škodu způsobil jiný zaměstnanec nebo došlo ke škodě na věcech převzatých zaměstnavatelem do úschovy, uhradí zaměstnavatel škodu v plné výši.
Právo na náhradu škody zanikne, jestliže vznik škody neohlásí zaměstnanec nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl.
Příklady:
Zaměstnanci bylo v průběhu pracovní směny odcizeno kolo v hodnotě 27 000 Kč. Kolo bylo odloženo na místě k tomu určeném.
Zaměstnavatel uhradí zaměstnanci plnou výši škody, tj. cenu kola v době ztráty.
Jinému zaměstnanci byl v průběhu pracovní směny odcizen nový osobní automobil, zaparkovaný v objektu zaměstnavatele.
Protože osobní automobil není pro tyto účely běžným dopravním prostředkem používaným pro cestu do zaměstnání, uhradí zaměstnavatel zaměstnanci škodu pouze do výše 10 000 Kč. Čtěte více: Pojistky pro podnikatele lze upravit individuálně
ČLÁNKY DO MAILU