Pád vlády donutil koalici při prosazovaní protikrizového balíčku ke kompromisům. Aby opozice schválila její návrhy, musela vláda na oplátku podpořit opatření navržené ČSSD. Kromě slev na odvodech na sociální pojištění pro zaměstnavatele, zrychlení odpisů firemního majetku a novely insolventního zákona tak poslaneckou sněmovnou zřejmě projde zvýšení slev na dítě, zvýšení přídavků na děti, zvýšení a prodloužení podpory v nezaměstnanosti a hodně diskutované šrotovné. Odborníci však s kompromisem nesouhlasí, podle nich jen zbytečně zatíží státní rozpočet.
Vládní návrhy chtějí podpořit nabídku
Vládní opatření především vycházejí z návrhů Národní ekonomické rady vlády (NERV) a zaměřují se především na nabídkovou stranu ekonomiky. Jedná se o snížení odvodů na sociální zabezpečení pro podnikatele, zrychlení odpisů firemního majetku a novelu insolvenčního zákona.
Sleva na sociálním pojištění v degresivním kabátě
První z legislativních opatřeních odstupující vlády jsou slevy na sociálním pojištění pro zaměstnavatele. Podle návrhu zákona dostane podnikatel slevu na pojistném za každého zaměstnance, jehož mzda je nižší, než 1,15násobek průměrné mzdy zaokrouhlený na celé stokoruny směrem nahoru. Opatření by mělo platit do konce roku 2011.
Výše slevy má činit 3,3 % rozdílu mezi 1,15násobkem průměrné mzdy zaokrouhleným na celé stokoruny směrem nahoru a vyměřovacím základem zaměstnance. Výše slevy na pojistném za jednotlivého zaměstnance pak může dosáhnout maximálně 25 % jeho vyměřovacího základu. Průměrná mzda v posledním čtvrtletí minulého roku dosahovala 23 482 korun. Sleva se za rok 2009 tedy dotkne zaměstnanců s platem nižším než 27 100 Kč. Státní rozpočet za rok 2009 by toto opatření mělo zatížit 17 – 19 miliardami korun.
Ministerstvo práce a sociálních věcí si od návrhu především slibuje udržení zaměstnanosti nízkopříjmových skupin. Ty v případě ztráty zaměstnání mohou být nejvíce ohroženy dopady celosvětové finanční a hospodářské krize. Snížení nákladů práce u zaměstnavatelů sleduje podporu podnikání a konkurenceschopnosti jednotlivých podniků,
vysvětluje se v důvodové zprávě k zákonu. Čtěte více: Dočkají se zaměstnavatelé slibovaných slev na pojistném?
Příklad
Zaměstnanec má minimální mzdu 8000 Kč. Sleva na sociálním pojištění by pro jeho zaměstnavatele činila 630 Kč.
(27 100 – 8000)*0,033 = 630 Kč
Zaměstnanec se mzdou 15 000 Kč. Sleva na sociálním pojištění by pro jeho zaměstnavatele činila 399 Kč.
(27 100 – 15 000)*0,033 = 399 Kč
Zaměstnanec se mzdou 25 000 Kč. Sleva na sociálním pojištění by pro jeho zaměstnavatele činila 69 Kč.
(27 100 – 25 000)*0,033 = 69 Kč.
Měla se sleva na pojistném měla uzákonit?
Insolvenční zákon podpoří firmy i zaměstnance
Mezi další vládní opatření, které zřejmě opozice podpoří, patří také nový insolventní zákon. Ten by měl přinést řadu změn. Stát by měl například vyplácet pracovníkům firmy už v době moratoria podporu. Firmy také nebudou mít za povinnost na sebe podat insolvenční návrh při předlužení.
Dále se navrhuje zrušit soudní poplatek pro podání návrhu na moratorium. Zákon se snaží též motivovat banky, aby se nebály dávat firmě v insolvenčním řízení úvěry. Výnosy z jejich úroků by se totiž nemusely danit. Změny se dotknou i zaměstnanců a jejich postavení při krachu společnosti. Čtěte více: Dlužíte kvůli krizi? S podnikáním nemusí být konec.
Nově by teď pracovníci měli mít nárok na půlroční mzdu před měsícem, ve kterém přišel insolvenční návrh. Současně by mohli také požádat o mzdu za sedm měsíců v období kolem termínu podání insolvenčního návrhu. Toto opatření by mělo pomoci sklářům z krachující firmy Bohemia Crystalex Trading, kteří několik měsíců nedostávali mzdy.
Novelu ale vítají i představitelé firem. Nové změny v insolvenčním zákoně v rámci protikrizových opatření znamenají větší ochranu pro firmy, které se v této složité době mohou dostat do neřešitelných problémů. Novela dává podnikům možnost oddlužení a plynulého fungování namísto jeho zániku,
komentoval prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel. Zákon by se neměl negativně projevit na státním rozpočtu.
Odpis majetku do jednoho roku
Poslední opatření z dílny vládní koalice se týká odpisů. Návrh počítá s dočasným zkrácením doby odpisování nového hmotného majetku pořízeného od 1. ledna 2009 do 30. června 2010, který patří do prvních dvou odpisových skupiny. Toto opatření je navrženo s cílem stimulovat daňové poplatníky k pořízení nového hmotného majetku a v důsledku toho zvýšit odbyt u výrobců, resp. zachovat výrobu a výši zaměstnanosti u výrobců tohoto majetku,
uvádí se v důvodové zprávě k zákonu.
Novela má zkrátit v odpisové skupině 1 dobu odpisování hmotného majetku ze 3 let na 12 měsíců a v druhé odpisové skupině z 5 let na 24 měsíců. Rozložení odpisů v druhé skupině by pak mělo vypadat tak, že v prvním roce by si podnikatel odepsal 60 % vstupní ceny a v druhém 40 %. Odpisování bude měsíční, což má stimulovat poplatníky k co nejrychlejšímu pořízení příslušného hmotného majetku.
Dále se plánuje zkrátit doba nájmu při pořízení tohoto majetku formou finančního leasingu, který tvoří jednu z častých forem pořízení majetku. Úpravy by měla platit pro majetek zakoupený od 1. ledna 2009 do 30. června 2010. Deficit rozpočtu by toto opatření mělo celkově zvýšit do roku 2011 o 13 miliard korun.
ČSSD míří hlavně na spotřebu
Zatímco návrhy koalice se soustředí na podnikatele a snahu udržet pracovní místa, sociálnědemokratická opatření se zaměřují na poptávkou stranu ekonomiky a spotřebu. ČSSD chce zvýšit a prodloužit podporu v nezaměstnanosti, zvýšit slevy na dítě, přidat na rodičovských příspěvcích a zavést šrotovné.
Podpora v nezaměstnanosti vzroste až na 80 %
Sociální demokracie navrhuje rozšířit podporu v nezaměstnanosti. U lidí do 50 let se má rozšířit podpůrčí doba na 6 měsíců, čili na stejnou dobu jako v roce 2008. U nezaměstnaných do 55 let by se podpora vyplácela 9 měsíců, u starších občanů pak 12 měsíců. Měnit se má také výše podpory. Podle kompromisního návrhu by nezaměstnaní pobírali v prvních 2 měsících podporu ve výši 80 % předchozího příjmu a ve zbylých měsících pak 55 % svého předchozího platu.
Pro tyto částky však platí jedna podmínka. Vyšší podpory v nezaměstnanosti budou dostávat jen lidé, kteří byli v minulých 36 měsících zaměstnaní alespoň 24 měsíců. Pro ostatní zůstanou podpory stejné jako do teď,
potvrdil odstupující ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.
Přídavek na dítě a slevy na děti za 100 korun
Opoziční návrhy pozměňují také výši přídavků na děti a daňové slevy na dítě. Přídavky na dítě se ve všech věkových kategoriích mají zvýšit o 50 korun. O stejnou částku se má také snížit sleva na dani, kterou odepisují rodiče za děti. Návrh je motivován zejména ochranou sociálních práv občanů a podstatně zlepší sociální postavení zvláště sociálních skupin nejvíce ohrožených hospodářskou krizí, jako jsou důchodci, nezaměstnaní a rodiny s dětmi,
komentovali v důvodové zprávě k zákonu jeho předkladatelé z řad sociální demokracie.
Staré auto do šrotu za 30 000 Kč
Mezi nejdiskutovanější opatření se jednoznačně zařadilo šrotovné. Ačkoli se na něm koalice s opozicí shodla, není jisté, kdy vejde v platnost. Zatímco ČSSD by je ráda viděla již na podzim tohoto roku, odstupující vláda ho navrhuje přijmout až v příštím roce. Čtěte více: Místo zvyšování podpory v nezaměstnanosti raději šrotovné.
Přestože panuje neshoda ohledně termínu přijetí, na parametrech šrotovného došly jednotlivé strany k souhlasnému kompromisu. Šrotovné se bude vyplácet v hodnotě 30 tisíc korun. Aby občan obdržel šrotovné, musí sešrotovat minimálně deset let starý vůz a koupit nový automobil, který i s DPH vyjde do půl milionu korun. Zároveň také musí zájemce o šrotovné vlastnit vůz minimálně dva roky.
Všechna schválená opatření sociální demokracii počítají s negativním dopadem na deficit státního rozpočtu kolem 10 miliard korun.
Analytikům vadí hlavně šrotovné
Zatímco politici se na protikrizovém balíčku zřejmě shodli, odborníci se staví jednoznačně proti němu. Podle nich řada opatření pouze nadbytečně zatíží státní rozpočet.
Náklady na fiskální opatření odhadujeme dohromady na 40 – 45 miliard, přičemž na letošek připadá menší část z této částky. Deficit by se kvůli tomu měl zvýšit letos na 175 – 180 miliard a příští rok se může dostat na 200 miliard,
domnívá se Tomáš Vlk, analytik společnosti Patria Finance.
V aktuální prognóze odhaduji růst deficitu veřejných rozpočtů na 4 % HDP. V případě zavedení zmíněných opatření však toto číslo bude významně větší, pokud nebudou kompenzovány škrty v jiných položkách,
připojil se Vojtěch Benda, hlavní ekonom ING Wholesale Banking.
Nejkritičtěji se analytici staví k návrhu šrotovného, který podle nich nesystémově zvýhodňuje pouze jedno odvětví. Ekonomové taktéž pochybují o rozpočtové neutralitě tohoto návrhu, či malém negativním dopadu na státní rozpočet. Auta, která se prodají proti sešrotovaným starým, přinesou v daném okamžiku státu příjem z DPH. To ale nelze považovat za nové příjmy pro rozpočet, jen o jejich přesunutí či koncentraci do měsíců, kdy se bude šrotovné vyplácet. Navíc ten, kdo si koupí auto a dostane šrotovné, si tím pádem nepořídí jiné věci, kde by stejně tak zaplatil DPH, ale žádnou dotaci by nedostal,
vysvětlil Vlk.
Musíme si však dále uvědomit, že další náklady vzniknou se samotným sešrotováním starých automobilů. Na druhou stranu pokud by to zasáhlo pozitivně naše automobilky, pak by se část mohla vrátit i v přímých daních. Celkově se tedy jedná o komplexnější tématiku s několika proměnnými a tudíž jednoznačnou odpověď je spíše předčasné dávat,
uzavírá Milan Vaníček, analytik společnosti Atlantik FT.
ČLÁNKY DO MAILU