Ústecký kraj patří v České republice mezi regiony střední velikosti s relativně vysokým počtem obyvatel. V posledních letech navíc zaznamenává kromě přirozeného přírůstku také příliv přistěhovaných obyvatel, zejména cizinců. Velká část území kraje hraničí s Německem, což nahrává přeshraniční spolupráci. Svou strategickou polohou Ústecký kraj představuje důležitou spojnici mezi Prahou a Berlínem. Nejvýznamnějším centrem je krajské město – Ústí nad Labem.
Kraj se vyznačuje nejvyšší mírou nezaměstnanosti v celé České republice (12,4 procent), kterou způsobilo výrazné omezení těžby hnědého uhlí v rámci restrukturalizace. Na jedno pracovní místo se tak hlásí přes 25 uchazečů. Ústecký kraj se snaží čelit nepříznivé hospodářské situaci tím, že se přiklání k podpoře stimulů právě v oblasti střední sociální vrstvy s maximálním úsilím na zachování jejich dosavadních pracovních pozic,
komentuje pro business server Podnikatel.cz snahy kraje Magdalena Hanáčková, tisková mluvčí Ústeckého kraje.
Vzdělanostní struktura obyvatel v rámci Česka také výrazně pokulhává za zbytkem regionů s podprůměrnými výsledky. Podle posledního sčítání lidu v roce 2001 sedmdesát procent obyvatel nedosáhlo na vyšší než střední vzdělání bez maturity. Diplomovaných obyvatel žije v kraji zhruba pět procent. Vyšší koncentrace vzdělaných je pak pouze v krajském městě. Nízká úroveň vzdělání se pak podle generálního ředitele Regionální rozvojové agentury Ústeckého kraje Jana Kučery projevuje především u drobných forem podnikání, především v oblasti obchodu a služeb, kde negativně ovlivňuje poptávku po těchto službách.
Kraj si je vědom těchto nedostatků a podle Hanáčkové se snaží v mladých lidech probudit zájem o studium především technických oborů (vysokoškolských i učňovských). Přesto naráží na překážky. Podnikatelské cechy často neumějí jedním hlasem a s předstihem říci, o jaké učňovské absolventy budou mít zájem a v jakém počtu, přičemž příprava kvalitního učně je otázkou minimálně tří let,
stěžuje si Hanáčková. Čtěte více: Práci hledají statisíce, ale řemeslníků je pořád málo
Kraji dominují větší zpracovatelské firmy
Z ekonomického hlediska se Ústecký kraj příliš neprosazuje. I když je poměr zaměstnanosti nakloněn spíše průmyslu a stavebnictví, generuje se v kraji mírně podprůměrné HDP na obyvatele (ve standardech parity kupní síly, ČSÚ 2007), pokud vyjmeme z mezikrajského srovnání Prahu, která se od zbytku Česka výrazně odlišuje. Na území kraje se nachází přes 175 tisíc podnikatelských subjektů, z nichž drtivou většinu tvoří podnikatelé – fyzické osoby. Průměrná hrubá mzda v kraji se podle posledních šetření Českého statistického úřadu (ČSÚ) pohybuje kolem 20 300 korun.
Co pomůže Ústeckému kraji?
Největší množství podniků se orientuje na maloobchod (podle členění CZ-NACE, k 31. prosinci 2008, ČSÚ). V této oblasti podniká téměř 19 procent všech podnikatelských subjektů v kraji. Jejich ekonomická výkonnost však za ostatními regiony zaostává. Na krajském hrubém domácím produktu (HDP) se v roce 2007 podílely společně s velkoobchodem a opravami a údržbami motorových vozidel z necelých devíti procent.
Silné zastoupení má také stavebnictví (13,4 procent) a zpracovatelský průmysl (10,4 procent), který navzdory nízkému počtu subjektů přispívá ke krajskému hrubému domácímu produktu (HDP) celými třiceti procenty. Způsobuje to především přítomnost velkých firem, které se specializují na těžbu nerostných surovin, chemii a energetiku. Na tyto podniky je významným způsobem subdodavatelsky napojena řada dalších firem,
uvádí pro business server Podnikatel.cz Kučera a upozorňuje, že to vytváří do značné míry závislost určité části podniků na prosperitě velkých firem.
Již méně podniků se soustředí na velkoobchod (7,9 procent), ubytování, stravování a pohostinství (6 procent) a zemědělství (5 procent). V kraji zastává významnou pozici také doprava, jíž se sice zabývá pouze 5,5 tisíce ekonomických subjektů (3 procenta), ale tvoří přibližně deset procent krajského HDP.
V rámci kraje existují však určité rozdíly. Podmiňují je například přírodní podmínky. Větší význam zemědělství lze tak přičítat v okresech Litoměřice a Louny. V okrese Litoměřice můžeme také pozorovat silné postavení stavebnictví, které je ale vykoupeno nižším podílem ekonomických subjektů v oblasti obchodu. Čtěte více: Starosti zemědělců na ekofarmě
Míra bankrotů je téměř nejmenší v republice
S formou podnikání souvisí také úspěšnost nastartovaného podniku. Podle šetření CCB – Czech Credit Bureau, která spravuje informační portál Cribis.cz (informace právě z tohoto portálu má Podnikatel.cz exkluzivně k dispozici v sekci „Ekonomické ukazatele firem“), v Ústeckém kraji během letošního roku (údaje za devět měsíců roku 2009) zanikla větší polovina nově založených firem. Tento problém se dotkl především podnikatelů – fyzických osob, kteří tvořili devadesát procent nově registrovaných subjektů. Ústecký kraj také zaznamenal silné zpomalení vzniku nových firem vůbec. V krajském srovnání se tak čistý přírůstek firem (tj. rozdíl mezi počtem vzniklých a počtem zaniklých firem) propadl se svým poklesem o necelých čtyřicet procent na předposlední místo před kraj Karlovarský. V kraji to tedy signalizuje oproti loňsku celkem značný útlum vzniku nových podnikatelských subjektů. Využijte exkluzivně: Ekonomické ukazatele firem
Situace se zánikem podniků souvisí s ekonomickou recesí. Ta způsobuje také četnější vyhlašování bankrotů. V Ústeckém kraji sice podle CCB – Czech Credit Bureau množství bankrotů za prvních devět měsíců tohoto roku narostlo, avšak relativně mírným skokem. Se svým patnáctiprocentním navýšením bankrotů podniků se tak Ústecký kraj drží na druhé příčce za krajem Libereckým s pouhým dvouprocentním zvýšením počtů bankrotů. Celkově tak lze říci, že v Ústeckém kraji vzniká relativně méně nových firem než v loňském roce, avšak do bankrotů se dostávají v menší míře než v jiných krajích. Čtěte více: Bankrot není katastrofa, ale podnikatelská realita
CCB – Czech Credit Bureau také sestavuje žebříček krajů podle CCB indexu. Ten představuje souhrnné hodnocení firmy, kdy je východiskem analýza základních finančních a nefinančních ukazatelů a výstupem jeden ze sedmi ratingových stupňů. V tomto hodnocení pak Ústecký kraj příliš neuspěl. V roce 2008 se totiž umístil na desáté pozici, která ale představuje oproti roku 2007 pokles o dvě příčky.
Do kraje proudí zahraniční investice
Navzdory relativně slabší ekonomické výkonnosti kraje je tento region poměrně oblíben u zahraničních investorů. V roce 2007 se podle České národní banky (ČNB) kraj zařadil na čtvrté místo v přílivu přímých zahraničních investic (PZI). Podnikání v tomto regionu tak podpořilo přes 100 milionů korun. Podle šetření MasterCard v rámci studie česká rozvojová centra však Ústecký kraj investice neláká. V žebříčku všech čtrnácti krajů se totiž usadil na poslední místo. Studie hodnotila celkovou investiční atraktivnost pomocí indikátorů, jako je například HDP na obyvatele, míra nezaměstnanosti, průměrný výdělek v podnikatelském sektoru, počet a vývoj registrovaných subjektů na tisíc obyvatel nebo přímé zahraniční investice na obyvatele. Čtěte více: Investiční aktivita skomírá. Vyřeší to leasing?
Přesto krajské instituce vyvíjí snahu podnikatele o možnostech v oblasti investic informovat. Profesionálně vyškolení poradci kraje se sídlem v Chomutově, Lounech a Žatci poskytují komplexní přehled investičních příležitostí pro podnikatele v rámci kraje, potvrzuje Hanáčková. Představují tak vedle elektronických databází investičních příležitostí (například Databáze průmyslových zón, nájemních hal, brownfieldů) podporu rozvoje podnikání v kraji. Motivační charakter mohou mít také soutěže se zaměřením na ocenění nejlepších živnostníků a jejich výrobků či začínajících mladých podnikatelů nebo firem, které vytvořily největší počet pracovních míst v regionu.
Rozvoj podnikání obecně upravuje především národní legislativa. Kraj se ale může podle Kučery zasloužit například o budování podnikatelských zón, regulaci budování provozoven obchodních řetězců v centrech měst, férových chováním úřadů, podporou školství a dalšími činnostmi. Především pak jednání veřejných orgánů vidí Kučera problém. Z informací, které máme od našich klientů, je jednou z významných bariér, která významným způsobem ztěžuje podnikání v regionu, právě přístup státní správy, a to především finančních úřadů v některých okresech Ústeckého kraje,
říká Kučera. Důsledkem se pak stává to, že firmy své sídlo raději zaregistrují v jiném městě mimo region, nejčastěji pak v Praze. Výrazný problém také podle Kučery představuje absence plnohodnotné vysoké školy s technickým zaměřením. Firmy tak hladoví po kvalifikované pracovní síle, která by podpořila další růst podniku. Čtěte více: Prestižní sídlo firmy lze získat i bez stěhování