Provoz eNeschopenek prozatím vázne, potíže hlásí i programátoři

Ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení jsme připravili sérii článků. Změna se totiž nedotkla jen lékařů, ČSSZ a zaměstnanců, výrazně ovlivnila i zaměstnavatele a tvůrce mzdových programů. Přípravu mzdových programů jsme shrnuli v článku: Nové eNeschopenky vyžadují úpravu mzdových programů.

Nyní nás zajímalo, jak aktuálně z pohledu poskytovatelů mzdových programů systém funguje. Není žádným tajemstvím, že start nového projektu eNeschopenka provází od počátku potíže s informováním zaměstnavatelů. Nedostávají informace o svých zaměstnancích v dočasné pracovní neschopnosti vždy včas a automaticky, jak bylo od počátku slibováno.

Chaos s certifikáty. Komerční, šifrovací nebo snad „oba“?

Oslovení poskytovatelé mzdových programů shodně popisovali ryze technický problém s certifikáty. Mezi jejich uživateli zavládlo od prvopočátku zděšení. Ze strany ČSSZ bylo poskytnuto hodně informací, ne vždy ale byly přesné. Zejména ohledně nutnosti instalovat také komerční certifikát, případně elektronický podpis, což by mělo zajistit šifrování a dešifrování zasílaných souborů s dotazem na pracovní neschopnost. Pro tuto komunikaci používáme pouze stávající kvalifikovaný certifikát, který je určený pro podepisování datových zpráv pro státní správu, uvedla pro server Podnikatel.cz Pavla Balusková za mzdový program Personalistika a mzdy – PERM 3 (Kvasar spol. s r.o.).

Podle Marka Vykydala ze společnosti Solitea Česká republika a.s. (ekonomický program Money S3) potřebuje každý zaměstnavatel, který chce dostávat data o neschopenkách od ČSSZ, certifikáty dva. Kvalifikovaný podpisový a komerční šifrovací. Jenže pokud mají kvůli bezpečnosti šifrovací certifikát uložený na čipové kartě, nefunguje některým uživatelům stahování dat z eNeschopenky. Na odstranění již ČSSZ pracuje. Jako prozatímní řešení programátoři doporučují zasílání notifikací do datové schránky, které lze importovat přímo do mzdového programu. 

Zpoždění při zasílání notifikací

Doručení eNeschopenek zaměstnavatelům trvá podle zkušeností analytiků Money až 96 hodin. Problém vidí v tom, že někteří lékaři stále vypisují neschopenky papírově. Doručí je na Českou správu sociálního zabezpečení a spoléhají na to, že je jejich zaměstnanci zadají do systému. Za to jim teoreticky hrozí pokuta, ale ministerstvo zdravotnictví již veřejnost informovalo, že pokutovat lékaře prozatím nebude. Další prodlevy způsobují podle Marka Vykydala interní kontroly neschopenek, které dělají pracovníci ČSSZ. Kvůli pozdě dodaným informacím mají následně zaměstnavatelé potíže s výpočtem mezd. Výplatní termín nepočká, zaměstnancům je potřeba vyplatit mzdy, ale oficiální zprávy o dočasných pracovních neschopnostech často nemají.

Ovšem chyba může být v některých případech i na straně zaměstnavatelů. Přestože mohli žádat o zasílání notifikací do datových schránek již od prosince 2019, řada z nich tak učinila až v průběhu měsíce ledna 2020. Informace se v datových schránkách logicky objevily až po zpracování jejich žádosti pracovníky OSSZ. Do notifikací se již nedostaly eNeschopenky vystavené před tímto datem. Což zaměstnavatelé vesměs netušili a některé neschopenky jim mohly uniknout. Řešením je využití ePortálu ČSSZ pro zaměstnavatele. Čtěte také: Zaměstnavatel a ePortál České správy sociálního zabezpečení 

Souběžné pracovní vztahy a jedna neschopenka

Souběžné pracovněprávní vztahy u jednoho zaměstnavatele mohou být další komplikací, na kterou za Perm3 upozornila Pavla Balusková. Při vystavování pracovní neschopnosti určuje lékař, kterého pracovního pojistného poměru se tato neschopnost týká. Tímto zařadí eNeschopenku ke kódu druhu činnosti dle evidence u ČSSZ. Lékaři ale běžně vystavují dvě dočasné pracovní neschopnosti na jeden druh činnosti. To následně komplikuje zařazení eNeschopenky a správné vykazování vyloučených dob a dnů v jednotlivý pojistných poměrech. Vetší problémy nám však způsobuje neznalost legislativních povinností lékařů. Při sdělení pacienta, že má více pracovních poměrů, odmítají vystavit adekvátní počet pracovních neschopností. Po dobu řešení celé záležitosti je zaměstnanec poškozován.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Dodatečné úpravy eNeschopenek

Analytici Money S3 odhalili další nedostatek týkající dodatečných úprav vycházek. Pokud lékař nevyplní vycházky rovnou při vydávání neschopenky, nedostane o nich zaměstnavatel zprávu od ČSSZ. Lékař sice může vycházky upravit třeba až po týdnu od vydání neschopenky, jenže zaměstnavatele o tom ČSSZ již neinformuje, popisuje Marek Vykydal. Zdůrazňuje, že jde o problém prvních čtrnácti dnů pracovní neschopnosti, kdy náhradu mzdy platí zaměstnavatel, a má tak právo hlídat vycházky svého zaměstnance. Zaměstnanec má sice v souladu s ustanovením § 64 zákona o nemocenském pojištění povinnost o této skutečnosti zaměstnavatele informovat, ne vždy to ale plní. Více v článku: Za neinformování o vzniku nemoci zaměstnancem pokuta až 20 000 korun

Česká správa sociálního zabezpečení již přislíbila, že bude na opravě v průběhu roku pracovat a problém by měl být vyřešen speciální notifikační zprávou. Ta zaměstnavatele na změnu vycházek upozorní. Do té doby by měli zaměstnavatelé ručně kontrolovat ePortál, kam ČSSZ úpravy vycházek zadává.

Neschopenky vystavené se zpětným datem

Poslední důležitou oblastí, která přináší v praxi potíže, je vystavování počátku eNeschopenky tři dny zpětně a potvrzení o trvání nebo ukončení PN tři dny dopředu. Pavla Balusková upozorňuje, že tento problém nastává při přelomu měsíce. V odpovědi na dotaz o pracovních neschopnostech za daný měsíc (Data zaměstnavatelům prostřednictvím VREP/APEP) jsou zasílány podklady podle data vystavení. Tzn. pokud lékař vystaví např. k 31. lednu 2020 a ukončení pracovní neschopnosti k 2. únoru 2020, bude tato informace pouze v dávce za leden. Také pracovní neschopnosti vystavené lékařem „papírově“ se dostávají do dávky s časovou prodlevou podle data pořízení na ČSSZ a ne podle data vzniku.

Na odborníky z praxe se nejspíš zapomnělo

Podle Pavly Baluskové je evidentní, že k analýze tohoto systému nebyli přizváni lidé z praxe. Poskytovatelé mzdových programů postupně všechny problémy a nejasnosti konzultují s pracovníky okresních správ sociálního zabezpečení. Program postupně upravují, aby uživatelům přechod na elektronickou komunikaci usnadnili. S ohledem na to, že nebylo možné některé situace nasimulovat, jsou nuceni zkoušet jednotlivé funkce „naostro“. V obdobné situaci jsou zřejmě nyní tvůrci lékařských programů i správci ePortálu ČSSZ.

V následujícím článku se na základě podnětů od zaměstnavatelů k práci v ePortálu vyjádří Česká správa sociálního zabezpečení.