Provozovatelé kempů jsou v bludném kruhu. Najdou cestu ven?

Provozovat kemp není žádný med. Není snadné konkurovat levným pobytům v zahraničí, kde je navíc téměř zaručeno pěkné počasí a voda ke koupání. Ačkoli nejrůznější průzkumy tvrdí, že Češi stále šetří, do zahraniční dovolené lidé investují stále více a raději, než do té, kterou tráví v Česku. Zatímco do tuzemské dovolené plánuje 82 % lidí investovat maximálně 10 000 korun, za dovolenou v zahraničí utratí stejnou sumu 30 % respondentů a dalších 13 % oslovených nemá problém utratit částku přesahující 25 000 korun na osobu. Vyplývá to z nedávné ankety společnosti Cetelem.

Do zahraničí letos vyrazí čtyři z deseti Čechů. Každý třetí pak plánuje zůstat v České republice a najít si pobyt v hotelu, penzionu nebo v kempu. Právě na poslední skupinu dopadají trendy cestování, výkyvy počasí a další aspekty nejvýrazněji. Vyplatí se ještě vůbec provozovat kemp?

V loňském roce do českých kempů přijelo 621 000 hostů. Je to důkazem, že kempování je stále oblíbenou formou dovolené, ale úspěch není rozložen plošně. Velký vliv má například lokalita dostupná a žádaná cizinci, kteří neváhají utratit za pobyt vyšší částky. V tom mají výhodu kempy poblíž Prahy a dalších velkých měst na jihu a západě Čech. Některé vykazují až 90 % podíl cizinců, říká Pavel Hess, místopředseda Asociace kempů ČR. Češi pak mají největší zájem o turisticky známé lokality přímo u vody.

Autor: www.isifa.com

Kempování je stále v kurzu, ale pokladny provozovatelů kempů a tábořišť rozhodně plné nejsou.  

Statistiky jsou věc jedna, reálná čísla od provozovatelů druhá. Tady už se údaje pohybují jen v řádu tisíců a někdy i stovek. Do autokempu u vodní nádrže Seč například loni našlo cestu 8500 hostů, ale do Mělína u Přelouče jen 7000. Podle provozovatelů kempů nelze návštěvnost nijak plánovat. Z velké části jsme závislí na počasí a kvalitě vody. Návštěvnost se ale snažíme ovlivňovat pestřejší nabídkou ubytovacích zařízení, sportovním a kulturním vyžitím, uvádí Hana Veselá z Autokempu Seč Pláž. Zajímavé je, že se drží i ti provozovatelé, kteří návštěvníky počítají téměř na prstech ruky. Loňský rok byl pro nás nadprůměrný, dorazilo 250 návštěvníků. Není to mnoho, ale vzhledem ke kapacitě to není zlé. Další růst návštěvnosti ale nečekáme, sděluje Radek Jelínek, provozovatel tábořiště Bungalovy Kersko a dodává, že se musí živit i jinak. V jeho případě jde o profesi IT specialisty. Pouze jako přivýdělek musí brát provoz kempu i v Mělíně. Máme řádné zaměstnání na plný úvazek a kempu se věnujeme po práci. Přes léto si najímáme brigádníky, vysvětluje Renata Jerglová z Autokempu Marin.

Provozováním kempu se dá uživit docela slušně, ale bohužel zbývá čím dál méně financí na investice nebo vytváření nových pracovních míst, odpovídá Luboš Novosad z Autokempu Luhačovice. A to i přesto, že loni mu do kempu kvůli úpravám přehrady přijelo jen 4000 hostů a práce má kolem pětihektarového areálu dost po celý rok. Problém je podle něj v tom, že vláda nepodporuje vnitrostátní cestovní ruch, podnikatelské prostředí v tomto oboru je nestabilní a živnostníci nejsou schopni dosáhnout na dotace Evropské unie. Pavel Hess z Asociace kempů ČR pak dodává: Problém všech je, i přes proklamovaný opak, sále se zvyšující administrativní zátěž. Vyplňují se hlášenky pro cizineckou policii, stále se něco vyřizuje na obcích a tak dále.

Nároky lidí rostou, ale peníze na investice chybí

Kemp dnes neznamená jen vymezený prostor s nedbale udržovaným sociálním zařízením. V kempech přibývají lidé, kteří mají peníze a chtějí je utratit za pohodlí. V první řadě je zájem o nejdražší chaty s vlastním sociálním zařízením, stále více hostů přijíždí v moderních obytných autech a hitem poslední sezóny byly obří, plně vybavené rodinné stany. Jenže prázdninoví turisté nějaké zásadní úpravy kempů očekávat nemohou. Jejich majitelé se větším investicím vyhýbají. Do přestavby občerstvení v řádech desítek tisíc se mohli pustit v Kersku, 200 000 korun šlo do úpravy prodejny smíšeného zboží v autokempu Seč. Některé kempy sice mají velkorysé projekty, ale zatím na ně chybí peníze. Dvě předešlé sezóny, při kterých byla vypuštěna přehrada, se na nás podepsaly. Máme v plánu výstavbu nového sociálního zařízení za zhruba 5 milionů korun. Investici ale ještě budeme zvažovat na základě výsledků hospodaření během tohoto roku, říká Luboš Novosad z Luhačovic.

Provozovatelé kempů se své vybavení snaží zlepšovat, ale mnozí nejsou právě z finančních důvodů schopni držet krok s požadavky hostů. Jak vyplynulo z loňské ankety Kemp roku, hlavními parametry, podle kterých se kempy rozdělují na více či méně úspěšné, jsou vedle udržovaného a vybaveného areálu zejména ochota a profesionalita personálu, široká nabídka stravování a dalších služeb, kvalita sociálního zařízení a možnosti sportovního a kulturního vyžití. Už nestačí mít jen volejbalové hřiště, ohniště a sprchy. Lepší kemp se neobjede bez restaurace a společenské místnosti. Samozřejmostí se stává i pokrytí areálu kempu signálem WiFi, dokládá Pavel Hess, místopředseda Asociace kempů ČR.

Základním standardem je čistota sociálních zařízení, chatek i celého areálu, vypočítává přednosti každého kempu Radek Jelínek z Kerska. Lidé jsou také často ovlivněni dostupností služeb a zboží ze svých zahraničních dovolených, a to, co mají k dispozici v hotelu na pláži, požadují i v kempu u rybníka. Mezi nejzákladnější požadavky rekreantů patří restaurace a prodejna potravin přímo v kempu, rodiny s dětmi požadují vyžití pro děti. Pravidelní návštěvníci pak žádají i animační programy pro děti zdarma nebo možnost zakoupit si dřevo na oheň, dodává Hana Veselá za Autokemp Seč Pláž. Do kempů se dnes jezdí hlavně za zážitky a zábavou, rekreační areály se staly centry volnočasových aktivit.

Zdražit nebo nezdražit, to je otázka

I přes nutnost investic do vybavení a stále narůstající náklady ale provozovatelé kempů v drtivé většině ponechávají stejné ceníky jako loni. Lidé podle nich ještě hodně šetří, takže si, pokud chtějí odolat konkurenci, nemohou zdražení dovolit. Zdražovat nebudeme, protože si chceme udržet stejný objem klientely jako v předchozích letech, uvádí Renata Jerglová z Autokempu Marin a stejně na tuto otázku pohlíží i Luboš Novosad z Autokempu Luhačovice: Nemám na zvýšení cen odvahu. Nezdražoval jsem dokonce ani po navýšení DPH z 5 na 15 %.

Ceny se drží na stejné úrovni i z důvodu velké konkurence. V České republice je zhruba 800 kempů a tábořišť a uspět v boji o klienta se dá právě lákavou cenou. Pak to ale má dopad na nemožnost plánování větších investic. A tak se provozovatelé kempů dostávají do bludného kruhu. Nevydělají ani ti, kteří ceny zvedají. Z obavy o klienty jim to kompenzují slevami pro rodiny nebo pestřejší nabídkou pro děti a sportovního vyžití. Ani vyšší příjmy pak často nepokrývají náklady na tato lákadla.

Jakou cenu jsou návštěvníci kempů ještě ochotni platit? To je otázka právě na návštěvníky, ale celorepublikový průměr se pohybuje kolem 50 korun za stan a stejnou částku pak za dospělého člověka za jednu noc. Pronájem chatky by pak neměl překročit 600 až 650 korun za den pro čtyřčlennou rodinu. To vše pochopitelně bez stravy a poplatků obcím, za parkování a podobně.

Výhrou je sázka na ekologii

Když už se lidé rozhodnou pro pobyt v kempu, často chtějí ještě nějakou přidanou hodnotu. V posledních letech velmi boduje ekologie. Důkazem toho je zájem o Autokemp OASA Staňkov, který jako první a jediný český kemp dostal ekoznačku Evropské unie. Pokud se někdo rozhodne začít podnikat jako provozovatel kempu nebo tábořiště, měl by si toho být vědom. Kempů je Česká republika plná, proto sázíme na zájem hostů hlavně díky ekologickému provozu. Není to jen o tom, že používáme biologicky odbouratelné čisticí prostředky a třídíme odpad. To je dnes pro mnoho lidí samozřejmost. Snažíme se jít dál, například používáme recyklovaný stavební materiál, vysvětluje Radek Hromádka, ředitel Ekocentra Oldřichov v Hájích, který svůj kemp rozjíždí právě v těchto dnech. Ani ekologie samotná ale pochopitelně nestačí. Bez možností zábavy to ani v takovýchto zařízeních není možné. V Oldřichově v Hájích proto nabízí farmu s hospodářskými zvířaty nebo interaktivní přírodovědnou expozici.