Provozovatelé webů, pozor. Chystají se výrazné změny ohledně cookies

Změny by měly platit od roku 2022

Jedná se o novelu zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, kterou vláda předložila na podzim roku 2020 s tím, že jejím cílem je implementace předpisů Evropské unie. První čtení proběhlo 9. března 2021 na 87. schůzi a návrh byl posléze schválen Poslaneckou sněmovnou 16. června 2021. Senátu jej postoupila 29. června a organizační výbor stanovil garančním výborem Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu a přikázal tisk k projednání. To bylo zařazeno na pořad schůze od 21. července a další projednávání je pak možné do 29. července. V případě schválení se platnost tohoto návrhu zákona předpokládá od 1. ledna 2022.

Jak je to s cookies nyní?

Jak uvádí Michal Nulíček z Rowan Legal na portálu ePravo.cz, podle současného znění zákona je provozovatel webové stránky nebo mobilní aplikace povinen účastníky nebo uživatele předem prokazatelně informovat o rozsahu a účelu jejich zpracování. Důsledkem této právní úpravy jsou na webech zobrazovány tzv. cookies lišty, které upozorňují na používání cookies a někdy jsou informace o nich uvedeny pouze v patičce stránky nebo na zvláštní stránce.

Další ustanovení říká, že: Každý, kdo hodlá používat nebo používá sítě elektronických komunikací k ukládání údajů nebo k získávání přístupu k údajům uloženým v koncových zařízeních účastníků nebo uživatelů, je povinen tyto účastníky nebo uživatele předem prokazatelně informovat o rozsahu a účelu jejich zpracování a je povinen nabídnout jim možnost takové zpracování odmítnout. Jak vysvětluje advokát Josef Bátrla, zákon nevyžaduje aktivní souhlas uživatele (návštěvníka webu), ale pro uložení cookies dle litery zákona postačí, pokud mu po poskytnutí relevantních informací umožníme takové uložení odmítnout. Jedná se tak o takzvaný režim opt-out.

Co se změní?

Chystaná novela však pracuje s režimem opt-in, kdy používání cookies může být aktivováno až na základě aktivního úkonu v podobě souhlasu uživatele s tím, že před udělením souhlasu není možné cookies používat. Pro použití cookies bude tak povinné získat předchozí prokazatelný aktivní souhlas uživatele s rozsahem a účelem zpracování. Michal Nulíček dále upozorňuje, že souhlas s používáním cookies by měl mít navíc kvalitu podle požadavků stanovených v GDPR. Jde zejména o požadavek na dobrovolné udělení souhlasu, který by neměl být vynucován zablokováním přístupu ke stránce nebo jiným znepříjemňováním používání webové stránky s cílem přinutit uživatele k udělení souhlasu. 

Souhlas by měl být informovaný, tedy mělo by být zřejmé, co je jeho obsahem a k čemu budou získaná data použita a také by mělo platit, že udělení souhlasu by mělo být stejně jednoduché jako jeho odvolání. Dnešní často velmi obecné formulace „souhlasím s používáním cookies“ již nebudou dostatečné. Stejně tak by souhlas měl být vyjádřen jednoznačným projevem vůle a tím by měla skončit stávající praxe, dle které je souhlas udělován například pokračováním v prohlížení webové stránky – to totiž nepředstavuje jednoznačný úkon uživatele směřující k vyjádření souhlasu s používáním cookies, vysvětluje.

Advokátní deník tak zdůrazňuje, že zavedení opt-in režimu si vyžádá rozsáhlé změny v přístupu ze strany provozovatelů internetových stránek. Ti budou muset najít mechanismy umožňující jim sbírání souhlasu uživatelů a zřejmě dojde také k výrazným proměnám nynější podoby cookies lišt. Navíc tato změna zajistí, aby před udělením souhlasu nedocházelo k nelegálnímu sběru informací o internetových aktivitách uživatelů.

Na koho změny dopadnou?

Jak jsme uvedli, změna ohledně cookies se dotkne všech provozovatelů webových stránek a výrazně dopadne na ty, kteří vyvíjejí ve virtuálním prostředí mnoho aktivit, jako jsou například telefonní operátoři nebo poskytovatelé takzvaných OTT služeb, tedy těch využívajících pro distribuci obsahu směrem k uživatelům internet. Ovlivní však i internetové obchody nebo webové stránky s nabídkami nejrůznějších produktů. Podle Nulíčka budou mít změny významný dopad také na on-line marketing. Kromě samotného požadavku na aktivní získání souhlasu budou provozovatelé webů muset plnit řadu požadavků s tím souvisejících – například informovat uživatele o všech subjektech, kterým budou jeho osobní údaje za účelem cíleného marketingu předávány, nebo zajistit, aby v případě odvolání souhlasu nebyly osobní údaje uživatele těmito subjekty dále zpracovávány, řekl pro Živě.cz.

Jsou zde výjimky?

Mezi výjimky patří situace, kdy je použití cookies nezbytné pro technické ukládání nebo pro poskytnutí služby, která je poskytována na základě žádosti uživatele. Nejde tedy o nějakou vedlejší službu, kterou uživatel nepožaduje. To, že jsou cookies nezbytné pro poskytnutí služby, pak mimo jiné znamená, že použití cookies je časově omezené právě na poskytování dotčené služby. Hranice mezi tím, kdy jsou cookies nezbytné k poskytnutí služby a kdy již nikoli, může být v některých případech nejasná a bude se odvíjet od charakteru poskytované služby. Statistické a analytické nástroje však do výjimek zpravidla nespadnou, podotýká pro ePravo.cz Jan Tomíšek z Rowan Legal.

Co se dále změní?

Petra Vodáková z advokátní kanceláře KMVS uvádí jako zásadní změny této novely kromě zavedení opt-in režimu také generování telefonních čísel a oslovování osob prostřednictvím telefonních hovorů. Podle návrhu zákona se za vytvoření účastnického seznamu bude považovat i náhodné vygenerování telefonních čísel, stejně tak jako pouhý přehled čísel bez dalších identifikačních údajů. Dále po uplynutí lhůty šesti měsíců, v rámci které musí být účastníci informováni, že mohou být kontaktováni za účelem marketingu pouze s předchozím souhlasem, bude nutné pro telefonické oslovování získávat souhlas. Uvedené by nemělo mít dopad na kontakt s vlastními zákazníky a jiné důvody hovoru, nicméně textace s ohledem na finální znění ustanovení přináší výkladové nejasnosti. Tyto nejasnosti shledáváme mimo jiné i v rámci seznamů účastníků, oslovování podnikatelů se zveřejněnými kontakty apod., dodává dále.

Podle České asociace elektronických komunikací tento návrh výrazně přispěje ke zrychlení digitalizace České republiky. Pro ni je klíčové, že novela obsahuje i ustanovení, která zásadně zrychlují výstavbu sítí vysokorychlostního internetu. To podle asociací zastupujících poskytovatele telekomunikačních služeb umožní připojit k síti internet rychleji více domácností i firem, a to pevným i bezdrátovým způsobem. Schválený zákon urychlí v dílčích případech výstavbu vysokorychlostních sítí o tři až dvanáct měsíců. Podle našich analýz díky tomu získá připojení ročně až šedesát tisíc domácností navíc, říká závěrem Martin Orgoník, člen představenstva České asociace elektronických komunikací.