Následující problematika vychází z jednoho z dotazů, který je převzat z odborných poraden. Ty jsou dostupné všem čtenářům serveru Podnikatel.cz. Odpovídá daňový poradce Jan Molín.
Dotaz v daňové poradně
Provozuji e-shop na Facebooku a chci si založit živnostenský list. Měsíční výdělek je kolem 10 tisíc korun. Jak je to se zdravotním a sociálním pojištěním, pokud si vydělám méně jak 10 000 Kč. Jsou i měsíce, kdy vydělám pouze šest sedm tisíc. Je možné sociální a zdravotní snížit?
Daňový poradce odpovídá
Z pohledu obou pojistných (tj. pojistného na sociální zabezpečení i pojistného na veřejné zdravotní pojištění) jde o to, v jakém „režimu“ budete podnikání vykonávat.
V zásadě platí, že pokud nebudete vykonávat tzv. vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, resp. nebudete tzv. státním pojištěncem či obecně osobou, na kterou se nevztahuje minimální vyměřovací základ, budete mít povinnost platit minimální pojistné (tedy dohromady cca 4 tis. Kč) i v měsících, kdy váš výdělek bude malý, resp. dokonce i v případě, pokud byste z podnikání dosáhla ztráty.
Je tedy nutné detailně prozkoumat v předchozím odstavci uvedené kategorie. Pokud byste se do nich řadila, platila byste pojistné zjednodušeně řečeno z dosažených příjmů (nikoliv z minimálních vyměřovacích základů), resp. v rámci systému sociálního pojištění by vám za určitých okolností nevznikla povinná účast, tedy pojistné byste nemusela platit vůbec.
Pro systém sociálního pojištění se samostatná výdělečná činnost považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná v daném kalendářním roce:
- a) vykonávala zaměstnání (tj. jedná se o souběh podnikání a zaměstnání),
- b) měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod,
- c) měla nárok na rodičovský příspěvek nebo na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na pomoci jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s osobou samostatně výdělečně činnou v domácnosti, není-li osobou blízkou, nebo
- d) byla nezaopatřeným dítětem (tj. jedná se zejména o studenty).
Bližší právní úpravu lze nalézt zejména v § 9 zákona o důchodovém pojištění (zákon č. 155/1995 Sb.).
Jak jsem již uvedl výše, v rámci systému veřejného zdravotního pojištění se definují tzv. státní pojištěnci, resp. jiné osoby, pro které neplatí minimální vyměřovací základ. Do kategorie státních pojištěnců se řadí poměrně široký okruh osob, mezi které patří zejména starobní důchodci, nezaopatřené děti (studenti), ženy na mateřské dovolené a osoby na rodičovské dovolené, ale například i osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Detailní výčet těchto osob je možné nalézt v § 7 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění (zákon č. 48/1997 Sb.).
Mezi další osoby, pro které neplatí minimální vyměřovací základ, se (vedle státních pojištěnců) řadí i podnikatelé, kteří jsou současně s výkonem samostatné činnosti zaměstnáni (tj. mají souběh), přičemž ze zaměstnání je odvedeno pojistné alespoň z minimální mzdy. Dále se sem řadí osoby s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P, a osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání.
ČLÁNKY DO MAILU