Průměrná pokuta u EET stále roste, za nezaevidování 15 Kč se platí i 15 000 Kč

19. 4. 2018
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Ilustrační obrázek Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Ilustrační obrázek
Průměrná pokuta za neplnění povinností v rámci EET stále narůstá a nyní již u finančních úřadů dosahuje skoro 10 tisíc korun.

Co se týče celkového počtu kontrol, úřady do začátku letošního dubna uskutečnily již přes 100 tisíc kontrol, přičemž nějaké pochybení bylo nalezeno u každého čtvrtého podnikatele. Vyplývá to z údajů, které serveru Podnikatel.cz poskytlo Generální finanční ředitelství.

Podle některých kritiků je výše pokut neadekvátní prohřešku. Podnikatelské odbory například zveřejnily případ, kdy podnikatel dostal pokutu za to, že 71letá důchodkyně, kterou zaměstnal jako brigádnici, nezaevidovala kontrolní nákup Tic-Taců v hodnotě 15 Kč. Úřady za to udělily pokutu 15 tisíc Kč.

Jak probíhají kontrolní nákupy

Zákon o evidenci tržeb dává úřadům pravomoc provádět kontrolní nákupy, které jsou vlastně specifickou formou místního šetření, a úředníci tak mohou prověřovat i plnění dalších zákonných povinností poplatníka. Postup samotné kontroly se přizpůsobuje konkrétnímu typu kontrolované provozovny. Zda kontrolor provede pouze monitoring nebo i kontrolní nákup, závisí na vyhodnocení konkrétní situace samotným kontrolorem. Kontrolní pracovník v rámci této činnosti zkontroluje, zda mu byla řádně vystavena účtenka a zda byly údaje o tržbě zaslány správci daně. Smyslem kontrolních nákupů je tedy plnění evidenčních povinností poplatníka vyplývající ze zákona. Průměrný počet kontrol je cca 200 denně a její dobu trvání nelze konkretizovat s ohledem na specifičnost podnikatelského subjektu, u kterého je provedena kontrola, uvedla serveru Podnikatel.cz Klára Křehlová z Generálního finančního ředitelství (GFŘ).

Řádným vystavením účtenky je nejen samotná skutečnost, spočívající v tom, že byla účtenka vystavena, ale i to, zda obsahuje všechny zákonem stanovené údaje, které je dle § 20 zákona poplatník povinen na účtence uvádět, a zda tyto údaje odpovídají skutečnému stavu věci. Zároveň kontroloři prověřují údaje o evidované tržbě zaslané správci daně a také ve vztahu k údajům uváděným na účtence. Základním pravidlem u kontrol v případě EET je nezpůsobit podnikateli žádnou zbytečnou škodu. Kontrolor nesmí v průběhu kontrolního nákupu tajně pořizovat zvukové či video záznamy. Pokud jej pořizuje, musí o tom podnikatele předem uvědomit, což kontrolorům dává za povinnost i daňový řád.

Pokud pověřený pracovník provede kontrolní nákup u zboží, které lze vrátit, od smlouvy odstoupí. Kontrolor by měl odstoupit od smlouvy ihned potom, co může ověřit údaje z kontrolního nákupu. V případě zjednodušeného režimu to může být až po pěti dnech, a to podle pravidel daňového řádu. Pokud se bude však jednat o provedenou službu (například oběd v restauraci nebo ostříhání v kadeřnictví), od které nelze již odstoupit, jdou náklady na vrub finanční správy.

Jak serveru Podnikatel.cz upřesnilo GFŘ, v loňském roce vyšly kontrolní nákupy na 3,3 milionu korun. Na letošní kontrolní nákupy mají úřady stanovený rozpočet 10 milionů Kč. Za leden a únor 2018 pak činila hodnota kontrolních nákupů 362 497 Kč.

Na kontrolní nákupy je přichystáno 10 milionů Kč

Výběr podnikatele, kam úředníci vyrazí na kontrolu, probíhá na základě několika parametrů. Finanční správa ve spolupráci s celníky prošetřuje podněty, ze kterých by vyplývala pochybnost o dodržování plnění povinností vyplývajících ze zákona o evidenci tržeb, v rámci vyhledávací činnosti, která je upravena v daňovém řádu. Mimo jiné na základě těchto podnětů a dále na základě analytické činnosti dat z EET, z vlastních poznatků založených na znalosti místního prostředí a informací z předchozí kontrolní činnosti celní a finanční správy, tak po celé republice provádíme cílené kontroly napříč různými typy provozů, komentovala Klára Křehlová.

Za více než rok a čtvrt fungování EET (do 3. dubna 2018) provedla finanční a celní správa celkem 105 878 kontrol. Počet kontrol se zjištěním bylo 23 771. Finanční správa ke dni 3. dubna 2018 uložila 5065 pokut v celkové výši 50 054 500 Kč. Celní správa ke dni 2018 uložila 1856 pokut v celkové výši 14 733 300 Kč. Průměrná výše sankce u finanční správy činí 9882 Kč, u celní správy pak 7938 korun. Celníci tak v průměru udělují nižší pokuty.

Výše pokut ovšem neustále narůstá. U finanční správy ještě na počátku loňského března platilo, že průměrná výše sankce činila 4758 korun. V dubnu dosáhla částky 6244 korun a v srpnu 2017 již činila 7876 Kč. Podobně postupně rostla i průměrná pokuta u celníků.

Čtěte více: Kontroly u #EET dále přitvrzují. Známe nejvyšší „flastr“, který úřady udělily

Nejvyšší udělená pokuta stále činí 260 tisíc korun. Dostal ji podnikatel z Pardubického kraje, který uvádí jako svou činnost maloobchod s ostatním zbožím. Pokuta byla uložena za dlouhodobé a opakované porušování zákona o evidenci tržeb, tzn. nezasílání údajů do systému EET a nevystavování účtenek, a to na více provozovnách daného subjektu. Kromě peněžních pokut bylo rovněž zavřeno 20 různých provozoven, přičemž 14 jich opět otevřelo.

Za nezaevidování 15 Kč tržby 15 000 Kč pokuta

Podle některých kritiků jsou navíc mnohdy pokuty nepřiměřené prohřešku. Podnikatelské odbory například před pár dny upozornily na případ, který se stal v Holešově ve Zlínském kraji. Za to, že místní trafika nevystavila účtenku a nezaevidovala tržbu za nákup krabičky bonbónů Tic-Tac ve výši 15 Kč, dostal majitel pokutu ve výši 15 000 Kč. To je o více než 50 % více, než je průměrná pokuta u finanční správy.

Majitel se proti pokutě odvolal a žádal o její zrušení nebo snížení, jelikož mu přišla nepřiměřená. Celá situace totiž podle něj vznikla tím, že brigádnice ve snaze vytisknout účtenku klikla na malém tabletu na špatné místo, čímž celou aplikaci zavřela a v nastalém stresu začala zmatkovat a otevírat další aplikace a nedokázala se vrátit do správného modelu. Jednalo se navíc o 71 let starou paní, která má po vážném úrazu ruky zdravotní omezení.

Finanční úřad ovšem podnikatelovo vysvětlení vyhodnotil tak, že žádné
skutečnosti, které by zprošťovaly obviněného odpovědnosti za to, že nezaslal datovou zprávou údaje o evidované tržbě správci daně a nevystavil účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plynula, neuvedl a sankci ponechal v platnosti a zvýšil mu pokutu o 1000 Kč za náklady řízení. Protokol dokladující průběh kontroly a správního řízení, prohřešek a výši sankce má server Podnikatel.cz k dispozici.

Autor článku

Daniel je zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz a jako ekonom se věnuje oblasti byznysu a také ekonomice. Chystá nový byznysový podcast.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).