Jejich rozpětí je přitom široké. Patří sem malí výrobci rukodělných předmětů i profíci, kteří mají v malíčku sofistikované nové technologie a digitální řešení.
Americký portál Business Insider zařadil v březnu letošního roku Prahu na třetí místo v žebříčku tří desítek měst hodnocených podle umění, jídla a muziky. Předběhl ji jen holandský Amsterodam a irský Dublin. Za Prahou následuje floridské Miami, francouzská Paříž nebo španělská Barcelona. Autoři se přitom zaměřili na to, jak to v metropolích vypadá s divadly, muzei, uměleckými galeriemi, světovým kulturním dědictvím, koncertními sály a restauracemi oceněnými michelinskými hvězdami. A Praha si podle nich evidentně nemá na co stěžovat.
Víc než auťáky
Oblasti, které Business Insider zajímají, se týkají kulturních a kreativních odvětví, jejichž rozvoj lze v posledních letech v Praze sledovat. A které jsou také předmětem analýz a výzkumů. Některá zjištění jsou přitom docela překvapivá, protože až tolik neodpovídají tomu, jak česká ekonomika, výzkum a inovace vypadají na první pohled nebo z nejvyšších příček politiky.
Čtěte také: Umělci mohou být ve firmách palivem změn a inovací
Když třeba v roce 2015 Technologická agentura ČR a Institut umění – Divadelní ústav zveřejnily závěrečnou studii z výzkumu, vývoje a inovací v kulturních a kreativních odvětvích, ukázalo se, že kulturní a kreativní odvětví v České republice vydávají na výzkum téměř tolik jako automobilový a strojírenský průmysl dohromady
. A Technologická agentura ČR k tomu ještě tehdy ve své tiskové zprávě poznamenala: Ať již se jedná o architekturu, ICT, digitalizaci, umění a nová média, design, reklamu nebo vývoj softwaru a počítačových her, kulturní a kreativní odvětví (KKO) jsou již po desetiletí vnímána jako akcelerátory věku inovací.
Od řemesla k technologiím
Kulturní a kreativní průmysly je možné si představit v podobě pomyslného kruhu, v jehož středu je čistokrevné umění, tvorba a originalita, řemesla i kulturní dědictví. Dál od středu se nacházejí kulturní průmysly, kam patří film, televize a rozhlas, digitální hry, knihy, tisk a hudba. Ještě dále od středu následují kreativní průmysly – design, móda, architektura, reklama, software nebo gastronomie.
Čtěte více: Kulturní a kreativní ekonomika. Když jedna plus jedna jsou tři
A to vše je zanořené v širší ekonomice, která obsahuje taková odvětví, jako je cestovní ruch, ICT, digitální ekonomika, sociální média, zdravotnictví i zpracovatelský průmysl. Všechny vrstvy pak jsou propojené prací s duševním vlastnictvím, skrze vzdělávání a právě také přes výzkum a inovace.
Příležitosti a nové modely
Je evidentní, že kulturní a kreativní odvětví jsou živým a rozsáhlým prostorem plným nových podnikatelských příležitostí. Že jsou teritoriem, kde vznikají a testují se nové byznys modely, které budou vstřícné k podnikatelkám a podnikatelům i jejich zákazníkům nebo k uživatelům služeb. Že jsou místem, kde se hledají možnosti, jak propojovat podnikání s neziskovými aktivitami a reagovat na různé životní styly i hodnotové systémy ve společnosti. Nebo lépe překlopit svůj osobní talent, zájem nebo zálibu do podnikání, ve kterém má jak na straně samotného podnikatele, tak na straně jeho klientek a klientů ústřední místo tvořivost – kreativita.
Čtěte také: Koníček může přerůst v podnikání. Inspirujte se u žen, které tak začínaly
Naši zákazníci jsou lidé, kteří hodně cestují, vědí, co chtějí, ocení krásné věci, design,
uvádí pro server Podnikatel.cz Petra Caudr Hanzlíková z Book Therapy, knihkupectví na pražských Vinohradech otevřeného teprve od listopadu loňského roku. Zákazníci tu podle ní převážně hledají zajímavé knihy, které nejsou jen prvoplánově hezké, ale jsou bohaté na informace. A co nás vedlo k otevření knihkupectví? Určitě láska ke krásným knihám a též jsme měli pocit, že podobné knihkupectví v Praze chybí. Rádi je navštěvujeme v zahraničí, a proto jsme svoji představu chtěli zprostředkovat i v Čechách,
tvrdí.
Podle Petry Caudr Hanzlíkové je důležité, aby se kreativní podnikání v Praze dále rozvíjelo. Protože, jak uvádí, inspiruje, ukazuje nové směry, možnosti a názory. Čím více takto otevřených a vnímavých lidí bude, tím lépe i pro náš obchod,
dodává.
Zóny a sdružování
Rozvoj umění i kreativního byznysu je spojený i s dalším zájmem – s oživováním města i využíváním brownfields, tedy míst, která už neslouží svému původnímu využití a čekají na svou novodobou transformaci. V Praze to jsou třeba tovární prostory, příkladem je divadlo La Fabrika nebo kavárna, obchod s designem i galerie, kino a taneční prostor Vnitroblock v Holešovicích. Umělci míří také do bývalých kasáren v Karlíně a umělecká čtvrť vzniká i v bývalé Pragovce ve Vysočanech.
Specifická kreativní zóna spontánně vznikla ve funkcionalistické budově bývalých elektrických podniků v Holešovicích. Tu se developer nejdříve snažil rekonstruovat na byznys centrum, ale narazil na památkáře. A tak tu pronajímá kanceláře a ateliéry filmařům, designérům, architektům, umělcům, probíhají tu výtvarné kurzy v Drawing Planet, je tu obchod s elektrokoly, teniskami. zasedačka k pronájmu ve Forbidden Spot, což je sídlo streetové módní značky Life is Porno, a podobně.
Města plná kreativity?
Kreativní Praha je ostatně také jeden z projektů pražského magistrátu, konkrétně Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy. V plánu je proměnit tzv. Radniční domy v pražském centru (přímo u Staroměstského náměstí) na místo pro vzdělávání, kulturu a kreativitu nebo rozvinout na Praze 7 kreativní čtvrť – Art Disctrict 7.
Čtěte také: Chcete u zaměstnanců zvýšit výkonnost i kreativitu? Jděte do zelené i zeleně
Podobně funguje také platforma Kreativní Česko, Kreativní Brno, Kreativní Zlín nebo Kreativní Olomouc – ta tvrdí: Kreativní průmysly mají velký potenciál vracet život do městských center! Kreativní mapa Olomouce ukazuje, že významná část subjektů působících třeba v designu, architektuře, vývoji softwaru, scénických uměních nebo video a TV tvorbě se usídluje a tvoří ve středu města.
Kulturní a kreativní průmysly (nejen v Praze) jsou veletok, jehož proud se vyplatí sledovat i těm, kteří se svým byznysem stojí zdánlivě mimo něj.
ČLÁNKY DO MAILU