1) Na současném stavu nesou svoji vinu i odboráři, kteří si každoročně vydupali enormní růst platů. A firmy na to nyní nemají.
2) Pokud jsou odbory proti snižování odvodů a daní, tak jsou pro menší zaměstnanost, právě snížení odvodů by stimulovalo firmy k zaměstnávání více lidí.
Nebyl bych tak kategorický. Sdružení zaměstnanců jsou partnery pro zaměstnavatele, je důležité, aby obě skupiny byly vyvážené, abychom tu neměli kapitalismus 19. století ani komunismus 20. století.
Výše pojistného a daní není jediný důvod vysoké nezaměstnanosti, ale též rigidní a neflexibilní zákoník práce, nízká produktivita práce, starý způsob myšlení některých zaměstnanců (pro které je práce stále samozřejmost a povinnost zaměstnavatele jim práci zajistit - jako by zaměstnanci byli malé děti, které se o sebe neumějí samy postarat).
Já bych zákoník práce zrušil, vztah zaměstnance a zaměstnavatele přece může existovat podle občanského práva. Pravidla vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem by byla dána pracovní smlouvou, kterou oba svobodně uzavřou na začátku smluvního vztahu. Protože zaměstnanci bývají obvykle v nevýhodě, vidím roli odborů ve sjednodocování pravidel (kromě toho, že každý si samozřejmě může stanovit individuální) a v případném zastání slabšího.
Ad zvyšování platů: je to jednoduché - chtějí odbory zvýšit o 10% plat? Pak musí o tolik zvýšit produkci (samozřejmě lze jen za předpokladu, že bude odbyt). Nebo ať mi dají na stůl seznam 10% zaměstnanců, kteří budou na konci měsíce propuštění. A od příštího měsíce můžu ostatním zvýšit plat.
Viníkem stavu nejsou odbory, ale vláda, která stanovila platná pravidla a odbory je pouze využívají. Chovají se tak, co je jim umožněno, to je normální.