Novela zákona o nemocenském pojištění se totiž nijak nedotkla oblasti zdravotního pojištění a v podstatě ani zákoníku práce.
Otcovská poporodní péče
Nemocenská dávka otcovská poporodní péče, takzvaná otcovská, byla zavedena již od 1. února 2018. Dávka se týká nejen pojištěnců s dětmi narozenými nebo převzatými do péče od tohoto data, ale důležité bylo i datum 21. prosince 2017. O dávku lze totiž žádat nejdéle do šesti týdnů po narození dítěte nebo po převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů, tedy u dětí narozených či převzatých do péče po 21. prosinci 2017.
Jedná se o nemocenskou dávku poskytovanou ve výši 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu po dobu sedmi kalendářních dnů po sobě jdoucích. O dávku si žádá sám pojištěnec předepsaným tiskopisem. Tiskopis je zveřejněn na stránkách České správy sociálního zabezpečení, případně je k dispozici na okresních správách sociálního zabezpečení.
První údaje o počtu vyplacených dávek otcovské poporodní péče zveřejní Česká správa sociálního zabezpečení v nejbližších dnech. Přestože se o dávce hovoří již dlouho, prozatím to na žádný mimořádný zájem nevypadá. Jsou zaměstnanci, kteří z důvodu vyšší finanční kompenzace upřednostní čerpání řádné dovolené. Výši nemocenské dávky otcovské poporodní péče lze orientačně zjistit prostřednictvím kalkulátoru otcovské zveřejněném na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí.
Novela zákona o nemocenském pojištění upravila nárok a pravidla čerpání této dávky z pohledu sociálního pojištění. O žádosti a podmínkách čerpání již server Podnikatel.cz podrobně informoval v článku Otcovská se dotkne i otců dětí narozených v prosinci
Pro zaměstnavatele je rovněž důležitá informace k evidenčním listům důchodového pojištění. Jedná se totiž o vyloučenou dobu. Zaměstnavatelé ji povinně zapíší do evidenčního listu důchodového pojištění v rozsahu, v jakém byla dávka skutečně podle potvrzení orgánu nemocenského pojištění vyplacena.
Zavedení otcovské se promítne i do okruhu osob, které jsou účastny důchodového pojištění, a to prostřednictvím institutu náhradních dob pojištění. Tento druh náhradní doby pojištění se bude hodnotit, obdobně jako náhradní doba pojištění z titulu dočasné pracovní neschopnosti v době po skončení výdělečné činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění, v rozsahu 80 %.
Otcovská a zákoník práce
Poněkud komplikovanější je ale situace z pohledu zákoníku práce. Otcovská poporodní péče nebyla zavedena jako důležitá osobní překážka v práci na straně zaměstnance. Na rozdíl od jiných nemocenských dávek, které zákoník práce výslovně uvádí v ustanovení § 191.
Nezbytnou podmínkou nároku na otcovskou poporodní péči je možnost otce o dítě „pečovat“. Musí být tedy uvolněn z práce. A k takovému uvolnění musí být důvod v souladu se zákoníkem práce. A protože se nejedná o překážku v práci, bude zaměstnanec nejčastěji žádat o rodičovskou dovolenou. Na tu má každý rodič v souladu s ustanovením § 196 nárok až do tří let věku dítěte. Důvodem k uvolnění z práce tedy ve většině případů bude rodičovská dovolená. Zákon nepředepisuje písemnou formu žádosti, ale pro zaměstnavatele bude ideální zavedení systému písemných žádanek. Minimálně budou mít představu, kdy hodlá zaměstnanec na rodičovskou dovolenou nastoupit a kdy bude ukončena. Nemusí se nutně jednat jen o sedm dní, po které současně žádá o nemocenskou dávku otcovskou poporodní péči. Zaměstnavatel by měl vědět, na kterou směnu zaměstnanec nenastoupí, zda například nepotřebuje zástup apod.
Čtěte také: Rok 2018 je bohatý na změny v nemocenském pojištění
Zákon se nijak nedotknul oblasti zdravotního pojištění
Největší problémy se nečekaně objevily v oblasti zdravotního pojištění. Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlila Lucie Krausová z Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, otcovská poporodní péče je dávkou nemocenského pojištění. Z pohledu zdravotního pojištění tato dávka nemá vliv na zařazení do kategorie plátců, za které hradí zdravotní pojištění stát. Postup vůči zdravotní pojišťovně se zavedením nové dávky nemocenského pojištění nijak nemění.
Nejedná se o důvod ke snížení vyměřovacího základu po dobu čerpání nemocenské dávky, nejde o důležitou osobní překážku v práci podle zákoníku práce. V souladu s § 3 odstavec 9 zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění se minimální vyměřovací základ zaměstnance snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud
- a) zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období,
- b) zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci podle § 191 a násl. zákoníku práce,
- c) zaměstnanec se stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou platí pojistné i stát, nebo osobou uvedenou v odstavci 8 písm. a) až c).
Na základě výše uvedeného by si nejeden zaměstnanec čerpající otcovskou poporodní péči musel doplatit zdravotní pojištění do minimálního vyměřovacího základu. Naštěstí je tu právě zmiňovaná varianta uvolnění z práce z důvodu čerpané rodičovské dovolené. Zaměstnanec může svého zaměstnavatele požádat o rodičovskou dovolenou. V tom případě se stává osobou, za kterou je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát. Zaměstnavatel zaměstnance přihlásí u zdravotní pojišťovny kódem M a odhlásí kódem U. V průběhu rodičovské dovolené si může případně požádat o dávku – otcovskou péči,
vysvětluje postup pro zaměstnavatele Lucie Krausová ze Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Čtěte také: I zaměstnanců se týkají doplatky zdravotního pojištění
Bohužel se část zaměstnavatelů v průběhu měsíce února setkala s nepochopením ze strany některých poboček zdravotních pojišťoven. Hromadné hlášení, jímž zaměstnavatelé řádně oznamovali nástup zaměstnance na sedmidenní rodičovskou dovolenou (ne otcovskou poporodní péči), pojišťovny z počátku vůbec neakceptovaly. Nyní by již mělo být vše v pořádku. Je zřejmé, že zaměstnanec může žádat o rodičovskou dovolenou, tudíž se jedná o kategorii takzvaných státních pojištěnců.
Je však otázkou, zda to byl záměr či opomenutí ze strany zákonodárců. Otcovská poporodní péče tak díky platbě státu za zdravotní pojištění pojištěnců v době rodičovské (otcovské) dovolené zcela jistě zvýší výdaje státní pokladny.