Senát v prvním kole schvalování podpořil nový návrh zákoníku práce na zrušení karenční lhůty v době pobírání náhrady mzdy. Zaměstnavatel by tak platil náhradu mzdy včetně prvních třech dnů nemoci zaměstnance. Na oplátku by odváděl méně na nemocenském pojištění. Jedná se již o druhý návrh novely zákona. Tentokrát jsou šance na jeho schválení vyšší.
Náhrada mzdy
Bude náhrada mzdy i za první tři dny nemoci?
Náhradu mzdy (platu, odměny) poskytovanou zaměstnavatelem v době prvních 14 dnů pracovní neschopnosti upravuje ustanovení § 192 zákoníku práce. Náleží od 4. do 14. dne pracovní neschopnosti za pracovní dny a za svátky, za které jinak zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo se mu plat či mzda nekrátí. Za první tři pracovní dny nemoci se v současné době náhrada mzdy neposkytuje. Neposkytuje se však nejvýše za 24 neodpracovaných hodin v rámci rozepsaných směn. Toto opatření je výhodné pro zaměstnance v delších směnách. Zaměstnanců pracujících v „klasických“ osmihodinových směnách se omezení praktiky nijak nedotýká (8 hodin x 3 směny = 24 hodin). Výjimkou je situace nařízené karantény. Zde žádná karenční lhůta stanovena není a zaměstnancům náleží náhrada mzdy i za první tři dny pracovní neschopnosti.
Původní návrh novely zákoníku práce
Poslanecký návrh novely zákoníku práce s číslem 393 byl předložen sněmovně již v lednu 2015. Ovšem nedostal se ani do druhého čtení. Jeho součástí bylo zavedení povinnosti zaměstnavatele platit náhradu mzdy již od prvního dne. V důvodové zprávě se uvádí, že zavedení karenční lhůty mělo sice faktický dopad v přínosu pro zaměstnavatele, ale bohužel se tím snížilo finanční zajištění zaměstnance v době nemoci. Zvláště se zde poukazovalo na zaměstnance s nízkými příjmy a na zaměstnance sociálně slabé (zejména matky samoživitelky).
Novela zákoníku práce byla následně poprvé projednána, ovšem bylo upozorněno na její zásadní nedostatky. Za prvé se zaměřila výhradně na zaměstnance v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce. Ovšem poněkud se zde zapomnělo na jiné zaměstnance, na které se zákoník práce nevztahuje. Vojáci z povolání, příslušníci bezpečnostních sborů, představitelé státní moci a některých státních orgánů a soudců, uvolnění členové zastupitelstev územních samosprávných celků nebo státní zaměstnanci. To by znamenalo nerovné zacházení při poskytování náhrady za první tři dny nemoci. Zrušení karenční lhůty není možné řešit izolovaně jen u zaměstnanců v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce a u všech ostatních pojištěných osob odměňovaných v rámci závislé činnosti ji ponechat.
Druhým nedostatkem bylo opomenutí faktu, že zrušení karenční lhůty se musí promítnout do dalších souvisejících právních předpisů. Zejména jde o zákon o daních z příjmů, zákon o státní sociální podpoře a zákon o důchodovém pojištění. A za třetí je tu kompenzace zaměstnavatelům. Změna by jim přinesla pouze zvýšené finanční náklady v podobě placení prvních tří dnů pracovní neschopnosti, ale neslibovala žádnou úlevu.
Nový návrh novely zákoníku práce
Nový, tentokrát senátní návrh novely zákoníku práce s číslem tisku 172, je již komplexnější. Počítá s kompenzací pro zaměstnavatele, pamatuje i na ostatní zaměstnance a změnu promítá i do ostatních zákonů. Aktuálně prošel prvním čtením.
Tvůrci návrhu zákona se v důvodové zprávě opírají o názor Ústavního soudu (nález č. 166/2008 Sb.): „Jedná se o poněkud pohodlný až svévolný postup ze strany státu, který kvůli neurčitému počtu zneuživatelů nemocenských dávek plošně postihuje všechny kategorie zaměstnanců. Výsledkem je stav, kdy převážná většina zaměstnanců zůstává po dobu prvých tří dnů pracovní neschopnosti bez jakýchkoliv prostředků, zatímco jejich povinnost platit pojistné zůstala nedotčena. Nedotčena samozřejmě zůstala i jejich povinnost platit tzv. regulační poplatky, vyhledají-li lékařskou pomoc. Je nepřípustné, aby stát pouze vyžadoval splnění povinností ze strany zaměstnanců (v daném případě plnění pojistného), a nedbal přitom ochrany jejich zájmů, postihne-li je zmíněná událost v podobě pracovní neschopnosti. Došlo tak k porušení práv zaměstnanců, které dosahuje ústavněprávní dimenze. Systém nemocenského pojištění by neměl sloužit ke krytí deficitu státního rozpočtu.
Jelikož většina běžných onemocnění je krátkodobá, výsledkem může být, že zaměstnanci budou na svou nemoc čerpat dovolenou (na zotavenou!), což je ovšem v příkrém rozporu s jejím účelem. Dalším řešením bude zpravidla „přecházení nemoci“ bez návštěvy lékaře a pracovní neschopnosti. Tím se otevírají dveře jednak k šíření některých onemocnění mezi spoluzaměstnance, jednak k eventuálním větším škodám na zdraví v budoucnu a k vývoji zdravotních komplikací v důsledku neléčení původního onemocnění. Tím může dojít i k nezanedbatelnému zvýšení nákladů na léčení v případě komplikací, které poté může i převýšit výši dávek nemocenského, které by mohly být či byly v prvních třech dnech vyplaceny.“
Dopady do příslušných zákonů
Změna se tentokrát skutečně promítla do všech příslušných zákonů. Zrušení třídenní karenční lhůty se projeví nejen v zákoníku práce, ale i v zákoně o daních z příjmů, zákoně o státní sociální podpoře a důchodovém pojištění. Stejně tak se nevztahuje jen na zaměstnance odměňované podle zákoníku práce, ale i podle zákona o vojácích z povolání, zákona o obcích, zákona o krajích, o hlavním městě Praze, o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a zákona o státní službě.
Kompenzace zaměstnavatelům
Návrhem novely zákona o pojistném na sociální zabezpečení by se mohly snížit odvody zaměstnavatelů na nemocenské pojištění o desetinu procentního bodu (z 2,3 procenta na 2,2 procenta). Sazby pojistného na sociální zabezpečení by klesly z 25 procent na 24,9 procenta z vyměřovacího základu. Ovšem k tomuto návrhu novely zákona je již připraven pozměňovací návrh, kterým by se mohla sazba sociálního pojištění snížit až na 24,8 procent (z toho na nemocenské 2,1).
Prozatím nelze předvídat, zda bude tato nová podoba novely zákoníku práce schválena. Rozhodně k tomu nedojde v nejbližším období. Bude záležet na délce schvalovacího procesu. V případě schválení budou změny účinné od prvního dne třetího měsíce ode dne vyhlášení.
ČLÁNKY DO MAILU