Ústavní soud zamítl návrh poslanců ČSSD na zrušení takzvané karenční doby při pracovní neschopnosti. Zaměstnanci i nadále zůstanou po tuto dobu bez prostředků. Podle názorů některých politiků zavedení karenční lhůty přispělo k omezení zneužívání nemocenské a k úbytku krátkodobé nemocnosti. Čtěte také: Změny v poskytování náhrady mzdy od roku 2012
Rozhodnou o karenční lhůtě nové volby?
Přitom Ústavní soud karenční dobu v minulosti už jednou zrušil. Poté byla novelou zákona o nemocenském pojištění a zákoníku práce opětovně zavedena. Podle Ústavního soudu je však aktuální legislativní situace jiná, a proto nelze plně uplatnit argumenty dřívějšího nálezu. Realisticky vidím nejjednodušší cestu v tom, že sociální demokracie uspěje ve volbách do Poslanecké sněmovny a pak prosadíme změnu zákona o nemocenském pojištění tak, aby lidé první tři dni nemoci určitou dávku dostali,
uvedl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka pro ČTK. Čtěte také: Jak propustit zaměstnance v době nemoci?
Podle Ústavního soudu jsou sice první tři dny nemoci bez peněz jistým zásahem do příjmů. Ovšem přímo neohrožují důstojný život nemocných a ani nemocné nevystavují bezvýchodné situaci. V minulosti shledal ústavní soud zavedení třídenní karenční lhůty jako porušení práv zaměstnanců. Mezi negativní důsledky patřilo například šíření nemocí na pracovišti. Ovšem podle nynějšího názoru soudu, karenční doba prošla „testem rozumnosti“ a nevymyká se z pravomoci zákonodárců při vymezení sociálních práv. Zaměstnanci jsou navíc v karenční době zproštěni povinnosti platit pojistné na nemocenské pojištění a na státní politiku zaměstnanosti.
Důležitá je i finanční úspora
Na druhou stranu se i díky karenci podařilo omezit zneužívání nemocenské. Podle propočtů politiků klesla míra nemocnosti „na úroveň běžnou v Evropě“. Předtím byla údajně jedna z nejvyšších. Přitom Češi nemají horší zdraví než ostatní obyvatelé Evropy. Karenční doba není specifikum České republiky, uplatňuje se i v jiných státech. Čtěte také: Jak dlouho může být nemocný na vycházce?
Aktuální úprava náhrady mzdy
Zaměstnavatelé poskytují v souladu s § 192 zákoníku práce náhradu mzdy. Náhrada mzdy náleží zaměstnancům, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Tato náhrada nepřísluší za první 3 dny dočasné pracovní neschopnosti, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn. Jestliže vznikla dočasná pracovní neschopnost ode dne, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počíná období prvních 21 kalendářních dnů následujícím kalendářním dnem.
ČLÁNKY DO MAILU