Průmyslník Henry Ford měl vždy své vlastní názory. Ani on nebyl neomylný, například včas nevzal v úvahu vzhled svých výrobků. Ale záhy se poučil. Co se týká průmyslu a obchodu, byla jeho slova vždy závažnější, než kdo mohl vyslovit. Ford je v pravém slova smyslu zakladatelem nových názorů a pohledů na podnikání, které všude, kde jich bylo správně použito, znamenaly velký úspěch. Firma Ford patřila k těm, které hospodářskou krizi na počátku 30. let minulého století překonaly téměř bez úhony. Není proto od věci, připomenout si Fordovy postupy i dnes. Majitel úspěšné automobilky je v roce 1931 shrnul v knize Moving Forward – Cesta vpřed.
Dobré obchodní poměry jsou tehdy, je-li co nejvíce lidí zaměstnáno a mají-li všichni pracující dobré peněžní příjmy. Tento stav nepřijde však náhodou. Je výsledkem obratnosti, podle nichž je obchod řízen. A obchod všeobecně není nic jiného, nežli součet jednotlivých obchodních podniků. Proto všeobecný obchodní stav je rovněž jen součtem toho, jak se těmto jednotlivým podnikům daří.
Po všechna léta, co jsem obchodně činný, nestalo se dosud nikdy, aby špatné obchody v našem podniku byly zaviněny snad nějakou vnější mocí, na kterou nemáme vlivu. Byly vždy zaviněny nějakým nedostatkem v naší společnosti. Jakmile jsme tento nedostatek našli a odstranili jej, dařilo se našemu podniku opět znamenitě, bez ohledu na to, jak se snad dařilo podnikům jiným.
Myslím, že konec konců se přijde k poznání, že celá země má špatné obchody, jsou-li ti, kteří je řídí, na scestí. A opět má dobré, chopí-li se všichni pevně svých podniků, dají-li do svého podniku pravé vůdcovství a usilují-li cílevědomě vpřed přes všechny překážky.
Jakmile podnikatelé opustí základní obchodní zásady, a místo jejich sledování dají se po cestě, jež se jim zdá snazší a výnosnější, nemůže býti důsledkem nikdy nic jiného než zkáza. Podle mého názoru jsou to tyto základní obchodní zásady:
1. Vyráběti stále vzrůstající množství zboží nejlepší možné jakosti, vyráběti je nejlepším a nejhospodárnějším způsobem a dovésti si přímo vynutit jeho odbyt.
2. Snažiti se vždy o lepší kvalitu a nižší ceny, jakož i nižší náklady výrobní a obchodní.
3. Zvyšovati mzdy jen po stupních, ale stále, a nikdy je nesnížiti.
4. Dostati zboží k spotřebiteli tím nejhospodárnějším způsobem tak, aby výhody hospodárné výroby byly jemu k prospěchu.
Všechny tyto zásady jsou obsaženy v jediném slově „služba“. Avšak tohoto slova je často používáno k označení snadných a laciných zdánlivostí, s nimiž není spojeno žádné přemýšlení ani práce. Proto je nutno zdůrazniti, že má-li míti služba obchodně vůbec nějaký význam, musí býti základní zásadou podniku a musí se podle ní říditi každý jeho jednotlivý člen.
Služba počíná tím, že objevíme, čeho lidé potřebují, a pak tuto potřebu uspokojíme podle zásad, jež jsem uvedl. Podnikatel musí předcházeti potřeby lidí a nejen pouze sedět a jednoduše odpovídat na to, čemu se říká poptávka. To je, čemu já říkám, vůdcovství. Není-li v obchodě vůdcovství, obchod upadá a počne říditi ředitele pak sám, místo aby ředitelé řídili obchod.
Bezprostřední lék na hospodářskou depresi – za takovou pokládám tu dobu, kdy je mnoho lidí bez práce a nemohou zlepšovati svůj životní standard – je opět obsažen v jediném slově „množství“. To je dovésti získati a uspořádati odbyt pro velké množství zboží.
Kdo nechce vidět ve svém podniku chyby, neuvidí v něm ani zisky.
Rozsah služby
Pouze vyráběti zboží nestačí. Průmysl znamená více nežli toto. Postaví-li kdo stroj nebo továrnu a zařídí-li, aby vyráběly zboží, není v tom ještě žádná služba. Ta proniká do každého detailu – i jak zboží vypadá, jaké mzdy jsou placeny a za jakou cenu je zboží prodáváno. Žádný z výrobních a obchodních způsobů nemůže býti považován za správný. Jsou vždy pouze výrazem toho, jak to v přítomné době dovedeme co nejlépe. Proto hromadná výroba není možná bez vůdcovství. Každý, kdo si zřídí firmu nebo větší továrnu, a pak považuje vše za skončené a myslí, že žádných dalších změn ve vzhledu, surovinách, nebo ve výrobních postupech není třeba, objeví ve velmi krátké době nadvýrobu. Majitelé takových podniků počnou pak mluviti o tom, že trh je nasycen a o krizi. Trh není nikdy nasycen dobrým zbožím, ale je velmi brzy přesycen zbožím špatným. Bez ohledu na to, jak bylo co dobré při počátku výroby, nezůstane to dobrým, není-li to neustále zlepšováno.
Pravidla cenotvorby
Správnou prodejní cenou je vždy nejnižší cena, za kterou, s ohledem na všechny okolnosti, může býti zboží vyráběno. Poněvadž zkušeností při výrobě i prodeji bude snižovati postupně náklady, má býti postupně snižována i prodejní cena. Je povinností nejen továrníků, ale i dalších podnikatelů, aby stále snižovali ceny a zvyšovali mzdy. Nemají tyto povinnosti jen k veřejnosti, ale i k sobě samým, neboť jinak nemohou kontrolovati svůj podnik. O této věci, zdá se, je mnoho dnešních nedorozumění. Nižší ceny obvykle znamenají větší odbyt a snížení ceny tudíž nemá býti činem podniknutým na obranu, ale pro pokrok. Je mnoho druhů kupní síly, jež jsou vytvářeny důchody lidí, a nejsou příliš ostře od sebe odděleny. Zdá se, že téměř denně se mění a jen malá změna ceny může získati odbyt u toho druhu lidí, který dříve nikdy nekupoval.
I Henry Ford dělal na začátku své kariéry chyby. Dokázal se z nich ale velice brzy poučit, a proto jeho firma stále funguje.
Snížení ceny ovšem nemusí býti vždy jen peněžní. Může býti i ve zvýšení jakosti, to znamená dáti více za tutéž cenu. Nejlepší snížení jsou ta, která snižují prodejní cenu a zvyšují kvalitu. Snížení ceny, při němž je zároveň snížena i kvalita, není vůbec žádným snížením a není žádné pochybnosti o odpovědi, kterou vyvolá u nakupujícího obecenstva. Není rychlejší a bezpečnější cesty, jak zničiti důvěru v nějaký obchod, nežli snížení cen, po kterém kupující dostává méně a ne více než dříve. Kdyby těchto zásad bylo používáno ve všech podnicích, tu proud správně vyráběného zboží, tekl by každý místem země, odstranil by vysoké ceny, vytvořil všude zaměstnání při vysokých mzdách.
Jak docíliti, aby správně vyráběné zboží bylo kupováno a spotřebováno, je rovněž otázkou obchodního vůdcovství. Nejde prostě o to, aby lidé kupovali více zboží, nýbrž aby kupovali více těch druhů zboží, které jim mohou býti ku prospěchu.
Jeden druh podnikatelů drží své ceny tvrdošíjně bez ohledu na dobu. Daří se jim velmi špatně. Druhý snižuje o překot ceny i kvalitu. Daří se jim okamžitě dobře, ale brzy bude se jim dařit velmi špatně. Třetí snižuje rozumně ceny a drží kvalitu. Daří se jim slušně a brzy bude se jim dařit velmi dobře.
Tvoření nových potřeb
Hranic výroby bude dosaženo tehdy, bude-li míti každý všeho zboží, kterého potřebuje nebo může používati, aby učinil svůj život snazším. A poněvadž každé zlepšení zboží nebo způsobu jeho výroby vytváří novou potřebu, můžeme říci, že den opravdové nadvýroby je ještě velmi vzdálen.
Avšak, jak si opatří lidé dosti peněz, aby si mohli toto zboží koupit? To je opět záležitostí řízení, záležitostí vůdcovství. Budeme-li čekati na poptávku, budeme čekati věčně. Poptávka se netvoří sama, nýbrž musí býti vytvořena. Počneme-li s hromadnou výrobou zboží a budeme-li míti dostatečně vysoké mzdy, tu vznikne v zemi kupní síla, která bude moci nakoupiti naše zboží. Předpokládaje, že je správně vyráběno a že jeho cena je správná. A proud výměny, který je proudem, jímž žije celý obchod, opět oživí.
Velmi důležité je však, jak se na průmysl díváme. Myslíme-li, že je kvůli tomu, aby podporoval lidi, pak čím více lidí zaměstnává, tím je lépe. Podle tohoto názoru byl by prospěšnější společnosti ten zaměstnavatel, který zaměstnává 200 lidí a platí jim 2 dolary denně, nežli ten, který jich zaměstnává 50 a platí jim 8 dolarů. Takový postup je často vyžadován, protože je prý v zájmu společnosti. Pravý opak je ale pravdou. Muž placený dvěma dolary denně, nebude míti žádný peněžní přebytek pro uspokojení nejnutnějších potřeb a proto nebude míti pro odbyt zboží téměř žádného významu. Muž placený osmi dolary jej bude míti, a aby jej vydal, bude musit něco koupit, čímž vytvoří další dobře placenou práci pro jiné muže. Nemůže býti většího omylu, nežli je domněnka, že zaměstnávati více lidí za nižší mzdy je lidské a pomáhá státu. Pomáhá jedině k tomu, aby chudoba byla učiněna všeobecnou tím, že platíme nízké mzdy a udržujeme pak ovšem i výrobní výkonnost na nízkém stupni.
Úkolem průmyslového vůdcovství není najíti zaměstnání pokud možno pro co největší počet lidí, nýbrž najíti vysoce placené zaměstnání pro co největší počet lidí. Počátek pak musí býti vždy učiněn pouze s několika vysoce placenými muži. Žádným jiným způsobem nelze docíliti nízkých cen, které by zvýšily potřebu a učinily tak nutným i více vysoce placených zaměstnání. Kdo čeká, až se vrátí staré časy, nedočká se nikdy. Kdo čeká, že mu pomůže někdo jiný, než on sám, vždy se nakonec zklame.
Henry Ford
Názory a komentáře současníků
Henryho Forda mám spojeného zejména s “pásovou výrobou”. O to více je pro mne příjemným překvapením, že výňatek jeho článku je vyrovnaně věnován samotné výrobě a potřebám lidí. Dle našich analýz se v posledních 5 letech v České republice výrazně ztrácí zájem o člověka a jeho potřeby, peníze se staly vyšší hodnotou než člověk samotný. Proto se velmi ztotožňuji zejména s nutností poskytování “služby” podřízené potřebám zákazníka, kterou se musí řídit každý člen podniku. Věřím, že pokud si častěji s kolegy manažery připomeneme skutečný smysl naší práce a dokážeme pro tyto hodnoty získat naše lidi, získáme klíčovou konkurenční výhodu, ať už děláme v jakémkoliv oboru.
říká Filip Brodan, ředitel společnosti BalanceManagement.com
ČLÁNKY DO MAILU