Živnostníci by své závazky vůči státu vyrovnali jednoduše určenou paušální částkou. Díky ní by navíc nemuseli každý rok podávat tři různé formuláře, tedy daňové přiznání, přehledy pro pojišťovnu a ČSSZ, a komunikovat se třemi různými institucemi.
Místo EET, odvodů a formulářů jedná paušální částka
V rámci projednávání novely zákona o evidenci tržeb představila Hospodářská komora ČR koncept jedné paušální daně (JPD). Pokud by si živnostníci své závazky vůči státu vyrovnali jednoduše určenou a únosnou paušální částkou, nepodléhali by EET. Díky ní by navíc živnostníci nemuseli každý rok podávat tři různé formuláře, tedy daňové přiznání, přehledy pro pojišťovnu a ČSSZ, a komunikovat se třemi různými institucemi. Vše by bylo placeno formou jedné částky na jeden účet – v ní by bylo zahrnuto povinné pojistné na veřejné zdravotní a sociální pojištění. Další průběžná čtvrtletní či měsíční hlášení by rovněž odpadla.
Sjednotily by se termíny a podnikatel by posílal jen jednu platbu finančnímu úřadu. Finanční úřad by poté sám poskytl odpovídající údaje ČSSZ a příslušné zdravotní pojišťovně a zároveň jim podle zákonného klíče přeadresoval i část vyinkasovaných finančních prostředků. Drobný podnikatel by tak komunikoval jen s jedním výběrčím a odpadly by případné násobné kontroly ze tří různých institucí. Koncept předpokládá existenci několika paušálů, odstupňovaných podle předpokládané výše příjmů.
Jak potvrdil serveru Podnikatel.cz Ladislav Minčič, ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR, variant JPD je více a všechny jsou k diskuzi. Více bychom preferovali verzi, která by znamenala několik odstupňovaných pevných sazeb v závislosti na předpokládaném obratu, resp. očekávané výši zdanitelných příjmů. Existoval by obecný limitní obrat, resp. roční příjem, nad nímž by se musely daně a veřejná pojistná platit podle standardních pravidel. Pokud by správce daně měl indicie – a poplatník by je nevyvrátil, že poplatník významně přesáhl dílčí limit, musel by poplatník odvést JPD ve vyšší sazbě; pokud by významně přesáhl obecný limit, musel by daň zaplatit dle standardních pravidel,
dodal Minčič.
Na konkrétním nastavení zákonných sazeb by se měla podílet finanční správa, neboť disponuje relevantními interními statistikami. Podle Minčiče je myslitelná i složitější diferenciace sazeb podle odvětví, šlo by však o administrativně náročnou variantu. Ve hře je i varianta jednotné sazby, ta by však dle Minčiče musela být spojena jen s relativně nízkým obecným limitem, jinak by byl systém JPD problematický z hlediska zásady vertikální daňové spravedlnosti. Znamenalo by to také, že by se JPD týkala jen velmi omezeného okruhu podnikatelů.
Typickými poplatníky JPD by každopádně mohli být ti, kteří si přivydělávají k zaměstnání či důchodu (jejich sazba by byla minimální), a dále ti, kteří s podnikáním začnou. Využít by jej samozřejmě mohly i OSVČ hlavní s podnikatelskou historií. Určitá vazba na historii potenciálního paušalisty by asi byla nutná. Získání statusu paušalisty by ale nemělo být podmíněno zdlouhavou procedurou, jako je tomu dnes v rámci stávajícího systému sjednání paušální daně s finančním úřadem,
vysvětlil Minčič.
Hospodářská komora je zároveň přesvědčena, že by jedna paušální daň (JPD) měla pozitivní dopad na státní rozpočet. Byla by to příležitost k dobrovolnému zaplacení daně i těmi podnikateli, kteří v rámci po dlouhá léta účelově a často nekonzistentně upravovaného zákonného nastavení žádnou daň z příjmů neplatí, a přesto se kvůli její nepřehlednosti obávají šetření, kontrol, doměrků a sankcí. Zkrátka, za cenu vyvázání z obávaných intervencí státu by byli ochotni ji uhradit i ti, kteří dnes – byť třeba i s jistým rizikem – nic neplatí. Drobný podnikatel by si koupil klid na své podnikání,
podotkl Minčič.
Myšlenku podporují i další asociace
S myšlenou jedné paušální platby souhlasí i Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR), která prosazuje podobný návrh. Ten spočívá v tom, že by OSVČ s obratem do 1 milionu korun zaplatila jednotný poplatek, kterým by se „vykoupila“ ze všech odvodových, ale i administrativních povinností. Nový režim, který zahrnuje i sociálku a zdravotní, je dobrá myšlenka, kterou do toho nového režimu rovněž hodláme zařadit, ale musí to být velmi jednoduchý nástroj, zatím se kloníme k tomu, aby se napasoval na výdajové paušály. Pokud bychom je navíc dostali opět na 2 mil Kč, pak by to bylo výborné řešení,
uvedl serveru Podnikatel.cz předseda AMSP ČR Karel Havlíček.
Koncept jedné paušální daně podporují rovněž Podnikatelské odbory, podle kterých by JPD podnikání prospěla. Zpracování a reportování daní je pro malé podnikatele a živnostníky nepochybně velkou zátěží. Navíc je pro ně „správa“ daní ohrožující, protože každou, byť drobnou chybu, finanční správa trestá,
doplnil Radomil Bábek, šéf Podnikatelských odborů.
Podnikatelské odbory však především chtějí, aby se obrátil vztah státní správy a podnikatelů. Aby povinnosti zpracovávat daně a odpovědnost za správnost výpočtů nesla finanční správa. Stát má veškeré informace, které k tomu potřebuje. Takový postup by navíc mohl smířit malé podnikatele a živnostníky například s EET. Když stát sleduje každodenní pohyby tržeb a má i přesnou kontrolu nad DPH (kontrolní hlášení DPH), ať tedy vypočítá podnikateli daně. Podnikatel by ušetřil za práci účetních a zbavil by se neustálé hrozby, že kontrola FS bude rozporovat jeho výsledky a udělí mu za to pokutu. Naopak, podnikatel by kontroloval práci finanční správy,
uzavřel Radomil Bábek.
ČLÁNKY DO MAILU