Znají to všichni obyvatelé měst. Procházka ulicemi není jen o kochání se pohledem na městské panorama nebo nahlížení do výloh. Často je mnohem důležitější koukat se, kam člověk šlape. Stačí chvíle nepozornosti a stojíte v psím exkrementu. Naštěstí se situace zlepšuje díky instalaci speciálních košů a sáčků. Příležitost živit se na nepořádných pejskařích využila řada firem. A jaký že je to byznys? To se dá lehko spočítat. Stačí malá nápověda, že se v České republice chová zhruba 1,5 milionu psů.
Vydělat se dá na poskytování úklidových služeb, ale i na výrobě košů a sáčků. Především radnice jednotlivých měst na výdajích za očistu ulic nešetří. Například Městská část Praha 1, která zahrnuje celé centrum hlavního města, investuje do odstranění psích exkrementů více než milion korun měsíčně. Další 3 miliony z jejího rozpočtu pak ročně jdou na nákup sběrných sáčků. Ve statisícových částkách se pohybují i výdaje okresních měst. Třeba Mladá Boleslav loni za půl milionu sáčků zaplatila 416 000 korun. Dalších 427 000 stálo vysypávání košů a ruční dočišťování ulic si vyžádalo investici ve výši 85 000 korun. Suma sumárum jsme na zhruba 930 000 korunách. A to nemluvíme o investicích do nových košů, jež nahrazují ty, které se staly terčem vandalů.
K těmto částkám se jednoduchými výpočty dostaly i firmy, které speciální koše a sáčky na psí exkrementy vyrábí nebo nabízí. Na internetu jich je hned několik. Bohužel žádný z výrobců tohoto vybavení, které server Podnikatel.cz oslovil, neměl zájem se o své zkušenosti s podnikáním v tomto oboru podělit. Až na jednoho, a ten je vlastně tím nejdůležitějším.
Zabalíme vše, od rohlíku až po psí …
Vůbec nejlépe dokázala díry na trhu využít rodinná firma Fedog. Její majitel Ivo Solnař říká, že na nápad vyrábět papírové sáčky a lopatky pro pejskaře přišel jeho otec v roce 1994. Tehdy byl patent ošetřen u Úřadu průmyslového vlastnictví a začal boj o klienty. Začátkem 90. let nebyla po tomto druhu zboží vůbec žádná poptávka. Bylo velmi složité přesvědčit úřady, že je situace s čistotou ulic už neúnosná a že přicházíme s jednoduchým řešením. Lidé byli zvyklí po svých psech neuklízet a úředníci naší myšlence nevěřili. Jako první jsme prorazili na Praze 1,
vzpomíná na start podnikání Ivo Solnař.
O rok později už byla papírová souprava firmy Fedog oceněna v soutěži Obal roku. O nabízený artikl začal být velký zájem nejen v České republice, ale i ve světě. Od roku 2004 je výrobek patentově ošetřen pro celou Evropskou unii. Našimi odběrateli jsou z 90 % městské úřady a úklidové firmy. Část zakázek realizujeme také se správci bytových komplexů. Máme tři stovky přímých odběratelů,
shrnuje úspěchy svého byznysu Ivo Solnař a v nadsázce dodává: Říkám, že dokážeme zabalit vše, od rohlíku až po psí ho…
Firma v současné době živí 14 zaměstnanců a dává práci i zdravotně postiženým. V minulosti se objevily hned dvě společnosti, které chtěly nápad využít. Jedna se s autorem papírových sáčků dokonce soudila, soud dal ale za pravdu firmě Fedog.
Specializace na úklid psích exkrementů posílila také pozici firmě Komwag. Ta dnes navrhuje a dodává ucelené systémy odpadkových košů a zároveň provádí jejich obsluhu. Zákazníci od ní odebírají komplexní službu od vysypání koše po doplnění sáčků. Komwag je také držitelem průmyslového vzoru na čtyřkolový mobilní sběrač psích exkrementů v České republice, Rakousku a Německu.
Psí exkrementy živí lidi z několika oborů
Ačkoli slušných majitelů psů, kteří při venčení uklízí, stále přibývá, má před sebou byznys založený na psích výkalech velmi slibnou budoucnost. Nové příležitosti nabízí od tohoto roku specializovaným firmám například město Jičín. V první fázi by investice do nákupu košů a pytlíků měla činit 130 000 korun. Další finance pak vydáme na provoz,
říká Magdaléna Doležalová z oddělení komunikace s veřejností jičínského městského úřadu.
Na pejskařích se živí i marketingové a reklamní agentury, protože na řadě sáčků se objevuje reklamní potisk, který zároveň snižuje náklady na výrobu. Městské úřady také investují do osvětových kampaní. Městská část Praha 4 například už tři roky nabádá obyvatele k úklidu prostřednictvím kampaně „Sám po sobě neuklidím“ a každý rok lidem zdarma rozdá 2,5 milionu sáčků na psí exkrementy. Zisky generují i desítky obchodů, které pytlíky a lopatičky z papíru, polypropylenu a dalších materiálů nabízí na internetu i v kamenných provozovnách.
Možnosti úspěchu v oboru úklid psích exkrementů ale zdaleka nejsou limitovány jen zajišťováním úklidových služeb a výrobou či prodejem vybavení k tomu určeného. Inspirací pro podnikavé se může stát Američan Matthew Mazzotta, který na základě svých cest po Indii vyrobil recyklátor výkalů. Ve speciálním zařízení vzniká při mikrobiálním procesu metan, a tento plyn pak slouží jako palivo pro pouliční lampy ve městě Cambridge. Lidé, kteří by dokázali systém více využít, by se tam v budoucnu mohli stát konkurenty solárních baronů.