Nabídka úvěrů je široká a velmi lákavá, může být i zrádná. Platí obecné: čím více dostupný úvěr je, tím je půjčení peněz dražší. A lichva ani v Česku není neznámý pojem.
Příjmy podniku jsou často v časové prodlevě vůči výdajům. Podnik musí být v každé chvíli schopen hradit své závazky. Pozdní úhrady a prodlení může dovést podnik k likvidaci. Mezi oblíbené cizí zdroje podniku patří úvěry a půjčky. Veřejnost se často domnívá, že rozdíl mezi úvěrem a půjčkou je v tom, že úvěr poskytne banka a půjčku jiný subjekt. Rozdíl je však v právní normě, která závazkový vztah upravuje.
Občanský zákoník upravuje smluvní závazkový vztah smlouvou o půjčce (§ 657 a § 658). Obchodní zákoník upravuje smlouvu o úvěru (§ 497 až 507).
Smlouvu o půjčce i smlouvu o úvěru mohou mezi sebou uzavírat podnikatelské subjekty, ale i ostatní fyzické osoby, které nepodnikají.
Hlavní rozdíly mezi půjčkou a úvěrem:- Smlouva o úvěru je tzv. konsenzuální. Smlouva může vzniknout bez ohledu na to, zda jsou peněžní prostředky skutečně poskytnuty.
- Smlouva o půjčce je tzv. reálná. Ke vzniku smlouvy nemůže dojít bez přenechání věcí, které jsou předmětem půjčky.
- Předmětem smlouvy o půjčce nemusí být pouze peněžní prostředky.
ČLÁNKY DO MAILU