Gastro formují trendy, jež se šíří s mladou generací i jinde po světě. Využívají se chytré mobily, QR kódy i roboti. A inovace se nevyhýbají ani pivním pípám.
Do kadeřnictví na pivo?
Plzeňský Prazdroj má za sebou první hackathon Brewrace. A v ruce nový prototyp pípy, díky níž se může dostat správně ošetřené čepované pivo do kaváren, malých barů nebo holičství. Pípa to totiž má být malá a skladná, snadno umožnit výměnu sudů a jednoduchá na obsluhu. Jedná se o unikátní řešení, které nemá předlohu v současných výčepních systémech,
komentuje inovaci Roman Trzaskalik, marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje. Na trh firma plánuje novinku uvést v testovacím provozu už příští rok.
Technologické inovace nenechávají na pokoji ani svět piva, na který jsou Češi tak hákliví. A změny se nevyhýbají také celému gastrobyznysu.
Restaurace budoucnosti? Chytrá
Pravidelná zákaznice parkuje auto na parkovišti restaurace. A ještě před tím, než najde parkovací místo, senzory zaznamenají její přítomnost a zašlou do kuchyně pokyn k přípravě jídla, které už si předobjednala online. Nebo: Skupina přátel se přes sociální sítě domluví, že se najedí společně. Využijí aplikaci restaurace a každý si objedná své jídlo pod hlavičkou skupinové objednávky. Když dorazí do podniku, jedí společně, ale účet se automaticky rozdělí mezi dvojice nebo jednotlivce, jak hosté potřebují.
I tak budou podle studie The Restaurant of the Future – Creating the next-generation customer experience, vypracované oborovými experty z poradenské společnosti Delloite (vycházejí z amerického trhu), vypadat služby poskytované „restaurací budoucnosti“. Do svého průzkumu zařadili 3000 mileniálů a dalších 1500 lidí, kteří minimálně dvakrát týdně navštěvují restaurace s rychlým servisem nebo typu fast casual či casual dining (tedy vyšší kvality než fast food z hlediska surovin a servisu, ale nikoliv klasické restaurace s plnou obsluhou).
Jídlo a pití táhne
Poradenská společnost Bisnode ohlásila letos v červnu svou oborovou analýzu: Češi milují gastrobyznys. Ročně přibývají stovky nových restaurací.
Analýza ukázala, že se za posledních devět let počet restaurací v Česku zdvojnásobil a dospěl k číslu 21 072 firem, které podnikají ve stravování a pohostinství.
A to navzdory zavedení elektronické evidence tržeb. Provozování restaurace patří mezi Čechy dlouhodobě k oblíbeným oborům podnikání, a to přesto, že trpí nedostatkem kuchařů a číšníků a silně konkurenčním prostředím,
tvrdí analytička Bisnode Petra Štěpánová. Segment stravování v restauracích, u stánků a v mobilních zařízeních také letos v srpnu vedl v počtu nově registrovaných plátců daně z přidané hodnoty. Více o jejich povinnostech čtěte v článku Plátci DPH musí zbystřit, od října se mění formulář kontrolního hlášení.
Mění se ale spotřebitelé, trendy i podniky
Asi není nic překvapivého na tom, že Michelinský průvodce letos mezi gatronomické trendy zařadil mimo jiné využití proteinů na rostlinné bázi a eco-friendly balení jídla. Za proměnou gastronomického byznysu stojí nastupující generace spotřebitelů a jejich potřeby a preference z hlediska zážitků, služeb nebo chutí, i širší společenské trendy, například právě příklon k ekologičtějším řešením.
Vliv má však i rozmach nových technologií a technologických inovací. A v neposlední řadě je tu, jako v Česku i v mnoha jiných oborech, finanční náročnost personálu a zároveň nedostatek lidí, kteří by v gastru kvalitně pracovali. I to, že nejsou lidi, nutí podniky myslet jinak a inovovat.
Dopřejte zákazníkům, co chtějí, vrátí se
Znalost klientů a jejich chování je i v gastro světě pro úspěch klíčová. S nástupem nové generace hostů se projevují trendy, které v gastrobyznysu zdomácňují: využití nejnovějších technologií, možnosti, jež nabízejí chytré telefony, personalizace nabídky a servisu, věrnostní programy nebo virtuální transakce, které proběhnou od začátku do konce online.
Restaurace se totiž nové generaci zákazníků přizpůsobují. Jejich hosty jsou teď lidé, kteří jsou maximálně zběhlí v technologiích a považují je za běžnou součást svého života. A jejich využití očekávají i tehdy, když zamíří do restaurace. Podle zmíněné studie od Delloite se do restaurace mladí vracejí šestkrát častěji, když mohou využít k objednávce technologie, na které jsou zvyklí, a po každé stráví v takovém podniku o dvacet procent víc času. Zefektivnění provozu a snaha vyjít vstříc zákazníkům tak jdou ruku v ruce.
Precizní profilace, cílená komunikace a data
Stejně tak podstatné je, kým je podnik samotný a jak dobře zná sebe sama. Znamená to jasnou profilaci konceptu, brandu, znalost vlastních lidí a toho, jaký zážitek chce podnik zprostředkovat svým zákaznicím a zákazníkům. To se odráží i v prezentaci a komunikaci se zákazníky. Jak na to? Čtěte článek Bez kvalitních služeb je jakákoliv propagace restaurace zbytečná práce.
Podle Delloite 85 procent respondentů prozradilo, že informace hledá na oficiálních stránkách restaurací, ale zároveň jich 64 procent čeká, že ze „svého“ podniku dostanou alespoň jednou týdně e-mail s novinkami, nabídkou a podobně – samozřejmě jako vyžádanou, nikoliv jako nevyžádanou poštu. A 40 procent oslovených spotřebitelů už dokonce preferuje online objednávku v restauraci. Technologie do podniků vnášejí ještě jednu podstatnou věc: přístup (online odkudkoliv) k relevantním datům, která jsou pro všechny aspekty řízení podniku nezbytná.
Jaké je tedy gastro Česko 4.0?
A jaké technologie gastro formují a do budoucna ještě více budou? Například 3D tisk, umělá inteligence, rozšířená realita, autonomní vozidla v logistice, crowdsourcing, roboti, internet věcí i syntetická biologie. V Česku sice možná v laboratořích neroste rostlinné maso, ale také tu vznikají startupy zaměřující se právě na gastronomii, kterou posouvají do stavu 4.0. Zároveň ukazují, kudy se obor a podniky budou výhledově ubírat.
Příkladem je Grason. Aplikace, jež propojuje lidi, kteří chtějí pracovat v gastru, a to na celé směny nebo i na pár hodin, přímo s podniky. Jarmila Kowolowská, která za projektem stojí, mimochodem uspěla i ve Women Startup Competition, která podporuje ženy v tom, aby se pustily do vlastního byznysu nebo založily startup.
Další je Qerko, projekt zaměřující se na placení v restauracích pomocí mobilní aplikace, QR kódu a karty uložené v aplikaci. Za výhody považuje rychlé placení celé útraty nebo její části bez čekání na číšníka a složitého rozpočítávání, ale také méně papírů (účtenky jsou v elektronické podobě) a tudíž zelenější přístup. Oba projekty, Grason i Qerko, letos získaly investici od společnosti Miton, která cílí právě na budování perspektivních technologických firem. Na adresu Qerko pak v Mitonu ve své zprávě o partnerství dodávají tento detail: Protože jsou zákazníci díky snadnému placení spokojenější, nechávají přes aplikaci o 40 % vyšší spropitné, než je standardní.
Více o tom čtěte v článku na serveru Lupa.cz Placení bez číšníka a gastro Liftago. Miton dává miliony do startupů Grason a Qerko.
Domácí provenience je do třetice také komplexní pokladní systém Storyous, expandující i do Polska nebo Španělska. Firma, která je dnes jednou z těch, co se pro svou ukázkovou firemní kulturu prezentují na platformě Cocuma. Součástí systému je třeba i mobilní číšník – není to robot, který by číšníka nahradil, ale tablet pro obsluhu z masa a kostí doplněný kapesní tiskárnou. Podle poskytovatelů prý ušetří v obědové špičce obsluze až 45 minut času, minimálně o třetinu méně kroků a zvýší tržby o 27 tisíc korun.
A nakonec je tu ještě například technologicko-inovační centrum Cyberdog, projekt výtvarníka a sochaře Davida Černého a společnosti Trigema. Otevřelo vloni a jeho součástí je vinárna s robotem. Vše si objednáte pomocí tabletu. Víno vám nalije robotická ruka. Objednávku doručí speciální distribuční systém,
láká web projektu na místo, kde kraluje robotický sommeliér.
ČLÁNKY DO MAILU