Návrh z dílny Jakuba Michálka (Piráti) a Šimona Hellera (KDU-ČSL) totiž počítá s tím, že hudební produkce v malých provozovnách, která není provozována za účelem výdělku, se nebude považovat za takzvané „zpřístupňování díla“ a nebude tak nutné z ní autorské poplatky platit.
Co se dozvíte v článku
Co přináší vládní novela
Poslanecká sněmovna schválila vládní novelu autorského zákona, která implementuje dvě evropské směrnice. Návrh kromě zavedení nových majetkových práv pro vydavatele tiskových publikací a nakladatele a valorizace odměn pro autory za půjčování v knihovnách přináší podle ministerstva kultury zvýšení právní jistoty nositelů práv i uživatelů předmětů ochrany (zejména v oblasti úpravy výjimek a omezení práv pro účely automatizované analýzy textů nebo dat a digitálního vzdělávání) a v oblasti právní úpravy smluvních vztahů mezi autory a výkonnými umělci a uživateli (výrobci zvukových a zvukově obrazových záznamů).
Nová úprava povinností poskytovatelů služeb pro sdílení obsahu online by měla být přínosem pro nositele práv, jelikož umožní buď uzavřít licenční smlouvu a získávat podíly z výnosů z užití 36 předmětů ochrany uživateli uvedených služeb, nebo uplatňovat efektivněji ochranu práv v případech, kdy nebude mít nositel práv zájem takovou licenční smlouvu uzavřít. Tato nová úprava bude mít dále pozitivní dopad na spotřebitelskou veřejnost, a to v závislosti na tom, v jaké míře budou uzavírány licenční smlouvy mezi poskytovateli uvedených služeb a nositeli práv umožňující užití předmětů ochrany. V případě uzavření takových smluv nebude obsah chráněný autorským zákonem a nahrávaný uživateli služby nad rámec povolený autorským zákonem blokován,
doplňuje se v důvodové zprávě k zákonu.
Vybraní menší podnikatelé nebudou muset platit poplatky
V rámci pozměňovacích návrhů se objevil i návrh poslanců Jakuba Michálka a Šimona Hellera, který by řadu především menších podnikatelů zbavil povinnosti platit kolektivním správcům typu OSA či Intergram poplatky. Do zákona totiž přidává ustanovení, že za provozování rozhlasového a televizního vysílání se nepovažuje zpřístupňování díla pro úzký okruh osob, jestliže toto zpřístupnění je nahodilé a nezávislé na přání příjemců a není výdělečné povahy.
Aktuální § 23 autorského zákona konkretizuje jeden z typů sdělování díla veřejnosti – provozování rozhlasového a televizního vysílání. Aktuálně zní:
§ 23 Provozování rozhlasového či televizního vysílání
Provozováním rozhlasového či televizního vysílání díla se rozumí zpřístupňování díla vysílaného rozhlasem či televizí pomocí přístroje technicky způsobilého k příjmu rozhlasového či televizního vysílání. Za provozování rozhlasového a televizního vysílání se podle § 18 odst. 3 nepovažuje zpřístupňování díla pacientům při poskytování zdravotních služeb ve zdravotnických zařízeních.
Nově by měl mít toto znění:
§ 23 Provozování rozhlasového či televizního vysílání
Provozováním rozhlasového či televizního vysílání díla se rozumí zpřístupňování díla vysílaného rozhlasem či televizí pomocí přístroje technicky způsobilého k příjmu rozhlasového či televizního vysílání. Za provozování rozhlasového a televizního vysílání se podle § 18 odst. 3 nepovažuje zpřístupňování díla pacientům při poskytování zdravotních služeb ve zdravotnických zařízeních. Za provozování rozhlasového a televizního vysílání se podle § 18 odst. 3 nepovažuje zpřístupňování díla pro úzký okruh osob, jestliže toto zpřístupnění je nahodilé a nezávislé na přání příjemců a není výdělečné povahy.
Kolektivní správci vybírají poplatky neoprávněně, upozornil Michálek
Podle předkladatelů pozměňovacího návrhu totiž současná zákonná pozitivní i negativní definice pojmu sdělování veřejnosti v případě provozování rozhlasového a televizního vysílání není úplná a v praxi dochází ze strany kolektivních správců k vymáhání licenčních odměn i za užití, která nejsou sdělováním veřejnosti. Je třeba doplnit definici pojmu sdělování veřejnosti v případě rozhlasového a televizního vysílání tak, aby zákonná definice odpovídala výkladu tohoto pojmu ze strany Soudního dvora EU. Takové doplnění je nezbytné z toho důvodu, že v praxi není výklad Soudního dvora EU a Ústavního soudu dodržován a ze strany kolektivních správců dochází k neoprávněnému vymáhání licenčních odměn i za užití, která nejsou sdělováním veřejnosti,
dodává se v odůvodnění pozměňovacího návrhu.
Jak dále upřesnil během druhého čtení ve Sněmovně jeden z předkladatelů Jakub Michálek, je nutné rozlišovat dvě situace. Buď je v nějaké provozovně televizní nebo rozhlasový přijímač a je určen k tomu, aby zvyšoval obrat daného provozu, vydělávaly se na něm peníze, a pak je podle Michálka logické a správné, aby se tam poplatky platily. Od toho je ale potřeba odlišit situaci, kdy třeba rádio má zaměstnanec daného provozu jen pro vlastní zábavu, pokud má třeba prostoje při práci, a žádné peníze to do toho podniku nepřivádí.
Já například, když jdu do železářství, tak si tam chodím nakoupit šroubky nebo něco, co potřebuji doma na opravu bytu, a rozhodně si tam nechodím poslouchat a relaxovat u hudby nebo u nějakého televizního přenosu. Takže toto není skutečně výdělečné a nemělo by to podléhat kolektivní správě, nemělo by to podléhat poplatkům,
řekl Jakub Michálek s tím, že přesto se tomu tak děje a kolektivní správci vybírají poplatky v železářstvích, kadeřnictvích a dalších provozech, kde pro to nejsou splněny zákonné podmínky. Spoléhají na nízkou úroveň obrany nebo právní gramotnosti podnikatelů, živnostníků, kteří samozřejmě tváří v tvář obrovské organizaci vybírající poplatky s mnoha a mnoha právníky nejsou připraveni čelit takovémuto nerovnému boji,
podotkl Michálek.
Podnikatelé návrh přivítali
Pozměňovací návrh přivítaly podnikatelské svazy, podle kterých usnadní podnikání celé škále podnikatelů, a to zejména v segmentu malých a středních podniků. Rozhlasové a televizní přijímače jsou běžnou součástí vybavení provozoven všeho druhu. Vysílání obsahu, který zprostředkují, ale rozhodně není vysíláním za účelem zisku. Odvádění dosud vyžadovaných poplatků je tak pro podnikatele zbytečným nákladem,
komentovala na svých stránkách Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.
Kolektivní správci jsou proti
Proti změně naopak vystoupily organizace autorů a dalších nositelů práv. Jak uvedly ve společném dopise, návrh je podle nich v rozporu s unijním autorským právem a mezinárodními úmluvami. Jeho přijetí by narušilo dlouhodobou licenční praxi a redukovalo by významný zdroj příjmů pro nositele práv,
tvrdí organizace.
Organizace se domnívají, že návrh zavádí novou výjimku z práva nositelů hudebních práv na sdělování veřejnosti, což neumožňuje taxativní výčet výjimek a omezení uvedený v Informační směrnici. „Prakticky by pozměňovací návrh výrazně a nepřiměřeně omezil rozsah výlučných práv nositelů práv, aniž by pro to byl jakýkoli důvod nebo právní základ. A měl by za následek značné ztráty příjmů v důsledku obchodní a právní nejistoty a možného nesprávného výkladu ze strany uživatelů. V důsledku toho by se nositelé práv museli domáhat svých nároků soudní cestou, čímž by všem zúčastněným stranám vznikly zbytečné náklady. V současné době hospodářské krize by to poškodilo všechny subjekty v kulturním odvětví,“ komentovaly autorské organizace.
Návrh nepřináší výjimku, oponují předkladatelé
S tím však nesouhlasí předkladatelé návrhu, podle kterých jejich „pozměňovák“ nezavádí novou výjimku či omezení autorského práva, která by byla v rozporu s některou z výše uvedených mezinárodních smluv a úmluv. Ve vztahu ke sdělování veřejnosti navrhovaná právní úprava pouze staví najisto, co sdělováním díla veřejnosti je a co není, a to v souladu s judikaturou i doktrínou. Z judikatury také plyne, že nevýdělečná povaha není rozhodující a zásadní podmínkou (sdělování může být i nevýdělečné), do navrhovaného právního předpisu je však rovněž vkládána z důvodu předběžné opatrnosti jako zpřísňující podmínka. Tím není dotčeno, že v individuálním případě může soud rozhodnout odlišně (navrhovaný právní předpis pouze určuje, že určitá situace není sdělováním veřejnosti, tím však není dotčeno, že i jiné situaci jím nemusí být),
píše se ve zdůvodnění návrhu.
O pozměňovacím návrhu a celé novele zákona poslanci rozhodli v pátek 14. října. Jak pozměňovací návrh, tak celou novelu odsouhlasili. Nyní návrh poputuje do Senátu.
ČLÁNKY DO MAILU