Radary v Chomutově jako byznys? Do městské kasy natekly už miliony korun

V Chomutově byly v březnu nainstalovány radary a lidé se bouří, protože jim chodí pokuty i za malé překročení rychlosti. Je to jen byznys?

Bezpečnost, nebo peníze?

Stacionární radary jsou v Chomutově umístěny poblíž mateřské školy na Blatenské ulici a u autobusových zastávek na Písečné. Rychlost měří v obou směrech, což je především v druhém případě u cedule označující konec města poměrně nešťastné. Podle města však jde o nejvíce krizová místa. Dopravní komise vytipovala několik desítek míst po celém Chomutově, které jsme postupně testovali a vybrali ty, na kterých jsme naměřili největší množství přestupků, popisuje v tiskové zprávě ředitel městské policie Tomáš Douda. Ten dále podotýká, že jejich cílem není řidiče pokutovat, ale zabránit jim, aby se chovali nezodpovědně.  

Podle občanů Chomutova však nejde o bezpečnost, ale o jednu z praktik, jak z občanů vytáhnout peníze. Místo pro radar je vytipováno ne z hlediska bezpečnosti, ale největšího inkasování peněz. Radar na bezpečnost zde má pramalý smysl, ještě když si k tomu vezmeme dlouhý časový odstup několik měsíců, než dostanete dopis s výzvou k úhradě pokuty, píše v diskuzi na webu Ohře media Jiří Mencl. 

Veřejnosti také vadilo, že o radarech nevěděla a dozvěděla se to až z dopisů informující o pokutě. Podle Romana Budského, dopravního experta z Platformy Vize 0, by stacionární radary neměly být před řidiči utajovány, naopak by měly být přiznány. Stanou se tak podle něj technickým opatřením, které zajistí, že řidiči nebudou nebezpečnými místy projíždět nepřiměřeně rychle a současně umožní dostatečně rychlý průjezd vozidel s modrými majáky. Určitě by se jednalo o elegantnější řešení, než tomu je např. v případě instalace zpomalovacích prahů apod., doplňuje.

Městská policie Chomutov začala měřit přestupky v podobě překročení nejvyšší povolené rychlosti v obci od 1. března 2019 a dopravní značky IP31a / IP31b byly na základě požadavku vedení města dodatečně nainstalovány až 7. července 2019. Značku informující o měření rychlosti jsme sice instalovali až po čtyřech měsících měření, platná legislativa však již nenařizuje o měření jakkoli informovat, zdůrazňuje Denisa Špeilová, tisková mluvčí z Odboru vnějších vztahů města Chomutov.

Příjmy vysoké, výdaje minimální, městská kasa si libuje

Pořizovací cena dvou stacionárních radarů byla 2 261 920 Kč. Měsíční náklady na jejich provoz činí 2108 Kč a zahrnují odběr elektřiny a telekomunikační poplatek za přenos dat. Agendu automatizovaných měřících systémů vykonávají oprávněné úřední osoby na oddělení dopravních přestupků – Odbor dopravních a správních činností. V loňském roce jsme přijali 3 pracovníky, kteří nejprve vykonávali běžnou agendu dopravních přestupků a až po spuštění radarů jsou plně alokováni na tuto činnost, popisuje dále Denisa Špeilová.

Ta dále potvrdila, že ke dni 12. srpna 2019 zaevidovali celkem 33 856 přestupků. Z tohoto počtu je nyní počet zpracovaných přestupků (odeslaných výzev) 16 002 a předepsaná částka 12 869 400 Kč. Tím pádem je průměrná výše jedné pokuty přes 800 korun. 

Z tohoto počtu zpracovaných přestupků pak více než třetina ještě není zaplacena, tudíž nebyla připsána na účet města. Primátor města Chomutov Marek Hrabáč (ANO) na veřejném zasedání zastupitelstva města Chomutova dne 17. 6. 2019 zveřejněném i na serveru YouTube zdůrazňuje, že peníze z pokut jsou regulérním příjmem do rozpočtu města. Podle jeho slov půjdou peníze především zpátky do infrastruktury, tedy na chodníky a silnice. 

Jaká je realita, tak na tuto otázku serveru Podnikatel.cz město neodpovědělo. 

• 
• 
• 

Další 4 fotografie

900 za každý přestupek? Odborník tvrdí, že to nutné není

Lidé se na sociálních sítích ohrazují proti tomu, že je jim za jakékoliv překročení rychlosti automaticky vyměřena pokuta ve výši 900 korun. Přitom uvádějí, že šlo o překročení rychlosti v řádu jednotek kilometrů. 

V případě pokutování překročení maximálně povolené rychlosti zaregistrované stacionárním radarem je bezpečně identifikováno vozidlo, kterým byl přestupek spáchán, nikoliv však jeho řidič. Zákon o silničním provozu v paragrafu 125f mimo jiné uvádí, že za přestupek odpovídá provozovatel vozidla, pokud porušení pravidel bylo zjištěno prostřednictvím automatizovaného technického prostředku používaného bez obsluhy při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích (tedy např. prostřednictvím stacionárního radaru). Za zjištěný delikt lze uložit pokutu, pro určení její výše se použije rozmezí pokuty pro příslušný přestupek. Ta však nesmí být vyšší než 10 000 korun, popisuje Roman Budský. 

Přehled pokut při přestupcích spojených s překročením rychlosti naleznete v tabulce: 

Z výše uvedeného vyplývá, že město může takovou částkou pokutovat. Nicméně je otázkou, zda i nepatrné překročení rychlosti je třeba hned trestat pokutou ve výši 900 korun. Možná by stačilo nastavit hranici, od které radar přestupky registruje. Např. o více než 5 km/h nad povolený rychlostní limit, komentuje Roman Budský. 

Ten dále podotýká, že obecně pak platí, že při projednávání přestupku by měla být brána v úvahu jak stránka formální (čili jaké zákonné ustanovení bylo porušeno), tak stránka materiální (nakolik to současně bylo společensky nebezpečné). 

Něco jiného je totiž překročit maximální povolenou rychlost o 10 km/h za plného provozu, něco jiného stejná situace uprostřed noci na prázdné silnici. To je ovšem možné jen v případě, že je delikt projednán hned na místě jeho zjištění, tedy policistou u konkrétního řidiče. Někdy postačí i domluva. Domluvou to však nikdy nejde u přestupků zjištěných stacionárním radarem, tam zákon umožňuje postih jen ve formě peněžitého trestu, uzavírá.