Radíme, jak řešit DPH u elektronicky poskytované služby do třetích zemí

30. 9. 2016
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Ilustrační obrázek Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Ilustrační obrázek
V daňové poradně radíme, jak postupovat u DPH v případě, že poskytujete elektronické služby do třetích zemí.

Dotaz z poradny

Vystavujeme vydané faktury za digitální prodej hudby, odběratel firma z třetí země, USA, Kong Kong apod. DPH zaeviduji jako osvobozené s nárokem na odpočet daně, ve výkazu DPH ř. 26., je to tak? Pokud budeme prodávat elektronickou službu nepodnikateli ve třetí zemi, odvedeme v tuzemsku DPH. Uvažuji správně? Jsme plátci DPH.

Čtěte také: Týkají se vás změny určení místa plnění u DPH? Zkontrolujte to s naším přehledem

Odpověď

V případě, kdy jsou vašimi odběrateli osoby povinné k dani (podnikatelé), kteří mají sídlo ve třetí zemi, postupujete dle základního pravidla uvedeného v ustanovení § 9 odst. 1 zákona o DPH. Dle tohoto ustanovení je místem plnění sídlo příjemce služby. Vy tedy vystavíte fakturu bez DPH. Jde o plnění, které není předmětem daně v tuzemsku, ale ve státě odběratele (pokud tak stanoví tamní předpisy). Český poskytovatel má povinnost plnění vykázat na ř. 26 formuláře přiznání k DPH.

Pokud budete elektronické služby poskytovat osobám nepovinným k dani (nepodnikatelům) do zemí Evropské unie (osobám s bydlištěm v EU), je nutné se od roku 2015 řídit mj. ustanovením § 10i zákona o DPH, kde je uvedeno, že místem plnění při poskytnutí elektronické služby osobě nepovinné k dani je místo příjemce služby. Zde, jak zřejmě víte, připadají v úvahu dva postupy:

Marketing Meeting AI a tvorba obsahu

  • buď se český plátce registruje ve všech zemích, kde mají bydliště jejich odběratelé (osoby nepovinné k dani) a tam odvádějí DPH dle místních předpisů
  • nebo zvolí zjednodušený postup, tzv. mini one stop shop (MOSS), což prakticky znamená registraci na finančním úřadě v Brně, přes který je administrován odvod DPH do všech cílových zemí.

Pokud ovšem elektronicky poskytované služby míří do třetích zemí, tedy mimo EU, český plátce DPH de facto žádnou daň neodvádí. Platí, že místo plnění je mimo EU, a tedy není předmětem české DPH, a to jak v případě odběratele, který je osobou povinnou k dani (§ 9 odst. 1 ZDPH), tak i v případě odběratele, který je konečným spotřebitelem (občan – nepodnikatel, místo plnění určeno dle § 10i ZDPH).

Pokud je tedy odběratelem elektronicky poskytovaných služeb osoba se sídlem/bydlištěm ve třetí zemi (podnikatel i nepodnikatel), vystavujete faktury bez DPH a základ daně uvádíte na ř. 26 formuláře přiznání k DPH. Tím Vaše povinnost končí. Místo plnění je sice určeno podle různých ustanovení (§ 9 odst. 1, resp. § 10i), ale výsledek je stejný, jde od plnění, které není v tuzemsku předmětem daně a dodavatel se sídlem v EU nemá ani žádné povinnosti vztahující se k případným odvodům DPH na území třetích zemí (na rozdíl od odběratelů, osob nepovinných k dani s bydlištěm v EU).

Autor článku

Daňový poradce a člen Prezidia Komory daňových poradců České republiky. Sledujte Jana na Twitteru @janmolincz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).