Potřebujete poradit od odborníka? K dispozici jsou odborné poradny, kde vám vybraní odborníci odpovědí rychle a kvalitně. Další informace v Podmínkách užívání.
Vybrané dotazy z Daňové poradny
Potřebovala bych zjistit sazbu DPH pro úklid v domově pro seniory. Zda je možné použít sníženou sazbu jako pro úklid v domácnostech. Senioři mají s naší organizací uzavřeny nájemní smlouvy.
Pro odpověď na otázku je klíčové KDE, resp. CO se uklízí (a to ve smyslu pojmů používaných zákonem o DPH). Dle Přílohy č. 2 zákona o dani z přidané hodnoty (zákon č. 235/2004 Sb., v platném znění) lze sníženou sazbu DPH, tedy letos sazbu ve výši 15 %, použít, pokud jde o:
- Služby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech
- Služby mytí oken prováděné v domácnostech
Dále se v poznámkách k Seznamu služeb upřesňuje, že za výše uvedené služby se pro účely zákona o DPH považuje úklid v bytě nebo rodinném domě, mimo prostor, které nejsou určeny pro bydlení
. Zároveň ovšem platí, že za úklidové práce v domácnosti se považuje také úklid společných prostor bytového domu.
Otázka tedy je, jestli jsou ve Vašem případě poskytovány úklidové služby v BYTECH, resp. uklízí-li se SPOLEČNÉ PROSTORY BYTOVÉHO DOMU. Pokud ano, potom lze uplatnit 15% sazbu. Přičemž musíme respektovat vymezení pojmu „byt“ a „bytový dům“ ve smyslu zákona o DPH.
„Byt“ je pro účely zákona o DPH definován jako „soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení“ (§ 48 odst. 1 písm. c).
„Bytový dům je definován jako stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena“ (§ 48 odst. 1 písm. a).
Pokud tedy dům pro seniory splňuje tyto parametry a jsou uklízeny skutečně jen „byty“ a „společné prostory“, je možné fakturovat s 15 %. Pokud by ovšem práce zahrnovala i jiné prostory či objekty, musí být fakturováno s 21 %, resp. odděleně pro část určenou k bydlení a odděleně pro nebytové prostory.
Dále je nutno vyjasnit pojem „společné prostory bytového domu“. Tento pojem není právními předpisy definován. Lze si snad pomoci zákonem o vlastnictví bytů (72/1994 Sb.), který definuje pojem SPOLEČNÉ ČÁSTI DOMU:
společnými částmi domu jsou části domu určené pro společné užívání, zejména základy, střecha, hlavní svislé a vodorovné konstrukce, vchody, schodiště, chodby, balkóny, terasy, prádelny, sušárny, kočárkárny, kotelny, komíny, výměníky tepla, rozvody tepla, rozvody teplé a studené vody, kanalizace, plynu, elektřiny, vzduchotechniky, výtahy, hromosvody, společné antény, a to i když jsou umístěny mimo dům; dále se za společné části domu považují příslušenství domu (například drobné stavby) a společná zařízení domu (například vybavení společné prádelny).
Společnými částmi domu (potažmo tedy ani společnými prostory bytového domu) nejsou NEBYTOVÉ PROSTORY. Ty jsou rovněž definovány v zákoně o vlastnictví bytů: Nebytovým prostorem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k jiným účelům než k bydlení; nebytovými prostory nejsou příslušenství bytu1) nebo příslušenství nebytového prostoru ani společné části domu.
Definici nebytového prostoru lze nalézt také v § 1 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor.
Shrneme-li tedy, CO je uklízeno a s jakou sazbou DPH:
- byt (ve smyslu § 48 ZDPH) – sazba 15 %
- společné prostory bytového domu (ve smyslu pojmu „společné části domu“, jak je definován zákonem o vlastnictví bytů) – sazba 15 %
- nebytové prostory (ve smyslu zákona o vlastnictví bytů či zákona o nájmu a podnájmu nebyt. prostor), resp. „prostory, které nejsou určeny k bydlení“ dle dikce Přílohy č. 2 ZPDH – sazba 21 %.
Potřebujete radu od odborníka? Využijte našich odborných poraden.
Naše společnost má nové obchodní spojení s firmou z Ruska. Tato firma si u nás objednala zboží, které chce uhradit, ale zboží bude odesláno do Lotyšska.
Nevíme si rady s DPH, jedná se o vývoz zboží, nebo dodání zboží? Zboží půjde přes celnici, nebo normální cestou? Nevím, jestli se má ten ruský obchodník u nás zaregistrovat jako plátce DPH? Liší se DPH, pokud bude příjemce občan, nebo firma?
Za vývoz zboží je považován výstup zboží z území Evropského společenství. Jestli dobře chápu dotaz, pak Vaše společnost (český plátce DPH se sídlem v tuzemsku) bude prodávat zboží osobě povinné k dani ze třetí země (z Ruska). Zboží ale bude dodáno do jiného členského státu, do Lotyšska.
Jedná se o situaci, kdy zboží je sice dodáváno zahraniční osobě ze třetí země, ale zboží není propuštěno do režimu vývoz, ale pouze přepraveno do jiného členského státu. V tomto případě tedy nejsou splněny podmínky pro osvobození od daně při vývozu zboží podle § 66 zákona o DPH, ani podmínky pro osvobození od daně podle § 64 zákona o DPH, protože zboží bylo sice přepraveno do jiného členského státu, ale nebylo dodáno osobě registrované k dani v jiném členském státě. Protože se tedy nejedná ani o vývoz zboží, ale ani o dodání zboží do jiného členského státu, půjde o tuzemské zdanitelného plnění a Vaše společnost bude mít povinností odvést z těchto plnění daň na výstupu.
Dále je nutné upozornit na problematiku tzv. zasílání zboží dle ustanovení § 8 zákona o DPH. Zasíláním zboží se rozumí dodání zboží osobám neregistrovaným k DPH v jiném členském státě, jestliže celková hodnota zboží dodaného osobám neregistrovaným k DPH nepřekročí v jednom kalendářním roce částku stanovenou členským státem, do kterého je zboží dodáváno.
Přepravu či odeslání zboží přitom zajišťuje dodavatel – plátce DPH nebo jím zmocněná třetí osoba. Zatímco v případě prodeje zboží osobě neregistrované k DPH v jiném členském státě nevzniká nárok na osvobození, tzn. plátce dodává zboží za cenu včetně DPH, a tyto transakce řádně přizná a zdaní daní na výstupu ve své zemi, v případě zásilkového prodeje je nutné sledovat limit dodaného zboží do jiného členského státu za rok.
Pokud dodavatel – plátce DPH přesáhne při dodání zboží osobám neregistrovaným k DPH hranici stanovenou státem, do kterého zboží dodává, je povinen zaregistrovat se k dani z přidané hodnoty v tomto členském státě. Zaregistrováním se z titulu zasílání zboží se tato osoba nestává v dané zemi plátcem, ale pouze je povinna v tomto členském státě řádně přiznat a zaplatit daň z následných dodání formou zasílání zboží.
Např. je-li v Lotyšsku stanoven limit pro zasílání zboží z jiných členských zemí 24.000 LVL (přibližně cca 887.000 Kč), plátce daně registrovaný v České republice se nemusí registrovat k dani v Lotyšsku, pokud hodnota jeho zboží zasílaného do Lotyšska za kalendářní rok stanovený limit nepřekročí (dosáhne např. maximálně 24.000 LVL). V takovém případě se jedná o dodání zboží s místem plnění v tuzemsku, které je zdanitelným plněním, a plátce odvádí daň podle sazby daně platné v České republice.
Jestliže hodnota zboží zaslaného plátcem z tuzemska do Lotyšska stanovený limit překročí, je plátce daně povinen zaregistrovat se v Lotyšsku k DPH a odvádět daň jako plátce v Lotyšsku, nikoliv v České republice.
Neznáme detailně Vaše obchodní transakce, ale na základě výše uvedeného by bylo pro Vaši společnost nejlepší, kdyby se kupující registroval k DPH v Lotyšsku. Pak by Vaše společnost poskytovala dodání zboží do EU dle ustanovení § 64 zákona o DPH, které je osvobozeným plněním (tato plnění byste pak uváděli i v souhrnném hlášení) a vyhnuli byste se případné registraci k DPH v Lotyšsku.
ČLÁNKY DO MAILU