Chcete zákazníkům či zaměstnancům zpříjemnit pobyt ve vaší provozovně hudbou? Potom počítejte s tím, že byste měli platit autorské poplatky, které vás ročně vyjdou na tisíce korun. Jestliže zvažujete dokonce televizi v provozovně, může vás stát na autorských a koncesionářských poplatcích až deset tisíc korun.
Ve veřejné provozovně za hudbu platíte
Jestliže využíváte ve své veřejné provozovně televizi či rádio, měli byste kromě koncesionářských poplatků též platit poplatky autorské. Tuto povinnost upravuje autorský zákon, podle kterého musí podnikatelé, kteří zpřístupňují autorská díla, umělecké výkony a zvukové nebo zvukově obrazové záznamy veřejnosti skrze televizní či rozhlasový přijímač, hradit autorské poplatky. Zásadní je především slovo „veřejnosti“, což znamená, že poplatky by měl platit každý podnikatel s provozovnou, do které mají lidé volný přístup. Jedná se tedy o všechny obchody, restaurace, kavárny nebo třeba hotely.
Jak však uvádějí autorské svazy, peníze by jim měli platit i ti podnikatelé, kteří hudbou zpříjemňují pracovní prostředí jen svým zaměstnancům. Za volně přístupnou provozovnu lze považovat prostor přístupný zákazníkům nebo pouze samotným zaměstnancům,
potvrdil serveru Podnikatel.cz Roman Strejček, předseda představenstva OSA (Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním). Konkrétně OSA požaduje za využití zvukového přístroje v kancelářích, pracovních místnostech a prostorech pro zaměstnance 324 korun ročně za každých 25 zaměstnanců. V případě televizního vysílání požaduje OSA 696 korun.
Pokud pracujete jako OSVČ a k práci posloucháte hudbu, autorské poplatky platit nemusíte. Podle § 30 autorského zákon se totiž za užití díla nepovažuje užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu. Ovšem pokud byste jako živnostník přijímal ve vašem domě nebo bytě své zákazníky, kterým poskytujete služby, povinnost hradit odměnu vám vznikne,
upozorňuje Roman Strejček. Čtěte také: Hoteliéři budou muset sáhnout hlouběji do kapsy
Kdo poplatky vybírá?
Abyste tedy legálně mohli rozhlas či televizi využívat, měli byste uzavřít licenční smlouvu s příslušnými správci autorských práv. Těmi jsou podle § 97 autorského zákona právnické osoby se sídlem v České republice, které sdružují autory, výkonné umělce a výrobce zvukových a zvukově obrazových záznamů. Oprávnění získávají kolektivní správci od ministerstva kultury.
Konkrétně se jedná o 6 subjektů:
- DILIA, zastupující autory děl literárních, dramatických, hudebně dramatických, choreografických a pantomimických, dále autory scénické hudby zvlášť vytvořené pro užití v díle dramatickém, choreografickém a pantomimickém a dále dabingové režiséry.
- OSA, zastupující autory hudebních děl s textem nebo bez textu, tj. hudební skladatele a textaře.
- INTERGRAM, zastupující výkonné umělce, tj. hudebníky, zpěváky, tanečníky atd., a výrobce zvukových a zvukově obrazových záznamů.
- OOA-S, zastupující autory výtvarných děl, tj. děl malířských, grafických, sochařských, fotografických a děl vyjádřených postupem obdobným fotografii, děl architektonických, včetně děl urbanistických, a dále výtvarné autory obrazové složky audiovizuálních děl, tj. kameramany, architekty, scénografy a ostatní výtvarníky audiovizuálních děl.
- GESTOR, zastupující autory výtvarných děl při výkonu jejich práva na odměnu při opětném prodeji originálu díla uměleckého.
- OAZA, zastupující zvukaře – autory, tj. mistry zvuku.
Na velikosti záleží
Jak však odhadují tyto organizace, navzdory zákonu se někteří podnikatelé placení poplatků vyhýbá. Podle OSA se pokrytí trhu v oblasti veřejných provozoven služeb pohybuje mezi 70 až 80 %. Intergram, který měl v roce 2010 uzavřenu smlouvu s asi 22 000 subjekty, počítá s tím, že u velkých provozovatelů je sice pokrytí takřka stoprocentní, avšak u menších již vidí rezervy. U středních provozovatelů odhadujeme 85% až 95% pokrytí, u malých provozovatelů je pokrytí 70 až 75 %,
upřesnila serveru Podnikatel.cz Věra Popelková, vedoucí právního útvaru INTERGRAM.
Důvodem, proč se někteří podnikatelé platbě poplatků vyhýbají, je samozřejmě jejich výše. Autorské svazy mají podrobné ceníky, kterými poplatky určují. Záleží na množství přístrojů, na jejich rozměrech a druhu a též na velikosti obci, kde provozovna stojí. Některá sdružení navíc nabízejí různé “výhodné balíčky” a snížené sazby. Máte-li ve veřejné provozovně například rádio s dvěma reproduktory, činí základní sazba OSA v závislosti na počtu obyvatel v obci od 128 (do 500 obyvatel) do 159 korun měsíčně (nad 150 000 obyvatel) bez DPH. Za televizi požaduje OSA v základní sazbě opět dle velikosti obce od 311 do 389 korun bez DPH.
Podnikatel s provozovnou v Praze by tak měl OSA ročně za televizor v provozovně uhradit 4668 korun. Rádio s dvěma reproduktory vyjde toho samého podnikatele na 1908 korun ročně. Jenže to není vše, v případě využití rádia a televize byste měli zaplatit poplatek i sdružení INTERGRAM. Například za zvukové zařízení s dvěma reproduktory chce INTERGRAM v závislosti na velikosti obce od 101,8 koruny do 127 korun. Za televizor by pak podnikatel měl platit od 205,6 koruny do 258 korun. Podnikatel s provozovnou v Praze by tak za rádio měl navíc platit 1222 korun a za televizor 3096 korun ročně. Za rádio tedy na autorských poplatcích příslušný podnikatel zaplatí ročně 3130 korun, televize pak vyjde toho samého podnikatele na 7764 korun za rok. S DPH pak částky činí 3756 korun a 9317 korun. Přidáte-li k tomu i koncesionářské poplatky (135 korun za televizi měsíčně a 45 korun za rádio měsíčně), vyjde vás rádio v pražské provozovně na 4296 korun a televize na 10937 korun za rok. Čtěte také: Víte, za co všechno musíte platit koncesionářské poplatky? Poradíme vám
Pokud podnikatel nebude autorské poplatky platit, ačkoli by měl, hrozí mu dle autorského zákona přestupkové řízení a pokuta až ve výši 150 000 korun.
ČLÁNKY DO MAILU