V praxi dochází podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) k případům, kdy OSVČ pracující pro rakouské firmy řádně na živnostenský list a mající splněné veškeré nutné podmínky pro práci v Rakousku, jsou při kontrole označeny za „zjevné zaměstnance“ firmy a jsou jim vyměřeny vysoké pokuty.
Rakousko šikanuje české OSVČ, tvrdí AMSP ČR
Podle AMSP ČR se české OSVČ, které podnikají v Rakousku, dostávají do problémů v souvislosti s nekompromisním postupem tamních úřadů proti údajnému mzdovému a sociálnímu dumpingu. Pokuty, které dosahují až likvidační úrovně, nastávají v momentě, kdy práci na živnostenský list překvalifikují rakouské kontrolní orgány na zaměstnanecký poměr nebo kdy nerespektují, že stejný typ práce na pracovišti vykonává více OSVČ.
Chování rakouských úředníků je šikana, která má jediný cíl, a to zamezit práci českých živnostníků v Rakousku. Předchozí rakouské vlády pod tlakem sociálních partnerů zahájily tažení proti údajné nekalé konkurenci a pronikání levnější pracovní síly na rakouský trh. Pod rouškou boje proti mzdovému a sociálnímu dumpingu tak dochází k nárůstu překážek pro volný pohyb služeb, resp. k nastavení takových podmínek, aby byla realizace zakázek pro zahraniční živnostníky příliš komplikovaná a tím neatraktivní,
uvedl Karel Havlíček, předseda AMSP ČR.
V roce 2011 Rakousko přijalo zákon o boji proti mzdovému a sociálnímu dumpingu, který ukládá povinnost zahraničním zaměstnavatelům vysílajícím své zaměstnance do Rakouska za účelem realizace zakázek splnit celou řadu formálních požadavků a zaplatit vyslaným zaměstnancům mzdu dle příslušné kolektivní smlouvy. Přestože se zákon nemá týkat OSVČ, úřady ho na ně aplikují, jelikož tvrdí, že jde ve skutečnosti o zaměstnance (v Česku známé jako tzv. švarcsystém). OSVČ pak dostávají vysoké pokuty.
Následné soudní pře čeští živnostníci prohrávají, protože podle tamní judikatury se lze opřít o tvrzení, že určité činnosti (např. bourací práce zedníka, sekání drážek elektrikáře) jsou považovány jen za pomocné práce, které nemohou vykonávat OSVČ, ale mohou je dělat pouze zaměstnanci. V českém živnostenském zákoně ovšem tyto činnosti patří mezi definované živnostenské činnosti.
Úřady mají formalistický přístup
Problémy mají i drobní řemeslníci z příhraničních oblastí, kteří přeshraničně poskytují své služby (nejčastěji stavební práce) pro rakouské místní občany. U nich vzniká zase problém v okamžiku, kdy se sejde například na jedné stavbě vícero OSVČ najednou. Činnost více OSVČ na jedné zakázce je totiž rakouskými kontrolními orgány rovněž považována za obcházení ustanovení pracovněprávního práva.
Rozhodujícím faktorem pro posouzení je tzv. „reálný hospodářský obsah“. Není tedy podstatná smlouva, ale jednoznačně odlišitelný a ohraničitelný druh vykonávané činnosti ve vztahu k ostatním. Malé firmy a živnostníci, kteří přicházejí do Rakouska přeshraničně poskytovat své služby, na tento kontext vůbec nejsou připraveni. Netuší, co znamená skutečný hospodářský obsah, a že jako doklad statusu OSVČ v Rakousku pouhý formulář A1 nestačí,
upozornila Martina Tauberová, vedoucí Obchodně-ekonomického úseku Velvyslanectví ČR v Rakousku.
Jak ale upozorňují někteří právníci, rakouské úřady mají v řadě případů na zahraniční OSVČ neadekvátní požadavky. Stávající správní soudní praxe v Rakousku je, jak například tvrdí rakouská advokátka Maria Škof, příliš formalistická a klade přehnaný důraz na formálnosti před právní logikou. Budeme v jednáních, jak s našimi partnery v Rakousku, tak s naší vládou, apelovat na novou rakouskou vládu, aby tuto prokazatelnou šikanu ve formě neúnosné byrokracie eliminovala. Ostatně snížení byrokracie je jedním z jejích programových priorit,
uzavřel Karel Havlíček z AMSP ČR.