Co vidím kolem sebe, tak často to funguje tak, že firmy nastaví až nesmyslně přísná pravidla pro své zaměstnance (nesmíte vzít ani bonboniéru, propisku nebo kalendář), ale na nejvyšší managersko-obchodní úrovni se neštítí ani brát ani dávat.
A když se něco provalí, manager odejde k jiné firmě a vnitřní pravidla se ještě zpřísní.
Tak nějak to je, když jsem ještě pracoval jako OZ v potravinářské firmě, tak běda si vzít na svačinu něco se vzorků, každá reklamní blbost za pár korun se musela vykazovat komu se dala a za co ale na druhou stranu se nákupčím a vedoucím úseků v marketech běžně dávali poukázky na nákupy, benzín atd. O tom, jak si žijí nákupčí na centrálách řetězců se radši nezmiňuji, ti by krásně vyžili jen z dodavatelů, ani by je nemusel zaměstnavatel platit. A hlavně když šlo o listingy... nebo když přišel novej ředitel, tak po x letech ze dne na den změnil značku služebních aut, co na tom že nabídka byla nejdražší ze všech - ona manželka potřebovala nové vozítko na nákupy a dealer fordu kšeft... ale běda běžným zaměstnancům něco vzít.