Slova analytiků, že vláda po prohraných volbách uloží své reformní záměry k ledu, se zatím nenaplňují. V rámci plánované daňové reformy schválili ministři před necelými dvěma týdny nový daňový řád. Vláda si od jeho schválení slibuje především posílení právní jistoty a klientského přístupu vůči daňovým poplatníkům a snížení administrativních nákladů. Čtěte více: Analytici: Vláda bude už jen přežívat, s reformami je konec.
Podnikatelé nový daňový řád vítají. Podle nich je navrhovaný daňový řád srozumitelnější, přehlednější a přesnější než stávající zákon. Za klíčovou změnu považují hlavně zakotvení zásady odkladného účinku odvolání proti rozhodnutí a posun v elektronické komunikaci se správcem daně. Současně však podnikatelé upozorňují, že řád není bez chyb a obsahuje stále řadu nedostatků.
Hlavní cíl daňového řádu – srozumitelnost a přehlednost
Návrh daňového řádu by měl zcela nově upravit daňový proces a nahradit v současnosti již nevyhovující zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Stávající zákon se sice mnohokrát novelizoval, ale schválené změny výraznější zlepšení nepřinesly. Řada nedostatků přetrvala a v mnoha dílčích oblastech je podle odborníků prakticky nepoužitelný.
Proto se ministerstvo financí rozhodlo vytvořit nový daňový řád, který srozumitelně a přehledně upraví zásady daňového procesu. Na jeho vzniku se podílela jak laická, tak odborná veřejnost, a to v podobě expertní skupiny, kterou tvořili zástupci podnikatelů, soudů, daňové správy, Komory daňových poradců, akademické obce a ministerstva financí. Snahou expertů bylo zareagovat na poptávku po jasné, srozumitelné právní normě, která umožní daňovým poplatníkům i úředníkům lepší orientaci v dané problematice.
Mezi hlavní přednosti novely odborníci řadí jasnější a jednotnější vymezení pojmů, větší podporu elektronizace daňové správy a vůbec celkové posílení právní jistoty v daňové oblasti. Cílem zákona je snížení administrativních nákladů vůči těm, kteří své daňové povinnosti plní řádně a poctivě a vytvoření účinných nástrojů vůči nepoctivým poplatníkům,
doplnil Ondřej Jakob, tiskový mluvčí ministerstva financí.
Návrh pozměňuje i některé pravomoci ministra financí a jemu podřízených pracovníků. Jedná se například o zrušení pravomoci prominout daň. Pokud je systém dobře nastaven, není v něm místo pro mimořádné pravomoci,
uvedl ministr financí Miroslav Kalousek.
Při vyšší dani bude odklad do konce odvolacího řízení
Asi nejvýznamnější konkrétní změnou pro podnikatele se stane zakotvení zásady odkladného účinku odvolání proti rozhodnutí. To se týká těch podnikatelů, kterým úřad doměřil vyšší daň, než jakou přiznali v daňovém přiznání. V současnosti platí, že doměřenou daň musí daňový subjekt zaplatit, přestože podá v řádném termínu odvolání proti daňovému výměru. Podle nového daňového řádu nemusí podnikatel, který podá odvolání, doměřenou daň zaplatit a ani nemůže být z tohoto titulu exekuován, a to během celého průběhu odvolacího řízení. Na jeho účtu tedy nebude evidován nedoplatek, protože v tomto případě bude mít odvolání odkladný účinek. Splatnost doměřené daně bude 15 dní po skončení odvolacího řízení,
dodal Jiří Vondrák z oddělení analýz a informací Hospodářské komory ČR.
Návrh zákona také reflektuje posun v oblasti elektronizace správy daně a poplatků. V budoucnu by tak daňový subjekt již nemusel poskytovat správci daně přílohy a potvrzení k předkládanému daňovému přiznání, protože navržený systém umožní správci daně tyto informace získávat z informačního systému. Čtěte více: E-Government: Datové (poštovní) schránky pro každou firmu.
Mlčenlivost přetrvá a zpřísní se podmínky vstupu do obydlí
Dále došlo také ke změně institutu mlčenlivosti oproti prvnímu návrhu, který ministerstvo financí předložilo v červenci 2008. Současný návrh daňového řádu totiž obsahuje pouze nutné průlomy do daňového tajemství. Na rozdíl od červencového návrhu v něm chybí možnost poskytnutí informací specializovaným policejním složkám, Národnímu bezpečnostnímu úřadu, zpravodajským službám, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, Nejvyššímu státnímu zástupci, Českému statistickému úřadu, zdravotním pojišťovnám, katastrálním úřadům a některým profesním komorám. Tento krok Hospodářská komora České republiky vnímá velmi pozitivně,
komentoval Jiří Vondrák.
Změny oproti stávající úpravě se dočkal také „institut vstupu do obydlí“, který se podle Hospodářské komory ČR neslučuje s Listinou základních práv a svobod. Připomínky Hospodářské komory České republiky sice ministerstvo nezapracovalo v plném rozsahu, ale i tak došlo částečně k zvýšení práv kontrolovaných osob, jelikož současná úprava umožňuje správci daně vstup bez ohledu na souhlas, či nesouhlas dotyčné osoby. Nový daňový řád tak stanovuje přísnější podmínky pro vstup do prostor daňového subjektu.
S tím souvisí i důkladnější rozpracování části týkající se daňové exekuce. Tu současný zákoně o správě daní a poplatků v potřebném rozsahu neřeší a správce daně musí ve věci exekuce postupovat podle občanského soudního řádu. Čtěte více: Konec vyhýbání soudním obsílkám. Odpovědnost padá na adresáta.
Řád též po vzoru novely občanského soudního řádu zpřísňuje pravidla pro doručování zásilek z finančního úřadu. Určitý pokrok podnikatelé spatřují i ve zrovnoprávnění vztahu mezi správcem daně a poplatníkem. To se týká například povinnosti odůvodnění rozhodnutí a ustanovení o lhůtách, i když lhůty pro některé úkony prováděné správcem daně by mohly být konkrétnější,
domnívá se Tomáš Barták, ředitel sekce Ekonomiky a účetnictví Svazu průmyslu a dopravy ČR.
První vlaštovka daňové reformy 2010
Ačkoli jako celek hodnotí podnikatelé nový daňový řád pozitivně, shledávají v něm stále řadu nedostatků. Požadovaná „všeobecná editační povinnost“, kterou podnikatelům slíbila celá řada vládních představitelů, je však nadále v nedohlednu,
konkretizuje Tomáš Barták a kriticky dodává: Představa, že nový daňový řád by mohl být moderní evropskou normou vycházející z klientského přístupu správce daně k poplatníkům, se nenaplnila. K této filosofii orgány státní správy ještě nedozrály.
Co je dle vašeho názoru nejnutnější dále změnit?
Reforma daňového procesu ovšem tvoří pouze první pilíř plánované daňové reformy. S velkým napětím se očekává na paragrafové znění návrhu nového zákona o dani z příjmů, který by měl přinést doslova revoluci v daňové oblasti. Počítá se například se zrušením daně dědické a darovací, které by se přesunuly pod režim daně z příjmů, či s redukcí rozsáhlých daňových osvobození a výjimek, která se zřejmě dotkne i oblíbených stravenek. Redukce historicky nashromážděných „osvobození a výjimek“ je nesporně žádoucí, ale výrazné zjednodušení by zasloužily odpisy a další náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů,
dodal Barták. Čtěte více: Daňová revoluce požírá své děti. Stravenky čeká gilotina.
V neposlední řadě by také mělo vzniknout tzv. Jednotné inkasní místo (JIM), které obsáhne jednotný výběr daní, cel a pojistného. Celá reforma by se měla dokončit do roku 2010, otázkou však zůstává, zda ji schválí také parlament.
ČLÁNKY DO MAILU