Poslancům ČSSD, KSČM, ODS a KDU-ČSL se tak podařilo znehodnotit zřejmě jedinou smysluplnou normu na kontrolu veřejných výdajů, kterou tato vláda schválila. Navíc argumenty, které při osekávání registru smluv poslanci používali, nemají šanci obstát. A to ze slušnosti pomiňme ještě otázku, proč vůbec stát vlastní a provozuje pivovar.
Z registru by zmizely smlouvy za 148 miliard
Navzdory tlaku odborné veřejnosti prosadili poslanci ČSSD, ODS, KDU-ČSL a KSČM před několika dny výjimky z registru smluv. Jeden z nejúčinnějších nástrojů kontroly veřejných výdajů a hospodaření státních institucí a firem tak byl značně osekán. Z povinnosti zveřejňovat smlouvy by měly být nově vyloučeny státní a národní podniky, částečně Česká televize a Český rozhlas nebo veřejné vysoké školy, které uzavírají smlouvy se soukromou podnikatelskou sférou.
Podle odhadů projektu Rekonstrukce státu se jedná až o čtvrtinu obsahu a smlouvy přibližně za 148 miliard korun ročně. Michal Bláha, provozovatel serveru Hlidacsmluv.cz, dokonce hovoří o tom, že se počet smluv v registru sníží o více než polovinu. Původní návrh lidoveckého ministra Mariana Jurečky přitom počítal pouze s výjimkou pro tzv. národní podniky, tedy pro pivovar Budvar, který je aktuálně jediným fungujícím národním podnikem.
Argument o zhoršené konkurenceschopnosti neobstojí
Při projednávání výjimek z registru stojí za pozornost především argumentace poslanců, kteří vesměs hájili výjimky tím, že ty či ony subjekty povinnost zveřejňovat smlouvy poškozuje vůči konkurenci. Povinné zveřejňování smluv by mělo na hospodaření Budějovického Budvaru, n.p. negativní důsledky zejména s ohledem na nutnost dodržování obchodního tajemství,
uvedli například lidovci v důvodové zprávě k návrhu vyjmout z registru smluv Budvar. Podobně argumentoval poslanec ČSSD Milan Urban, který zase přišel s výjimkou pro státní podniky. Povinnost zveřejňování smluv prakticky odkryje strukturu dodavatelsko-odběratelských vztahů těchto subjektů, což v dlouhodobém horizontu povede ke snížení jejich konkurenceschopnosti a posléze k jejich zrušení a zániku,
tvrdil Urban.
Tento argument však nemá šanci obstát. Státní firmy totiž chrání § 5 odst. 6 zákona o registru smluv. Ten říká: Z uveřejnění prostřednictvím registru smluv lze vyloučit metadata uvedená v odstavci 5 písm. a) nebo c), jsou-li tato metadata obchodním tajemstvím osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. e), k), l) nebo n), a to také tehdy, pokud by obchodním tajemstvím bylo až více takto uveřejněných informací zároveň.
Jinými slovy, obchodní tajemství státní firmy zveřejňovat nemusí. Stejně tak § 3 zákona říká: „Prostřednictvím registru smluv se neuveřejňují informace, které nelze poskytnout při postupu podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím.“ Jinými slovy, stejně lze státní a veřejné instituce (tedy i státní firmy) žádat o zveřejnění smlouvy na základě zákona o svobodném přístupu k informacím (tzv. 106). Pokud by tedy informace zveřejněné v registru dávaly výhodu konkurenčním podnikům, proč už dávno nejsou státní podniky zahlceny žádostmi dle 106? Nic jiného se v registru smluv objevit nemůže. Argumentovat proto znevýhodněním státních podniků vůči konkurenci nedává smysl.
Když někdy výjimky vadí a jindy nikoli
V této souvislosti se sluší rovněž připomenout slova premiéra Bohuslava Sobotky, kdy se ve Sněmovně projednávaly výjimky z elektronické evidence tržeb (EET): ČSSD nechce připustit, aby se z EET stal trhací kalendář. Pokládáme za chybu otevírat další a další možnosti, jak se EET vyhnout, neboť to popírá původní smysl zákona – narovnat podnikatelské prostředí.
Zatímco u EET a podnikatelů musí být přísnost, a přestože některé výjimky dávaly smysl, ČSSD je nepodpořila, u registru smluv a veřejných institucí jí najednou trhací kalendář nevadí, a dokonce jej sama spoluvytvořila. Že registr smluv zvyšuje transparentnost a pomáhá narovnat ekonomické fungování úřadů a veřejných institucí, asi ČSSD nezajímá. Koho by taky zajímaly smlouvy státních a veřejných institucí a úřadů za 1,6 bilionu korun (aktuální hodnota všech smluv v registru), když můžete „podojit“ statisíce podnikatelů o pár miliard ročně a chtít od nich vykazovat v online čase každou korunu?
Navíc, proč kontrolovat státní, městské a další podobné firmy a brát vážně poslední výroční zprávu Bezpečnostní informační služby (BIS), ve které se píše: Stát čelí řadě rizik i v oblasti výkonu vlastnických práv v obchodních společnostech a státních podnicích. Prosazování zájmů státu je obtížné zejména v akciových společnostech, kde se kontrolní mechanismy, které dobře fungují v soukromé sféře, stále ukazují jako nedostačující pro stát.
?
Budvar skoro vše začerňuje
Není též bez zajímavosti se podívat na aktuálně zveřejněné smlouvy Budvaru, tedy firmy, kvůli které celý humbuk vlastně vznikl. Pokud se totiž podíváte do registru na několik libovolných smluv, zjistíte, že Budvar plně využívá možnost začerňovat obchodní tajemství. O to více je s podivem, jak často zaznívaly argumenty, že zveřejňování smluv Budvar poškodí. Těžko říci, jak konkurence využije to, že zjistí, že Budvar například nakoupil 15 tun louhu, přičemž díky obchodnímu tajemství nezjistíte od koho, ani za kolik. Ukazuje se, že už nyní to není tak horké s odhalováním struktury dodavatelsko-odběratelských vztahů, kterého se tak obával například poslanec Milan Urban.
Takto vypadají smlouvy Budvaru
Zdroj: Registr smluv
Co všechno se odhlasovalo
Bez zajímavosti nebyl ani průběh hlasování. Nejprve poslanci prohlasovali rozšíření původního návrhu na všechny státní podniky. Pro byly kromě lidovců všechny výše zmíněné strany. Dále mohou z registru vypadnout veřejně vlastněné podniky, jelikož ty samé strany schválily výjimku pro tyto podniky, pokud mají průmyslovou nebo obchodní povahu.
Poté bylo přijato vynětí smluv uzavřených adhezním způsobem, jejichž smluvní stranou je Český rozhlas nebo Česká televize, s výjimkou smluv uzavřených na základě zadávacího řízení podle zákona o veřejných zakázkách. K tomuto pozměňovacímu návrhu se přidali i poslanci ANO. Následovala další hlasování, ve kterých byly přijaty další výjimky, které vesměs odhlasovala ČSSD, KSČM, k nimž se dle jednotlivých návrhů připojovali poslanci dalších stran.
- Dále byla schválena výjimka pro vyjmenované smlouvy u veřejných vysokých škol.
- Byla schválena výjimka pro to, že nebudou zveřejňovány smlouvy chráněné bankovním tajemstvím vyjma těch smluv, které se týkají použití veřejných prostředků.
- Byla schválena výjimka pro smlouvy, které nakládají s výbušninami – o nakládání s výbušninami.
- Bylo schváleno, že uveřejnění nepodléhají smlouvy, jejichž smluvní stranou je Dobrovolný svazek obcí, jehož členem není obec s rozšířenou působností.
- Bylo schváleno, že uveřejnění nebudou podléhat kolektivní smlouvy.
- Byla schválena úprava povinné písemnosti s tím, že nebude nutné smlouvu uzavírat pouze písemně, ale i jiným způsobem, který umožní uveřejnění textového obsahu smlouvy v registru smluv.
Pro finální verzi zákona pak hlasovalo 34 poslanců ČSSD, 31 KSČM, 6 ODS, 5 KDU-ČSL a nezařazený Karel Fiedler.
ČLÁNKY DO MAILU