Když před několika měsíci poslalo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) do připomínkového řízení novelu zákoníku práce, vyvolalo tím u podnikatelů negativní ohlasy. Novela totiž obsahovala paragrafy, které například kladly na zaměstnavatele nároky v rámci poskytování tzv. homeworkingu, či jim přikazovala, aby zaměstnance chránili před stresem. Na tripartitě se nicméně dohodly změny a finální podoba, která nyní zamíří na vládu, obsahuje oproti původní verzi některé změny. Zatímco home office bude více záležet na dohodě, ochrana před stresem v zákoně zůstala.
Čtěte také: Konec homeworkingu? Novela zákoníku zpřesňuje povinnosti firmám, ty se bouří
Pětitýdenní dovolená nebude
Vláda brzy projedná novelu zákoníku práce. Na tripartitě nakonec neprošly některé odborářské návrhy, o kterých se v médiích často mluvilo a se kterými podnikatelé nesouhlasili. Do zákona se tak nakonec nedostala pětitýdenní dovolená či návrh na zrušení karenční doby. Návrh novely nyní rovněž neobsahuje ani zvýšení odstupného či nárůst odměn za pracovní pohotovost o nedělích a svátcích.
Už v původní verzi novely byly ale obsaženy některé paragrafy, které se podnikatelům nezamlouvaly. Velké kritiky se dočkaly především novinky týkající se homeworkingu.
V první verzi novely bylo uvedeno, že zaměstnavatel bude muset nově hradit všechny náklady, které jsou spojeny s komunikací mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, a další náklady, které vzniknou při výkonu práce (zpravidla hlavně připojení k internetu). Tyto náklady navíc nesměly být zahrnuty ve mzdě, platu nebo odměně z dohody.
Homeworking nebude tak přísně regulován
Nově je ale v návrhu upřesněno, že na proplácení nákladů bude mít nárok pouze zaměstnanec, který pracuje doma dlouhodobě. Jestliže mají zaměstnanci home office jen nárazově, zaměstnavatel jim náklady hradit nemusí. Co se týče pravidelného homeworkingu, i nová úprava sice požadavek na úhradu nákladů stále obsahuje, zaměstnavatelé je budou moct po dohodě proplácet i paušálně.
Původní návrh dále počítal s tím, že zaměstnavatel bude muset přijmout taková opatření, která zabraňují izolaci zaměstnance vykonávajícího práci mimo pracoviště zaměstnavatele od ostatních zaměstnanců a zajistit mu možnost se pravidelně setkávat s ostatními zaměstnanci. Nově je v návrhu uvedeno, že pravidelné setkávání s ostatními pracovníky musí zaměstnavatel zařídit jen v případě, že o něj zaměstnanec sám požádá.
Čtěte také: Pravidla pro homeworking se budou buď ignorovat, nebo homeworking skončí
Ochrana před stresem zůstala
Některé paragrafy, které se podnikatelům nelíbily, však v návrhu zůstaly. Konkrétně se třeba jednalo například o ustanovení, že zaměstnavatel musí předcházet stresu souvisejícímu s prací. Bude poněkud obtížné prokázat, že k psychické újmě došlo, popřípadě nedošlo na základě výkonu práce. Rozhodující má být podle ministerstva lékařský posudek,
upozorňoval Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR). Právě ustanovení o nutnosti předcházet stresu v zákoně zůstalo.
Čtěte také: Mám stres z toho, že budu muset chránit zaměstnance před stresem
Změní se způsob výpočtu dovolené?
Stejně tak se nezměnila ani další ustanovení. V návrhu zůstaly novinky, které se mají dotknout dohod konaných mimo pracovní poměr. Jednou z nich je, že pracovníkům na dohodu o pracovní činnosti budete muset poskytnout i dovolenou. Aktuálně platí, že pracovník, kterého zaměstnavatel najme na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti, nemá ze zákona nárok na dovolenou. Zaměstnavatel se nicméně může s pracovníkem na dovolené ve smlouvě dohodnout. To však MPSV nestačí, a navrhuje proto, aby měl pracovník na dohodu nárok na dovolenou přímo ze zákona. Týkalo by se to však “jen” pracovníků na dohodu o pracovní činnosti. U dohod o provedení práce by stále platilo, že pracovníci nárok na dovolenou nemají.
Čtěte více: Novela zákoníku práce mění i pravidla odměňování dohod
Zásadně se má též změnit oblast poskytování řádné dovolené. Prozatím je návrh zpracován ve dvou variantách. V první jsou zpracovány jen některé dílčí změny, ovšem ve druhé se počítá s podstatnou změnou v podmínkách vzniku práva na dovolenou a jejím čerpání. Upustilo by se od dovolené závislé na odpracovaných dnech. Vznik práva zaměstnance na dovolenou by byl založen na týdenní pracovní době zaměstnance, od které se délka dovolené má odvozovat.
Novinky se v neposlední řadě týkají převedení na jinou vhodnou práci. Pokud pracovník požádá o přidělení jiné práce nebo o zařazení na jiné pracoviště, protože podle doporučení poskytovatele pracovnělékařských služeb není vhodné, aby dále konal dosavadní práci nebo pracoval na dosavadním pracovišti, je zaměstnavatel povinen mu vyhovět, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody. Důvody, pro které zaměstnavatel žádosti zaměstnance nevyhoví, bude muset zaměstnanci písemně sdělit. Oproti dosavadnímu postupu je také k převedení nezbytná smluvní změna obsahu pracovního poměru (dohoda o změně pracovní smlouvy s uvedením důvodu změny a doby, na kterou se změna sjednává).
Odboráři chtějí ještě změny
Návrh novely teď nyní zamíří na vládu a je otázkou, v jaké podobě nakonec legislativním procesem projde. Ač zástupci podnikatelů a MPSV uvedli, že zákon budou prosazovat ve stávající podobě, odboráři již naznačili, že se budou snažit i nadále lobbovat za změny.
ČLÁNKY DO MAILU