Zákoník práce rozlišuje překážky v práci na dvě skupiny. Překážky na straně zaměstnavatele a překážky na straně zaměstnance. Některé jsou placené, jiné nikoli.
Mezi překážky na straně zaměstnance patří především mateřská a rodičovská dovolená, které popisuje zákoník práce. Dále jsou zde zmíněny jiné důležité osobní překážky v práci, jejichž výčet s bližšími podmínkami poskytnutí náhrady mzdy obsahuje nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Mezi tyto překážky patří:
- vyšetření nebo ošetření zaměstnance ve zdravotnickém zařízení,
- pracovnělékařské prohlídky,
- nepředvídané přerušení provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků,
- svatba,
- narození dítěte,
- doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického nebo sociálního zařízení,
- pohřeb spoluzaměstnance,
- přestěhování zaměstnance a
- vyhledání nového zaměstnání před skončením pracovního poměru.
Výčet překážek na straně zaměstnance samozřejmě nemůže být úplný. V poslední době se zaměstnavatelé potýkají s žádostí o uvolnění z práce z nejrůznějších důvodů. Například rehabilitace, dentální hygiena či návštěva psychologa. Má zaměstnanec na uvolnění z práce nárok a bude se jednat o volno s náhradou mzdy?
Vyšetření či ošetření ve zdravotnickém zařízení
Ve všech uvedených případech je třeba posoudit, zda se jedná o vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení. To je popisováno hned v prvním bodu nařízení o jiných důležitých osobních překážkách v práci. Píše se zde, že zaměstnanci bude poskytnuto:
- a) Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout (dále jen „nejbližší zdravotnické zařízení“), pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu.
- b) Bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu; náhrada mzdy nebo platu však přísluší nejvýše za dobu podle písmene a).
Rehabilitace
Otázkou, zda je možné rehabilitaci považovat za vyšetření nebo ošetření, se před časem zabývala i Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů (AKV). Z jejich stanoviska ze dne 6. února 2013 jednoznačně plyne, že rehabilitaci většinou není možné považovat za vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, jelikož má již povahu samotného léčení, které následuje po vyšetření nebo ošetření s cílem navrátit pacienta k jeho „funkční zdatnosti“. Je prováděním předchozí indikace lékaře prováděnou nelékařskými zdravotnickými pracovníky. Zaměstnanci za tímto účelem nevzniká automaticky právo na pracovní volno, natožpak pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Naproti tomu účast zaměstnance na komplexním, periodickém nebo kontrolním rehabilitačním vyšetření prováděném lékařem je považována za vyšetření nebo ošetření.
Je ale pravdou, že vzhledem k vytíženosti rehabilitačních pracovníků si pacienti většinou nemohou sami volit termíny rehabilitací a už vůbec neovlivní, zda budou či nebudou zasahovat do jejich pracovní doby. Bezesporu je v zájmu zaměstnavatele, aby se zaměstnanec co možná nejdříve zapojil do výkonu práce bez dalších zdravotních omezení. Proto je vhodné (a nejeden zaměstnavatel k rehabilitacím takto přistupuje) dohodnout se na nadpracování volna poskytnutého k léčebné rehabilitační péči, případně (umožňuje-li to provoz) na dočasném přizpůsobení pracovní doby k návštěvám rehabilitačního zařízení, které nelze provést mimo pracovní dobu. Podrobněji v článku: Rehabilitace – placená nebo neplacená překážka v práci?
Dentální hygiena
V případě zubní hygieny se sice jedná o zdravotnické zařízení, ale právní názory bohužel nejsou jednotné. Dentální hygiena může být vnímána jako vyšetření (zjištění stavu zubů a dásní), tak i ošetření (odstranění možných budoucích i současných příčin vzniku zubního kazu, zánětu dásní, parodontózy apod.). Účelem dentální hygieny je předcházení vzniku onemocnění v dutině ústní.
Vždy je ale třeba posoudit, zda nebylo možné toto vyšetření nebo ošetření provést mimo pracovní dobu. U dentální hygieny se zpravidla nejedná o akutní (předem neplánované) vyšetření nebo ošetření, které zaměstnanec nemohl absolvovat mimo pracovní dobu. Čtěte také: Vánoční kolekce, dětské pleny ani víno zaměstnancům raději nedávejte
Návštěva psychologa
Může se jednat o doprovod dítěte kupříkladu do pedagogicko-psychologické poradny nebo návštěvu zaměstnance u psychologa. Pracovní volno k doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, ovšem bez náhrady mzdy nebo platu. Nejde o zdravotnické zařízení. Obdobně terapie u psychologa nebude ošetřením ani vyšetřením ve zdravotnickém zařízení.
Avšak v případě atestovaného klinického psychologa, který má smlouvu se zdravotními pojišťovnami a návštěvy jsou hrazeny ze zdravotního pojištění, se již bude jednat o překážku v práci, která je stanovena v daném nařízení vlády. Opět zde lze poukázat na nařízení vlády a skutečnost, zda nešlo toto vyšetření či ošetření provést mimo pracovní dobu, což je nezbytnou podmínkou uznání překážky v práci. Čtěte také: Příspěvek zaměstnancům na tištěné knihy? Novinka má zásadní nedostatek
Pracovní volno formou benefitu
Okruh a rozsah jiných důležitých překážek v práci stanovuje pouze minimální právo zaměstnance. Zaměstnavatel může podle svých možností tento rozsah interním předpisem či kolektivní smlouvou rozšířit. V takovém případě by šlo o dobrovolné plnění zaměstnavatele, takzvaný zaměstnanecký benefit, kdy přísluší zaměstnanci pracovní volno (placené nebo neplacené). Například při zmíněných rehabilitacích indikovaných lékařem apod. Kolektivní smlouva nebo interní předpis může obsahovat další podmínky poskytnutí volna, např. jeho četnost, rozsah apod.
ČLÁNKY DO MAILU