Rekapitulace nejdůležitějších změn v oblasti zaměstnávání roku 2020

29. 12. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Aneb s čím vším se museli zaměstnavatelé v letošním roce vypořádat. A nebylo toho málo, zdaleka se nejednalo jen o parametrické či legislativní změny.

S končícím rokem 2020 nastává čas na krátkou rekapitulaci toho, co zaměstnavatele, potažmo jejich mzdové účetní či personalisty, potrápilo v roce 2020. Nešlo jen o tradiční parametrické změny, tentokrát je čekalo množství novinek schvalovaných ve stavu legislativní nouze a neobvyklých praktických situací.

Co se dozvíte v článku
  1. Novela vyhlášky o FKSP
  2. Zavedení eNeschopenek
  3. Krizové ošetřovné
  4. Překážky v práci a home office
  5. Cílený program Antivirus
  6. Pracovnělékařské prohlídky v době mimořádných opatření
  7. Novela zákoníku práce
  8. Nový způsob komunikace a předávání žádostí o nemocenské dávky

Novela vyhlášky o FKSP

Vyhláška o fondu kulturních a sociálních potřeb s číslem 114/2002 Sb., byla poplatná době svého vzniku a v průběhu posledních téměř dvaceti let nedoznala zásadních změn. V této oblasti došlo k několika důležitým změnám. Novelou se od 1. ledna 2020 rozšířila působnost i na státní podniky, zavedla se možnost přispívat zaměstnancům na brýle nebo dentální hygienu, upravil se příspěvek na školku a dětskou skupinu, na zájmové vzdělávání nebo penzijní připojištění. Vyhláška ovlivnila i podnikatelskou sféru, minimálně v oblasti osvobozeného nepeněžního plnění (darů pro zaměstnance), na které se ustanovení § 14 vyhlášky rovněž vztahuje.

Zavedení eNeschopenek

Zpočátku to vypadalo, že největší změnou roku 2020 budou elektronické neschopenky. Definitivně jsme se totiž rozloučili s dosavadním pětidílným tiskopisem dočasné pracovní neschopnosti a v praxi zavedeným postupem předávání jednotlivých částí zaměstnancem zaměstnavateli a následně zaměstnavatelem příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Vše probíhá od začátku roku 2021 elektronicky a až na počáteční výpadky systému bez větších problémů funguje.

Zavedení eNeschopenek přišlo bezesporu v pravý čas. Významně se urychlil proces předávání podkladů příslušné OSSZ, především od měsíce března, kdy se rozšířila koronavirová nákaza. Bylo totiž umožněno je využít i pro karanténu doplněním označení „karanténa“ do kolonky profese.

Krizové ošetřovné

V souvislosti s jarním uzavřením škol přišla první úprava ošetřovného. Okruh příjemců dávky byl rozšířen o rodiče dětí do 13 let, pečovatele o hendikepované osoby od prvního stupně závislosti a rovněž také o zaměstnance pracující na dohody konané mimo pracovní poměr (za splnění určitých podmínek). Upravila se výše ošetřovného i způsob podávání žádostí. Dosud bohužel nepanuje shoda v posouzení této překážky v práci pro účely řádné dovolené u dětí od 10 do 13 let

Situace se opakovala také na podzim, kdy bylo zavedeno krizové ošetřovné. Avšak podmínky se mírně poupravily. Změna bude tentokrát platit minimálně do 30. června 2021.

Překážky v práci a home office

Nejeden zaměstnavatel se v roce 2020 vůbec poprvé setkal s překážkami v práci na straně zaměstnavatele, kdy není možné zaměstnancům přidělovat práci. Často se řešilo, zda jde o částečnou nezaměstnanost nebo plně hrazenou překážku v práci, tj. zda mají v tomto případě nárok na náhradu 100 % nebo jen 60 % průměrného výdělku. Nebo snad situaci řešit nařízením řádné dovolené zaměstnancům?

Nehledě na skutečnost, že mzdoví účetní či personalisté (stejně jako jiní zaměstnanci) pracovali a stále pracují převážně z domova. Museli se zdokonalit v technice, naučit komunikovat na dálku, ale také skloubit pracovní a osobní život.  Zpočátku příjemný zaměstnanecký benefit přinesl řadě z nich sociální odloučenost, nižší produktivitu práce a psychické potíže.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví
PhDr. Dagmar Kučerová
mzdový poradce

Cílený program Antivirus

Doslova lahůdkou pak byl cílený program podpory zaměstnanosti Antivirus. Nejprve režim A a B, kdy bylo třeba správně rozklíčovat překážku v práci, podat žádost a vyúčtování. Následoval režim C (prominutí pojistného) a v podzimních měsících také Antivirus Plus. Zde museli být zaměstnavatelé velmi pečliví, studovat možnosti souběhu i podmínky čerpání. Při následných kontrolách se totiž ukázalo, že každý třetí zaměstnavatel v jarních měsících chyboval a musel část, nebo dokonce celý příspěvek vrátit.

Jako problematické se nyní ukázaly pracovní smlouvy uzavřené na výkon funkce v jednočlenných s.r.o. Úřady práce na tyto pracovní smlouvy neposkytovaly příspěvky z programu Antivirus. Podle jejich názoru jsou neplatné.

Pracovnělékařské prohlídky v době mimořádných opatření

Speciální úpravu měly, a po dobu aktuálního nouzového stavu stále mají, pracovnělékařské prohlídky (nyní upraveno novým krizovým opatřením). V některých případech lze vstupní lékařské prohlídky nahradit čestným prohlášením uchazeče o zaměstnání. Je však nutné je ve stanovené době po skončení nouzového stavu absolvovat. Periodické prohlídky za dobu nouzového stavu neprobíhají, avšak je pevně stanoveno, v jakých lhůtách je dodatečně provést.

Marketing Meeting AI a tvorba obsahu

Novela zákoníku práce

Poměrně netradičně, a to k datu 30. července 2020, nabyla účinnosti novela zákoníku práce. Přinesla řadu důležitých změn, například při vysílání zaměstnanců na práci mezi jednotlivými členskými státy, v doručování důležitých písemností zaměstnancům, v potvrzení o zaměstnání a dalších. Velká část změn na svou účinnost teprve čeká. Ta nastane od 1. ledna 2021. Sem patří i problematika řádné dovolené. Server Podnikatel připravil pro své čtenáře stručný a jasný přehled změn, které již účinnosti nabyly a které na účinnost čekají.

Nový způsob komunikace a předávání žádostí o nemocenské dávky

Další změna přišla spolu s novelou o prominutí pojistného. Zaměstnavatelé nyní zasílají přehledy, evidenční listy důchodového pojištění, přílohy k žádosti o nemocenské dávky a hlásí změny vždy jen elektronicky. Od 1. listopadu 2020 žádosti svých zaměstnanců o dávky nemocenského pojištění (s výjimkou nemocenského) a podklady potřebné pro stanovení nároku na dávky a jejich výplatu (platí i pro předávání podkladů pro stanovení nároku na nemocenské) povinně převádí z písemné podoby do elektronické podoby a aspoň ve formě prosté kopie (ve formátu .doc, .docx, .rtf, .xls, .xlsxs, .pdf, .jpg a .txt) je neprodleně (u otcovské po uplynutí podpůrčí doby, u „běžného“ krátkodobého ošetřovného po uplynutí podpůrčí doby nebo po vydání potvrzení o trvání potřeby ošetřování) předávají místně příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno.

Jde jen o stručný nástin legislativních změn, se kterými se zaměstnavatelé v roce 2020 potýkali. Článek se nevěnuje praktickým situacím, které bylo nezbytné v době „koronavirové“ řešit. Například zástupy za dočasně nepřítomné zaměstnance, odlišná organizace práce, udržení zaměstnanosti, ale i výpovědi pro nadbytečnost a další. Rok 2020 byl bezesporu pro zaměstnavatele velmi náročný. Snad budou mít oni i jejich mzdoví účetní a personalisté dostatek sil a energie do roku 2021.

Rok 2020 byl pro mě z pohledu legislativních změn

Autor článku

Dagmar je redaktorkou Podnikatel.cz a ve svých článcích se zaměřuje na oblast mzdového účetnictví a personalistiky. Mzdové účetní pravidelně školí a poskytuje rady v odborné poradně.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).