Rekordní jsou i počty OSVČ vedlejších, kterých v Česku působí 453 tisíc, což je o 90 tisíc více než před 10 lety. Za nárůstem nicméně především stojí OSVČ hlavní, jejichž množství se meziročně zvýšilo více než u OSVČ vedlejších. Vyplývá to ze statistik České správy sociálního zabezpečení, které zpracoval server Podnikatel.cz.
Co se dozvíte v článku
Počet OSVČ opět rekordní
Jak ukazují data České správy sociálního zabezpečení, ke konci června letošního roku v Česku působilo nejvíce OSVČ v historii. Konkrétně se jednalo o 1 100 038 podnikatelů. Meziročně jde o nárůst o 30 tisíc OSVČ, což je nejvíce za posledních 13 let.
Nynější zvýšení navíc není ojedinělé a jde o pokračování trendu, který již trvá několik let. Už předloni se ale ukázal jeden významný rozdíl oproti předchozím rokům. Zatímco dříve stály za meziročním nárůstem především OSVČ vedlejší, v posledních letech zaznamenaly vyšší nárůst OSVČ hlavní.
OSVČ hlavních | OSVČ vedlejších | Celkem | |
---|---|---|---|
K 30. 6. 2022 | 646 926 | 453 112 | 1 100 038 |
K 30. 6. 2021 | 626 005 | 444 330 | 1 070 335 |
K 30. 6. 2020 | 612 176 | 437 739 | 1 049 915 |
K 30. 6. 2019 | 599 001 | 429 081 | 1 028 082 |
K 30. 6. 2018 | 591 004 | 417 352 | 1 008 356 |
K 30. 6. 2017 | 585 296 | 406 807 | 992 103 |
K 30. 6. 2016 | 586 769 | 403 912 | 990 681 |
K 30. 6. 2015 | 592 538 | 395 204 | 987 742 |
K 30. 6. 2014 | 600 905 | 384 322 | 985 227 |
K 30. 6. 2013 | 624 942 | 371 054 | 995 996 |
K 30. 6. 2012 | 648 492 | 363 150 | 1 011 642 |
K 30. 6. 2011 | 663 991 | 342 332 | 1 006 323 |
K 30. 6. 2010 | 649 116 | 328 507 | 977 623 |
K 30. 6. 2009 | 666 606 | 290 570 | 957 176 |
Zdroj: ČSSZ
Počet OSVČ vedlejších se sice meziročně zvýšil na dosavadní maximum 453 112, šlo však „pouze“ o nárůst o necelých 9 tisíc. OSVČ hlavních přitom nyní podniká o 21 tisíc více než před rokem. ČSSZ jich ke konci letošního června eviduje 647 tisíc, což je největší počet od roku 2012.
Jak ovšem ukazují dlouhodobé statistiky, v letech 2009 až 2019 byly tahouny růstu OSVČ vedlejší. Zatímco množství OSVČ hlavních klesalo až do roku 2017, počet lidí, kteří si vydělávají na vedlejšák, kontinuálně roste už od roku 2009.
Kdo je OSVČ vedlejší
Z pohledu důchodového pojištění se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce:
- vykonávala zaměstnání.
- měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod.
- měla nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo stupni III (těžká závislost), anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s OSVČ ve společné domácnosti, není-li osobou blízkou.
- vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání nebo civilní službu.
- byla nezaopatřeným dítětem.
Rekord zřejmě brzy padne znovu
Jak navíc ukazují dlouhodobá data, dá se očekávat, že aktuální rekord dlouho nevydrží. Během roku totiž počty OSVČ prochází sezónními výkyvy. Na konci roku je vždy počet OSVČ hlavních nižší v porovnání s letními měsíci v roce. To je způsobeno hlavně tím, že OSVČ ke konci kalendářního roku ukončují nebo přerušují činnost. Během léta zase počty zvyšují sezónní práce a právě ke konci září bývají tradičně nejvyšší v roce.
Nestojí za nárůstem švarcsystém?
Zůstává totiž otázkou, zda za nárůstem nestojí částečně i tzv. švarcsystém, jelikož tlak na jeho využití v koronakrizi zesílil. Už v minulých letech odborníci upozorňovali, že kvůli vysokým nákladům práce se pracovněprávní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem často transformují do smluv mezi odběratelem konkrétní služby a jejím dodavatelem.
Podle Hospodářské komory ČR (HK ČR) to má někdy podobu jasného porušení zákoníku práce, jindy je to hůře prokazatelné obcházení zákona, často je to ale i nejen formálně právně vyprecizovaná transformace vztahu, ale i z hlediska obsahové kvality zcela jiný vztah, kdy se obě zúčastněné strany vědomě a korektně čehosi zříkají, aby cosi jiného získaly.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nicméně teze o rozšíření švarcsystému odmítá. Drobné podnikání je v poslední době atraktivní především díky tomu, že došlo ke zjednodušení procesu vstupu jednotlivých subjektů do podnikání online formou. Kromě uvedeného pak může mít na početní nárůst podnikajících subjektů vliv také imigrační vlna občanů Ukrajiny a fakt, že máme poměrně příznivě nastavená pravidla,
domnívá se Marek Vošahlík z tiskového oddělení MPO.
Změny paušální daně mohou švarcsystém umocnit
Využití švarcsystému nicméně mohou podle některých ekonomů nahrát chystané změny u paušální daně. Tu by totiž od příštího roku měly mít možnost využít OSVČ s příjmy do 2 milionů korun. Vzhledem k tomu, že se po zvýšení limitu bude paušální daň vztahovat na OSVČ s velmi širokým rozpětím příjmů, nebude již všem stanovena paušální daň ve stejné výši, ale zavedou se 3 pásma paušálního režimu odvozená od výše a charakteru příjmů poplatníka. V každém pásmu budou poplatníci platit jinou výši paušálních záloh a v návaznosti na to tedy budou jinak vysoké i jejich daně a veřejná pojistná.
Že můžou změny u paušální daně nahrát švarcsystému, jsou přesvědčeny i odbory. Předložený zákon dále prohloubí již dnes výrazné znevýhodnění zaměstnanců vůči OSVČ v daňové oblasti a nesporně podnítí část zaměstnanců k přechodu z pracovního poměru do systému nepravého podnikání (do tzv. švarcsystému). S jasnými ztrátami příjmů veřejných rozpočtů vč. systému veřejného zdravotního pojištění,
uvedla v připomínkách k návrhu zákona Českomoravská konfederace odborových svazů.
Podle odborů navíc každé procento zaměstnanců přesunuté do systému paušální daně bude pro veřejné rozpočty jako celek znamenat výpadek příjmů veřejných rozpočtů v rozsahu přes 7 mld. Kč. Odbory jsou proto přesvědčené, že dopady na veřejné rozpočty budou vyšší, než očekává ministerstvo financí. Českomoravská konfederace odborových svazů předložený „návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další související zákony“, zásadně odmítá a požaduje ukončení jeho projednávání,
uzavřely odbory.