Rekord opět překonán, v Česku podniká nejvíce OSVČ vedlejších v historii

Po letech se kromě počtu OSVČ vedlejších zvyšuje i množství OSVČ hlavních. Těch v Česku nyní podniká 596 tisíc, což je nejvíce za poslední čtyři roky. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

OSVČ hlavních je nejvíce za poslední 4 roky

Ani ve třetím čtvrtletí se nezastavil nárůst počtu OSVČ. Nenaplnily se tak některé prognózy z loňského roku, které říkaly, že hospodářský růst způsobí pokles zájmu o podnikání. V situaci, kdy rostou významně mzdy a firmy nabízejí celou škálu benefitů, není překvapivé, že se řada OSVČ rozhodne pro zaměstnanecký poměr. V příštím roce tedy očekáváme další pokles OSVČ hlavních, predikovala například analytička Hospodářské komory ČR Karina Kubelková.

Jak ukazují poslední data ČSSZ, meziročně se zvýšil jak počet OSVČ hlavních, tak vedlejších. ČSSZ eviduje ke konci září 596 003 OSVČ hlavních, což je o 6 tisíc více než před rokem. Potvrzuje se tak trend, že počet OSVČ hlavních začíná po letech poklesu a následné stagnace opět narůstat. Množství OSVČ hlavních je aktuálně navíc nejvyšší za poslední 4 roky, naposledy v Česku působilo více OSVČ hlavních v roce 2014. Tehdy jich úřady ke konci září evidovaly přes 600 tisíc.

Zdroj: ČSSZ

Zatímco počet OSVČ hlavních začal narůstat až v posledním roce, OSVČ vedlejších přibývá prakticky neustále posledních 10 let. K poslednímu letošnímu zářijovému dnu jich bylo registrováno 419 968, což je o 10 tisíc více než před rokem. Oproti září 2009 se množství OSVČ vedlejších zvýšilo skoro o 120 tisíc.

Čtěte také: Trend potvrzen, počet OSVČ hlavních po letech opět roste. Je to důvod k radosti?

Kdo je OSVČ vedlejší

Z pohledu důchodového pojištění se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce:

• vykonávala zaměstnání
• měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod
• měla nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo stupni III (těžká závislost), anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s OSVČ ve společné domácnosti, není-li osobou blízkou
• vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání nebo civilní službu
• byla nezaopatřeným dítětem

Za nárůstem počtu OSVČ stojí ženy

Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v těch kalendářních měsících, v nichž aspoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, a v této době výkonu samostatné výdělečné činnosti aspoň po část této doby trvaly výše zmíněné skutečnosti. Jak upozorňuje Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, nárůst počtu OSVČ vedlejších „mají na svědomí“ především ženy. Jedná se o ženy po mateřské, ženy 55+ a dále ženy, které si přivydělávají vedle svého pracovního poměru.

Ženy dokonce v posledních letech výrazně převyšují muže živnostníky s ohledem na nově zakládané živnosti. Podle analýzy AMSP ČR se počet žen podnikatelek zvýšil od roku 2011 vůči mužům desetinásobně. Za posledních šest let (2011–2017) byl absolutní nárůst počtu žen podnikatelek 54 063, zatímco u podnikatelů mužů šlo jen o nárůst o 5541. V roce 2017 pak činil absolutní nárůst počtu žen podnikatelek 7858, zatímco mužů podnikatelů přibylo 5734. Analýza dále ukázala, že na jednoho muže v roce 2017 připadalo v průměru 1,5 živnostenských oprávnění, na jednu ženu to bylo 1,3 oprávnění. Zatímco u mužů je živnost volná zastoupena přibližně polovinou, u žen to jsou dvě třetiny. Stejně tak ženy mají dvojnásobně větší podíl vůči mužům ve vázané činnosti. Naopak u mužů je třetinově zastoupena živnost řemeslná, zatímco u žen je to jen 16 %.

Drobné služby, malý obchod, poradenství nebo vzdělávací podnikatelská činnost se začíná stávat doménou začínajících podnikatelek, které se prosazují na bázi důslednosti, zdravé rafinovanosti a nadšením pro věc. Hlavním důvodem vstupu žen do podnikání je jednak snaha o vlastní nezávislost a vyváženost rodinných příjmů, řada z nich ale začíná podnikat, protože jim zaměstnavatel neumožní pružnější pracovní dobu, například po mateřské, uzavřel Karel Havlíček, předseda AMSP ČR.

Čtěte také: Za vším hledej ženu, i za rekordním počtem lidí podnikajících na vedlejšák