Jak serveru Podnikatel.cz upřesnilo Generální finanční ředitelství (GFŘ), výše sankce činila 270 tisíc Kč. O 10 tisíc Kč tak byla překonána dosavadní „rekordní“ pokuta. Celkem už úřady u EET udělily pokuty takřka za 100 milionů korun.
Nejvyšší pokuta nyní činí 270 tisíc Kč
Před dvěma týdny padla doposud nejvyšší pokuta, kterou kdo dostal za neplnění povinností u EET. Pokutu 270 tisíc Kč, která nabyla právní moci 20. června, vyfasoval pražský restauratér, který podle Generálního finančního ředitelství dlouhodobě a ve velkém rozsahu porušoval zákon o evidenci tržeb. Během dvouměsíční kontrolní akce u něj kontroloři odhalili 4000 falešných účtenek. Podnikatel totiž cíleně vydával účtenky s neplatnými kódy a nepřiznával tak polovinu celkových tržeb své provozovny.
Pokuta pro pražského restauratéra tak překonala o 10 tisíc Kč dosavadně nejvyšší udělenou pokutu. Tu vloni dostal podnikatel z Pardubického kraje, který uvádí jako svou činnost maloobchod s ostatním zbožím. V daném případě docházelo dlouhodobě a opakovaně k porušování zákona o evidenci tržeb, tzn. nezasílání údajů do systému EET a nevystavování účtenek, a to na více provozovnách podnikatele.
Celkově bylo k 2. červenci letošního roku, tedy za více než rok a půl fungování EET, uskutečněno 126 954 kontrol. Celkový počet podnikatelů, kteří vedou EET, přitom činí 171 476. Počet kontrol se zjištěním bylo 29 182 (25 %), přičemž finanční správa udělila pokuty v celkové výši 69 610 800 Kč a celní správa ve výši 27 202 100 Kč. Úřady rovněž uzavřely celkem 24 provozoven, z toho jich bylo 17 znovu otevřeno.
Intenzita kontrol navíc neustává. Jenom za letošního půl roku provedla finanční a celní správa celkem 44 380 kontrol, přičemž pochybení odhalily v 13 092 případech (32 %). Za prvních šest měsíců letošního roku pak finanční správa udělila pokuty ve výši 16 870 300 Kč a celní správa v hodnotě 6 765 700 Kč.
Čtěte také: Na velikosti prý nezáleží. Flastr za nenahlášení pár Kč je dle úřadů v pořádku
Pokuty jsou neadekvátní, upozorňují Podnikatelské odbory
Kontroly u EET ovšem čelí kritice některých podnikatelských asociací. Například Podnikatelské odbory upozorňují na to, že úředníci postupují při kontrolách přehnaně tvrdě a někdy i nezákonně. Podle Radomila Bábka, předsedy Podnikatelských odborů, jsou navíc v některých případech neadekvátně vysoké pokuty za bagatelní provinění, třeba v medializovaných případech pokuty 15 000 korun za nezaevidování 15 Kč za prodej krabičky Tic Taců nebo pokuty 25 000 Kč za nezaevidování 22 Kč.
Není bez zajímavosti, že zatímco u Tic Taců se úřady hájily tím, že šlo o opakované provinění, u vyšší pokuty 25 000 Kč šlo o první zjištění, což údajně byla polehčující okolnost. Na obou případech jsem každopádně ukázal, jak finanční úřady uvažují, co berou za přitěžující okolnosti, přestože by to podle nás měla být polehčující okolnost, a v čem při kontrolách chybují,
uvedl pro server Podnikatel.cz Radomil Bábek.
Čtěte více: Kontroly EET se musí změnit, postup „nejdříve účtenka, pak peníze“ nedává smysl
Finanční správa ovšem kritiku nepřipouští a tvrdí, že při vydávání pokuty vždy přihlíží ke všem okolnostem daného případu a také se od nich odvíjí výše vlastní pokuty. Jak ale oponují odborníci z řad daňových poradců, výše uvedené případy ukázaly, že ne vždy tomu tak opravdu je. Například u kauzy Tic Taců daňový expert Michal Hanych, který se specializuje na spory s finančními úřady, poukázal na špatně zpracované rozhodnutí finančního úřadu, ve kterém chybí posouzení míry zavinění s ohledem na výši trestu.
Absentuje jakékoli posouzení, jestli v daný den podnikatel jiné tržby odesílal a jestli je tak jeho tvrzení věrohodné. Absentuje posouzení přiměřenosti trestu k ostatním okolnostem – především majetkovým poměrům podnikatele. Jak víte, že pokuta není likvidační? Nikdo se tím nezabýval, ačkoli měl. To rozhodnutí je naprosto špatně odůvodněné a děravé,
upozornil Hanych.
Čtěte také: Kauza Tic Taců ukázala, že úřady u EET kašlou dokonce i na vlastní metodiku
Kontroly jsou laxní, tvrdí AČTO
Kriticky se ke kontrolám, i když z opačného důvodu, staví Zdeněk Juračka, předseda Asociace českého tradičního obchodu (AČTO). Podle něj jsou kontroly EET laxní a samotná EET zatím nepřinesla, co od ní čekal. Mysleli jsme, že EET bude mít větší efekt. Je to asi zejména tím, že kontroly, které jsou vedeny z finančních úřadů, jsou neúplné a laxní. Víceméně se stává to, že je vidět, že to dělají z povinnosti, aby měly kladnou čárku, že na prodejně byly,
sdělil před časem Juračka.
I toto ale finanční správa odmítla a poukázala na statistiky kontrol. Je zcela standardním postupem, že v případech, kdy je zjištěno pochybení, kontroloři provádí kontrolu opakovaně, aby prověřili, zda došlo k nápravě. Zacílení kontrol je takové, aby byly maximálně efektivní,
uvedla finanční správa v reakci a doplnila, že kontroloři se nevyhýbají žádným typům provozoven, ale primárně se zaměřují na ty problematické, které jsou vytipované na základě předchozí analytické činnosti.
Čtěte také: Kontroly #EET nejsou laxní, jen se v plné nahotě ukazuje malý přínos evidence
ČLÁNKY DO MAILU