Stravenkami už firma nezazáří. Možností je spousta, třeba naplnit firemní ledničku. Trendy udávají i firemní restaurace, co vsází na čerstvost a kvalitu jídla.
Konkrétním příkladem posunu ve firemním stravování je nedávné otevření nové ekologické firemní budovy ČSOB – Kampusu v pražských Radlicích. Jak probíhal výběr dodavatele stravování, popsala firma na svém online portále Perla. Kritériem byla kvalita a čerstvost surovin, do hry vstupovala aktuální výživová doporučení i trendy v moderní gastronomii, roli hrála vysoká rozmanitost nabídky, včetně cenové, aby si každý, kdo do restaurace přijde, našel to své. Tématem výběru byla i digitalizace služeb, odpovědnost k životnímu prostředí (například PET free provoz a využití kompostovatelného obalového materiálu) a společenská odpovědnost dodavatelů. Vybudovat firemní restauraci je ale finančně náročné. U menších firem existují i jiné možnosti.
Poskytnout stravu není povinnost
Jak je stravování podchycené zákony? Zákoník práce řeší stravování zaměstnanců v paragrafu 236. A to s tím, že je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnancům stravování. Pokud je taková dohoda v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpise, stravování také sám poskytuje. Pokud takovou dohodu kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis ve firmě stanoví, může cenově zvýhodněné stravování zaměstnavatel poskytnout i bývalým zaměstnancům, kteří jsou nyní v penzi nebo invalidním důchodu třetího stupně, zaměstnancům na dovolené nebo při dočasné pracovní neschopnosti.
Umožnit zaměstnancům stravování však podle vysvětlení Státního úřadu inspekce práce neznamená, že zaměstnavatel musí stravu sám zajistit. Znamená to pouze to, že lidem umožní, aby z pracoviště odešli a najedli se v okolí, vytvoří jim svačinové koutky nebo vyhradí prostor, kde si mohou sníst své jídlo. Zákoník práce nepřiznává zaměstnanci žádný zákonný nárok na poskytnutí stravy ze strany zaměstnavatele ani na příspěvek na stravování,
informuje inspekce na svém webu s tím, že vše je na rozhodnutí zaměstnavatele. Stejně jako to, zda a kolik peněz bude zaměstnancům na stravování případně přispívat.
K tématu si více přečtěte v článku Musí chlebodárce umožnit svým zaměstnancům teplou stravu na pracovišti?
Blýskněte se jídlem na pracovním trhu
Jenže na velmi konkurenčním trhu práce, kde chybí lidi, je i stravování pole, na němž se může rozhodovat o konkurenční výhodě nebo nevýhodě konkrétního zaměstnavatele. Jídlo je téma, které vstupuje do hry i při vyhledávání kvalitních lidí do firmy. Není proto od věci zmapovat si, co nabízí konkurence a jestli není na čase, něco s firemním stravováním také udělat.
Z letošního průzkumu společnosti Up ČR, která se zabývá benefity a jehož výsledky zveřejnila ČTK, vyplývá, že 38 procent Čechů nejí v práci lépe, protože na to nemají dostatek času. Brání jim v tom i to, že nemají na jídlo dostatečný klid a v okolí práce nenajdou k lepšímu stravování dost možností. Jen 17 procent lidí tvrdí, že je jejich stravování v práci bezchybné. Zlepšit stravování zaměstnanců tak v první řadě znamená dát jim na jídlo dostatek času a klid. Pokud je v okolí jen nekvalitní nabídka jídla, něco kvalitnějšího jim v práci také může zaměstnavatel přímo nabídnout. Kudy na to?
Další podrobnosti k tématu najdete také v článku Pracuje na recepci. Šéf jí neumožňuje přestávku na oběd. Co na to zákoník práce?
Čas, dovážka a další možnosti
Stravenky: Jídlo je palivo, a to i pro práci a dobrý pracovní výkon. Zaměstnavatel, který chce chování k jídlu u svých lidí ovlivnit, má přitom různé možnosti. Stravenky jsou jen jedna z nich. Stravenky už jsou pro firmy takřka povinné a zaměstnanci je jako příliš velký benefit nakonec nevnímají. Podle informací společnosti Edenred, která se na benefity specializuje, se sice stravenky stále těší velké oblibě, staly se už ale standardním benefitem. Zaměstnanci berou stravenky v nabídce zaměstnavatele jako základ. Odlišit se však firma může typem stravenek a jejich hodnotou.
Je také fakt, že stravenky zaměstnance přeci jen motivují k tomu, aby si na oběd zašli. Průzkum zjistil, že uživatelé stravenek chodí na obědy do restaurace téměř 3× častěji než nestravenkáři a že dvě třetiny současných stravenkářů by obědy v restauracích po odebrání stravenek omezily,
řekla Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, když se vloni asociace stravenkám spolu s Unií zaměstnavatelských svazů ČR věnovala. Více se o tom dočtete v článku„Bez peněz do hospody nelez“ už neplatí, stravenkáři drží obědový byznys.
Více času na oběd venku: Další cestou je možnost prodloužit obědovou pauzu, respektive zvolit k ní obecně benevolentnější přístup. Cílem je, aby se stihli zaměstnanci najíst v nějakém podniku v okolí, případně někam dojet, a měli na to větší klid.
Jídlo do firmy: Kde takové možnosti nejsou, může zaměstnavatel objednat a dotovat (nebo zcela hradit) dovážku jídla do práce a v malých firmách podporovat třeba i to, aby se lidé nad jídlem sešli společně – lidé tak spolu komunikují, potkávají se. Takovou zkušenost mají na květinové farmě Louky květ. Podívejte se, jak jejich podnikání vypadá:
Dovážka také šetří lidem čas – nemusí řešit, kam na oběd nebo večeři a nemusí čekat v restauraci na jídlo. Na druhou stranu by je neměla vést k tomu, aby jídlo rychle zhltli na pracovním stole a u toho vyřizovali e-maily. Alternativou je třeba alespoň to, že mají lidé v kuchyňce k dispozici naplněnou ledničku (online nákup potravin to zjednodušuje), možnost vzít si zdarma ovoce nebo zeleninu či nápoje a podobně. A jako další verze podpory se nabízejí i firmou hrazené společné snídaně v některé dny v týdnu – například v pátek, pokud je to den, kdy se ve firmě s možností home office lidem do kanceláře příliš nechce.
Prostory pro vlastní jídlo: Další cestou je také, minimálně, připravit zaměstnancům kvalitní prostory pro jídlo, které si nosí z domova do práce s sebou. A pořádně je vybavit – lednicí, mikrovlnkou, kávovarem, rychlovarnou konvicí atd., včetně dostatečné možnosti sezení u jídla.
Informovanost: Nabízí se také možnost zprostředkovat zaměstnancům informace o zdravějším stravování. A to třeba formou odborné přednášky nebo speciálního motivačního programu, soutěží či zavedením knih s orientací na literaturu pro zdravý životní styl a zdravé stravování jako benefitu.
Závodka? Ne, prémiová self-service restaurace
Mnohé firmy budují vlastní kantýny nebo restaurace, což je však z hlediska finanční investice nejnáročnější varianta. Navíc dvě hotovky s knedlíkem už dnes nestačí. Také firemní restaurace se zásadně proměňují.
Z loňské analýzy konzultantské společnosti pro komerční nemovitosti Cushman & Wakefield vyplynulo, že se firemní restaurace mění na prémiové samoobslužné restaurace. Zlepšuje se jejich prostředí a zkvalitňuje nabídka jídla. I tak firmy podporují zdraví svých zaměstnanců. Četnost firemních restaurací přitom závisí i na tom, jak vypadá nabídka jídla v okolí. Nejvíce firemních restaurací nabízí Praha 4, následována Prahou 5. Naopak Praha 1 tento druh stravování nepotřebuje, je obsloužena restauracemi a food courty z okolí,
ukázalo se v průzkumu Cushman & Wakefield konkrétně o hlavním městě.
Starejte se, lidi budou i zdravější
Vyhovuje lidem ve firmě jídlo, pokud ho firma poskytuje? Jak by si představovali své obědy v práci? Zpětnou vazbu na přístup ke stravování může zaměstnavatel získat třeba jako součást každoročního průzkumu spokojenosti lidí ve firmě, z něhož vyjde a realizuje změny.
A je namístě, se na to ptát. S celým vývojem trhu práce se totiž do popředí dostává také snaha firem i zaměstnanců více se zabývat oblastí well-being. Pokud se vezme poctivě, patří sem právě i stravování zaměstnanců v práci, které má také na to, jak se lidem ve firmě daří, vliv. Je to oblast, která je spojená s jejich zdravím. A skrze jídlo ho i firmy mohou částečně ovlivňovat a kontrolovat. Příspěvek na stravování navíc patří podle loňského průzkumu portálu Jobs.cz mezi nejoblíbenější benefity. A i péčí o stravování zaměstnanců firmy kultivují svou firemní kulturu.
ČLÁNKY DO MAILU