Někteří otcové, kteří se chtějí víc zapojit do péče o své děti, se setkávají s výsměchem a čelí předsudkům. A shodují se v tom, že je třeba ujasnit si priority.
U dětí ujede vlak rychleji než v práci
Co ukázala rychlá neformální anketa mezi pracujícími tatínky? Podnikatel Martin už má sice děti odrostlé, ale do jejich péče se aktivně zapojil v době, kdy se také pomalu loučil se zaměstnaneckým poměrem a začínal podnikat. Fakt, že si ve vlastním byznyse může čas víc uspořádat podle sebe, a tudíž také více času věnovat svým malým dětem, tehdy viděl jako jednu z výhod práce sám na sebe. A zpětně uvádí, že to jeho rozhodnutí začít podnikat uspíšilo. Dnes tvrdí: Kariéra otce malých dětí je většinou kratší než jakákoliv profesní kariéra, takže stojí za to, si ji pořádně užít.
Přesto, že měl jako podnikatel vlastní zakázky, děti pro něj v tu dobu byly větší prioritou než práce. Říká, že zpětně víc lituje času, který nestrávil se svými dětmi, než práce, která mu možná utekla. S dětmi se totiž podle něj nic neopakuje, nic nejde odložit na později. V profesním životě je větší šance něco napravit, nebo dokonce začít znovu,
myslí si.
Poukazuje i na to, že v současnosti není nic neobvyklého, že ženy mají děti s sebou i při práci, a ptá se proto, proč by to mělo být neobvyklé u mužů. Sám s tím má zkušenost, protože při rozjezdu podnikání navíc pracoval z domova, kam chodili také lidé z jeho tehdejšího týmu.
Vidí to tak, že přítomnost dětí vnese do práce a pracovních vztahů, v nichž existují určité stereotypy, něco nového. Také děti podle něj patří do života v práci a jejich občasná přítomnost (samozřejmě v únosné míře, která práci zásadně nenarušuje a dá se s ní bez problémů zkombinovat) nebo naprostá nepřítomnost, pokud jsou lidé ve firmě rodiči, může mnohé vypovědět o atmosféře v podniku. A posloužit jako svého druhu lakmusový papírek. Ani u šéfů není péče o děti žádným atakem na jejich autoritu. Naopak si myslím, že u některých lidí tím naopak získají body navíc,
dodává.
Také autorka tohoto článku má ostatně zkušenost s ředitelem firmy, který zrušil dlouho domluvenou schůzku, protože bylo hezké počasí a on v tu chvíli upřednostnil výlet se svými malými dětmi. Více o tématu work-life balance čtěte v článku Chcete do firmy nalákat mladé zaměstnance? Musíte ji změnit.
Když se chce, tak to jde
Jak z těchto zkušeností vyplývá, při sladění práce a péče o děti u otců v první řadě záleží především na jejich vůli výrazně se do péče o děti zapojit. A s tím souvisí i to, že je to věc priorit, skrze něž pak organizují své aktivity a čas.
To potvrzuje i Karel, který říká, že pravidlem číslo jedna pro sladění práce a péče o děti je u otců už vůbec chuť s dětmi být sama o sobě. Potom už se podle něj čas vždycky najde. První dva roky po narození dvojčat jsem byl ze sedmi dnů v týdnu vždycky alespoň u pěti koupání v šest večer. A to jsem v tu dobu dělal ročně na projektech v průměru za 15 milionů korun,
prozrazuje. Za druhé pravidlo označuje domluvu, že bude mít každý z rodičů jeden večer týdně pro sebe.
A doplňuje i své pravidlo číslo tři: vytvořit si s dětmi společné rituály a hlavně je udržovat. U něj v rodině to bylo od tří let až do současnosti doprovázení dětí do školky a do školy. Říká, že na to měl skoro monopol. Čekám, že se mnou za dvacet let děti alespoň občas takhle zajdou na pivo,
směje se.
Byznys a podpůrné rodinné zázemí
Sladění práce a péče o děti se u otců neobejde bez upřímné snahy uvědomit si, co je pro ně v tu chvíli důležité. Dobře poznat svou konkrétní motivaci pro sladění práce a rodiny přitom doporučila i psychoterapeutka a pedagožka Zuzana Hrušková. A to pro společnost Aperio, která se tímto tématem mimo jiné zabývá.
Podstatné je však o všem také otevřeně komunikovat a domluvit se, když to jde. A to jak v rodině, tak ve vztahu k práci. Flexibilně, podle toho, jak se i nároky nebo priority z obou oblastí dynamicky proměňují. To názorně ukazuje i podnikatel a poradce Robert Vlach ve své knize Na volné noze (Jan Melvil Publishing 2017), kde píše: Tato kniha by nevznikla, kdyby má partnerka Lenka nepřevzala na půl roku většinu péče o našeho ročního syna.
V kapitole, v níž popisuje, jak je pro podnikatele důležité fungující a podpůrné rodinné zázemí. Tedy, dodejme, i takové, v němž se do skloubení práce a rodiny zapojí podle aktuální potřeby a situace různým způsobem oba partneři.
V Česku mají od letošního roku otcové možnost čerpat nejen rodičovskou dovolenou, ale využít také otcovskou poporodní péči. Více se o ní a jejím čerpání dozvíte v článku Otcovská poporodní péče a zdravotní pojištění. Definitivně vyřešeno.
Nejen průzkum ukazuje předsudky
Z řeči průzkumu je však zřejmé, že slaďování stále není samozřejmost a může jít ztuha. Podle letošního únorového průzkumu aliance Byznys pro společnost, která se systematicky věnuje tématu diverzity v práci, se rodiče, a to matky i otcové, často při snaze skloubit rodičovství a profesní život setkávají s předsudky.
Nízké zapojení otců do péče o děti, které na letošní konferenci Charta diverzity: matky a otcové vítáni (uspořádané právě Byznysem pro společnost) zmínila Klára Kalíšková, ekonomka CERGE, je zároveň faktor, který komplikuje sladění pracovního a rodinného života i ženám. Pouze dvě procenta osob na rodičovské tvoří v ČR muži, zatímco evropský průměr je deset procent,
uvedla Klára Kalíšková.
Jak na konferenci dodal kouč a HR konzultant David Škrobánek, zakladatel projektu Dobrý táta (zaměřeného jak na otce samotné, tak na zaměstnavatele), stejně jako se podporují mámy, je potřeba podporovat tatínky, kteří chtějí pečovat o děti. O převzetí dříve mužské role živitele rodiny ženou se mluví jako o nutnosti a samozřejmosti, ale o spolupřevzetí dřívější role matky – vychovatelky dětí otcem se již mluví často s výsměchem a pohrdáním. S tímto pohledem se setkávám já osobně a mí klienti velmi často,
uvedl. Sám prošel zkušeností, jaké to je ucházet se v Česku o práci jako otec tří dětí – samoživitel. A pak, jak píše na webu svého projektu, raději přešel na volnou nohu.