Konkrétně půjde o 1. leden a 1. červenec. Součást zákonů by nově též měla tvořit tabulka povinností, které norma zavádí pro občany a podnikatele, včetně sankcí za jejich nesplnění a případně dalších okolností těchto povinnosti. Zatímco dny právní účinnosti budou platit už od roku 2020, tabulka povinností se má zavést až od roku 2022.
Jednotné dny účinnosti konečně prošly
V rámci novely, která odložila elektronizaci zákonů na rok 2022, prošly i revoluční změny v přípravě zákonů. Sněmovna podpořila návrh ODS na zavedení jednotných dnů účinnosti právních norem. Nově by tak zákony měly nabývat účinnosti jen 1. ledna a 1. července. Chceme, aby zákony byly co nejjednodušší a jejich dopady se daly snáz předvídat. Konečně předvídatelnost patří k hlavním zásadám právního státu. Inspirovali jsme se ve světě a vyslyšeli připomínky občanů, podnikatelů a také ředitelů škol a navrhli jsme, aby české zákony mohly vstoupit v účinnost vždy pouze ve dvou dnech v roce – buď 1. ledna nebo 1. července. Odpadne tím nejistota a často složité dohledávání, odkdy přesně platí například nová povinnost,
komentoval předseda ústavně právního výboru Marek Benda (ODS).
Zákon nicméně počítá s možností výjimky. Pokud to bude vyžadovat „naléhavý obecný zájem, lze ve zvlášť výjimečných případech stanovit dřívější den nabytí účinnosti, nejdříve však počátkem dne následujícího po dni vyhlášení právního předpisu". Vyhlašuje-li se nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav nebo vydává-li se právní předpis v souvislosti s ním anebo jedná-li se o zákonodárný proces ve stavu legislativní nouze, lze stanovit, že právní předpis nabude účinnosti vyhlášením. Není-li účinnost v právním předpisu vyhlášeném ve Sbírce zákonů stanovena, nabude právní předpis účinnosti k nejbližšímu 1. lednu nebo k nejbližšímu 1. červenci kalendářního roku,
bude nově určeno v zákoně o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv.
Zároveň bude platit, že v případě, kdy bude den nabytí účinnosti předcházet dni vyhlášení právního předpisu ve Sbírce zákonů, nabude zákon účinnosti k nejbližšímu 1. lednu nebo k nejbližšímu 1. červenci kalendářního roku. Dny právní účinnosti tak prošly Sněmovnou po dlouhých letech. O jejich zavedení se totiž hovořilo již v roce 2010, kdy je ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) chtělo stanovit pro normy týkající se podnikání.
Čtěte více: Konec legislativním překvapením? MPO chce jednotné termíny účinnosti zákonů
Ačkoli z uzákonění nakonec sešlo, samo MPO se začalo snažit zákony, které se dotýkají podnikatelů, předkládat s účinností na začátku nebo v polovině roku. Pohříchu však zůstalo v tomto svém postupu víceméně osamoceno. To by se nyní mělo změnit a od roku 2020 by všechny normy, nejen k podnikání, měly nabývat účinnosti jen ve dvou dnech v roce.
Čtěte také: Dny právní účinnosti pojala vláda po svém, změny v zákonech přichází každý měsíc
K zákonům přibude tabulka povinností
Dny právní účinnosti nejsou jedinou novinkou při tvorbě zákonů. Nově bude muset každý návrh zákona obsahovat přehlednou tabulku povinností, které daný předpis přináší. Tabulka bude povinně provázet všechny zákony. Tabulka bude vypadat následovně:
Také o přehledu povinností se mluví již delší dobu. Už v minulém volebním období se zástupci všech stran zastoupených ve Sněmovně podepsali pod novelu zákona, která mimo jiné povinnost uvádět v samostatné příloze výčet povinností, které norma zavádí či pozměňuje, zaváděla. Návrh však nakonec zamítl Senát a kvůli následným volbám tak zákon spadl pod stůl.
Čtěte více: Povinnost zveřejňovat u zákonů povinnosti pro podnikatele leží opět na stole
Elektronizace Sbírky zákonů se odložila na rok 2022
Kromě dnů právní účinnosti a tabulky povinností přináší novela odklad elektronizace zákonů. Původně měla e-Sbírka a e-Legislativa začít fungovat od roku 2020, Sněmovna ale ostrý start o dva roky odložila.
Tzv. e-Sbírka má uživatelům bezplatně nabídnout elektronickou verzi závazných znění Sbírky zákonů a mezinárodních smluv, které má Česko uzavřeny. K dispozici budou i historické změny v zákonech a uživatel bude moci dostávat upozornění na to, že se nějaký předpis změnil.
Tzv. e-Legislativa je pak systém pro elektronické přijímání a projednávání zákonů, který má zrychlit legislativní proces. K části má mít přístup i veřejnost, která má mít možnost sledovat průběh přípravy zákonů a novel.
Čtěte více na Lupa.cz: e-Sbírka a e-Legislativa mají fungovat od roku 2021, vnitro uzavřelo smlouvu s dodavateli
ČLÁNKY DO MAILU