Vlákno názorů k článku Revoluce v tvorbě zákonů: Účinnost jen ve dvou dnech v roce a tabulka povinností od Šťoural - Nevěřím, že to bude fungovat. Vždyť více než...

Nevěřím, že to bude fungovat. Vždyť více než polovina zákonů pro Česko byla napsaná v Bruselu, a to včetně závazného dne nabytí účinnosti ve všech státech EU. Nedávný příklad. Nová právní úprava tzv. poukazů v DPH sice má v českém zákoně o DPH účinnost až 27. 3. 2019, ale protože to bylo (opět) po závazném unijním termínu, platí de facto již od 1. 1. 2019. Také je otázkou, zda ta jistě přínosná tabulka povinností a hrozících sankcí se bude týkat pouze samotných návrhů zákonů nebo roněž pozměňovacích návrhů poslanců. Jak je tomu už dnes ohledně Důvodových zpráv, u nichž je nehezkým zvykem navrhnout vcelku obstojný zákon, který se v Důvodové zprávě vysvětlí, ale pak jej nastrčené poslanecké loutky pro své lobisty zásadně pozmění, přičemž své návrhy nemusejí nijak odůvodnit...

Odkud to číslo "více než polovina" čerpáš? Však není špatně, když se legislativa synchronizuje i s okolními státy, aby nenastávaly absurdní nesrovnalosti, ne? Na tvorbě EU legislativy máme nemalou spolupráci.

Jo, bordel s dodatky a cupování zákonů zpětně mě také vadí, je to nepřehledné na sledování.

Prakticky veškerá legislativa EU dává určité časové období (často 1-2 roky), dokdy musí být přijatý prováděcí zákon. Je tedy možné to snadno naplánovat. Je samozřejmé otázka, jestli se někdo zpoždění nebude snažit napasovat pod tu výjimku obecného zájmu. Tohle se bude ale stejně týkat hlavně směrnic, nařízení jsou přímo účinná (jakkoli někdy taky vyžadují přijetí zákona, viz GDPR).

A konkrétní termín dává EU málokdy. Většinou to je lhůta, ve které je třeba to prijmout.