Rezervní fond ve výkazech společnosti: Jak se ho zbavit?

Povinnost tvorby rezervního fondu do roku 2014

Povinnost tvorby rezervní fondu vyplývala z Obchodního zákoníku, který platil do konce roku 2013. Rezervní fond se tak vytvářel povinně z důvodu krytí případných ztrát společnosti, pokud nebylo v zákoně uvedeno jinak.

Povinnost tvorby rezervního fondu se vztahovala na společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti ze zisku běžného účetního období po zdanění nebo z jiných vlastních zdrojů mimo čistý zisk. Rezervní fond bylo možné tvořit i při vzniku společnosti nebo při zvyšování základního kapitálu příplatky společníků nad výši vkladů nebo nad emisní kurs akcií.

Na rezervní fond a jeho tvorbu byly navázány i další aspekty, jako například problematika podílů na čistém zisku společnosti, kdy o podílech šlo rozhodnout až teprve po doplnění rezervního fondu v souladu se Obchodním zákoníkem, společenskou smlouvou nebo stanovami.

Jak je to s povinností tvorby po 1.1.2014?

Současná právní úprava nedefinuje povinnost tvorby rezervního fondu. Pokud chtějí účetní jednotky tvořit rezervní fond, mohou se tak rozhodnout dobrovolně. Způsob tvorby rezervního fondu a jeho využití by mělo být jasně definováno. Žádný právní předpis však nestanovuje povinnost tvorbu rezervního fondu zakotvit do společenské smlouvy nebo stanov.

Zákon o obchodních korporací však ukládá povinnost rezervní fond vytvářet, a to akciovým společnostem, ve dvou případech. Prvním případem, kdy musí akciová společnost tvořit rezervní fond, je v případě, že společnost poskytuje finanční asistenci – v takovém případě se musí tvořit rezervní fond ve výši poskytnuté finanční asistence. Druhým případem je situace, kdy akciová společnost nabývá vlastní akcie. Pokud tedy akciová společnost vykazuje v rozvaze vlastní akcie, musí ve stejné výši vytvořit rezervní fond.

Ve výkazech některých účetních jednotek se tak stále objevuje položka rezervního fondu. Může to být buď z toho důvodu, že po novele zákona nebyly upraveny společenské smlouvy společností, a tak musí například rezervní fond tvořit i nadále nebo se pro tvorbu rezervního fondu rozhodly dobrovolně. 

Jak rezervní fond zrušit?

Pokud již nadále nechcete vykazovat ve svých účetních výkazech rezervní fond nebo jej dále tvořit například v souladu se společenskou smlouvou, musíte splnit některé podmínky. První podmínkou je úprava společenské smlouvy, ve které může být povinnost tvorby zakotvena. Pokud však chce účetní jednotka učinit nějaké změny ve společenské smlouvě, musí mít tuto změnu odsouhlasenou valnou hromadou. Změna ve společenské smlouvě je učiněna formou notářského zápisu.

Před rozpuštěním rezervního fondu by měla být ideálně sestavena mimořádná účetní závěrka, na základě které by došlo k rozhodnutí o výplatě vlastních zdrojů. Rozpuštění rezervního fondu je však limitováno, a to zejména v případě, kdy by rozpuštění rezervního fondu mohlo mít negativní dopady na existenci účetní jednotky. Na základě rozhodnutí o zrušení rezervního fondu by neměla být společnost vystavena riziku úpadku. Před rozpuštěním rezervního fondu by tak měl být proveden test insolvence.

Při rozpouštění rezervního fondu by se nemělo zapomínat na další omezení, které stanovuje zákon o obchodních korporací. Zákon o obchodních korporací zakazuje kapitálovým společnostem rozdělit zisk nebo jiné vlastní zdroje, „pokud se ke dni skončení posledního účetního období vlastní kapitál vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky nebo vlastní kapitál po tomto rozdělení sníží pod výši upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze podle zákona nebo společenské smlouvy rozdělit.“ Rezervní fond je přitom považován za jiné vlastní zdroje.

Účetní zachycení tvorby a rozpouštění rezervních fondů

Vymezení ostatních rezervních fondů je obsaženo v Českých účetních standardech. České účetní standardy tak komplexně řeší účtování tvorby fondů a jejich následné čerpání, a to včetně rezervního fondu. Je uvedeno, že tvorba a čerpání rezervních fondů a ostatních fondů tvořených ze zisku se řídí podle právní povahy účetní jednotky právními předpisy, společenskou smlouvou, stanovami, rozhodnutím valné hromady a dalšími dokumenty.

Pokud se tvoří rezervní fond ze zisku, probíhá jeho zaúčtování převodem z účtu nerozděleného výsledku hospodaření nebo například z nerozděleného zisku minulých let. Pokud by pak mělo dojít k použití rezervního fondu, proběhne zaúčtování například na převedení úhrady ztráty minulých let. 

Rozpuštění rezervního fondu a jeho vyplacení

Rozpuštění rezervního fondu a jeho následné vyplacení se chová podobně jako rozdělení a výplata podílů na zisku. Je zapotřebí tedy myslet na to, že výše přídělů do rezervních fondů ovlivňuje částky, které jsou určeny k rozdělení mezi společníky. Zákon o obchodních korporací totiž uvádí, že „zálohu na podíl na zisku lze vyplácet jen na základě mezitímní účetní závěrky, ze které vyplyne, že obchodní korporace má dostatek zdrojů na rozdělení zisku. Součet záloh na podíl na zisku nemůže být vyšší, než kolik činí součet výsledku hospodaření běžného účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních fondů tvořených ze zisku, které může obchodní korporace použít podle svého uvážení, snížený o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a společenskou smlouvou.“

Pokud tedy budou splněny všechny podmínky a dojde k vyplacení finančních prostředků, které byly vázány v rezervním fondu, budou tyto vyplacené finanční prostředky stejným způsobem, jako kdyby docházelo k výplatě podílů na zisku.