Rezervy už nejsou, co bývaly. Novinkou je spořící povinnost

17. 8. 2009
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Autor: 258398
Zákon o rezervách zaznamenal zásadní změnu v oblasti tvorby rezerv na opravu hmotného majetku. Daňovou uznatelnost nákladů na tvorbu rezervy podmiňuje spořící povinnost. Peníze ve výši rezervy jsou ukládány na samostatný bankovní účet.

Rezervy si podniky vytváří za účelem krytí budoucích výdajů. Tvorbu rezerv upravuje zákon o rezervách. Zákon byl s účinností od roku 2009 zásadně změněn. Náklady, které vznikají při tvorbě rezerv sníží základ daně pouze v případě, že peněžní prostředky, které odpovídají výši rezervy, budou převedeny na samostatný účet v bance. Podnik si musí založit samostatný bankovní účet, který bude sloužit pouze pro ukládání prostředků na rezervy. Peníze na rezervy musí být na bankovním účtě připsány nejpozději v termínu pro podání daňového přiznání k dani z příjmů. Výběr z tohoto bankovního účtu rezerv je možný jen, pokud budou prostředky skutečně čerpány na účel, pro který byla rezerva vytvořena.

Nová pravidla tvorby rezerv se vztahují jen na tvorbu rezerv počínaje rokem 2009. U rezerv, které podnik začal vytvářet před 1.1.2009, platí zákon o rezervách ve znění účinném do konce roku 2008.

Čtěte více: Tvorbu rezerv na nákup majetku zákon zakazuje

Jak na tvorbu rezerv na opravu hmotného majetku?

Tvorbu rezerv a opravných položek pro účely zjištění základu daně z příjmů upravuje Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů ve znění pozdějších předpisů. Zákon o rezervách v § 2 vymezuje co je rezervou. Rezervami se rozumí bankovní rezervy, rezervy v pojišťovnictví, rezerva na opravy hmotného majetku rezerva na pěstební činnost a ostatní rezervy.

Tvorba a čerpání rezerv na opravu hmotného majetku

Podnikatelé, kteří se rozhodli tvořit rezervy na opravu hmotného majetku musí dodržovat základní pravidla pro tvorbu i čerpání rezerv. Pravidel je hned několik, přičemž všechna musí být splněna současně, aby podnikatel mohl tvorbu rezervy považovat za výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů a snížit si tak o tuto položku svůj daňový základ.

Pravidlo 1: Rezervy na opravu může vytvářet vlastník majetku.

Podnikatel může vytvářet rezervu na opravu majetku, pokud má k majetku vlastnické právo. Jedná-li se o pronájem podniku, je možné, že rezervu bude tvořit nájemce majetku, pokud je v smlouvě určeno, že nájemce bude provádět opravy na dlouhodobém majetku. Pronajímatel – vlastník majetku pak nemůže vytvářet rezervy na opravy.

Pravidlo 2: Rezervy nelze vytvářet na technické zhodnocení, na údržbu a na pořízení majetku.

Účel rezervy je oprava. Rezervy nelze, chceme-li si snížit základ daně, vytvářet na údržbu dlouhodobého majetku. Rezervy nelze tvořit ani na technické zhodnocení či pořízení nového majetku. Často se tak podniky dostávají do sporu se zákonem i jen díky nepřesnostem ve formulaci plánu oprav. Například u budov nelze rezervu tvořit na půdní vestavby či přestavbu nebytových prostor na bytové či naopak, přístavby. Záměr, který bude definován v plánu oprav musí vystihovat, že se jedná o opravy. Opravou se odstraňuje částečné opotřebení nebo poškození do provozuschopného stavu. U budovy to může být oprava střechy, fasády, podlah, výměna obkladů. Čtěte více: Oprava, údržba nebo modernizace? Pozor na špatný základ daně.

Zákaz tvorby rezervy se vztahuje dále na opravu hmotného majetku, který je určen k likvidaci, na opravu v důsledku škody nebo jiné nahodilé události či na pravidelně opakující se opravy.

Čtěte více: Vichřice, krupobití, záplava – mimořádný náklad?

Je tvorba rezerv po zavedení "spořící povinnosti" stále atraktivním nástrojem pro snížení daňového základu?

Pravidlo 3: Rezervy na opravy majetku lze tvořit u majetku, u něhož je doba daňového odpisu 5 a více let, nesmí se jednat o majetek v 1. odpisové skupině.

Tvorba rezervy probíhá jednou ročně. U majetku, který patří do 2. až 6. odpisové skupiny lze vytvářet více rezerv na opravu jednoho majetku. Maximální doba tvorby rezervy je závislá na zatřídění do odpisové skupiny (§7 odst. 9). Rezervu nelze tvořit na jedno zdaňovací období, nelze ji tvořit jednorázově a dobu tvorby rezervy nelze z žádného důvodu prodlužovat.

Čtěte více: Odpisy hmotného majetku v účetnictví a daňové evidenci

Maximální doba tvorby rezervy
Odpisová skupina hmotného majetku Max. doba tvorby rezervy
2. 3 zdaňovací období
3. 6 zdaňovacích období
4. 8 zdaňovacích období
5. a 6. 10 zdaňovacích období
Pravidlo 4: Podnik si sestaví plán a rozpočet oprav.

Výše roční rezervy je určena jako podíl rozpočtovaných nákladů na opravy a počtu zdaňovacích období, které uplynou od zahájení tvorby rezervy do termínu předpokládaného zahájení oprav.

Výše celkové rezervy vychází z rozpočtu opravy, kterou je nutné ocenit. Rozpočet zahrnuje všechny předpokládané náklady na opravy, které jsou vyčísleny ve finančních částkách. Vhodné je nechat připravit rozpočet od odborníka. Můžete se obrátit například na stavební firmu nebo firmu, která se zabývá opravou strojů atd. U plátce DPH se tvoří rezerva na odhadnutou cenou bez DPH.

Čtěte více: DPH není nikdy dost. Shrnutí legislativních změn 2009 

Pravidlo 5: Peněžní prostředky ve výši rezerv musí být uloženy na samostatném účtu v bance.

Novinkou je, že peněžní prostředky, které odpovídají výši rezervy jsou spořeny na samostatném účtu v bance. Podnik si vybere banku se sídlem na území EU. Účet může být veden v českých korunách nebo EUR a je výhradně určen pro ukládání peněz na rezervy. Peníze z účtu mohou být čerpány jen na účely, na které byla rezerva vytvořena. U rezerv je tedy od roku 2009 zavedena tzv. spořící nebo jinak uhrazovací povinnosti (§ 7 odst. 4).Toto ustanovení je platné jen pro rezervy, které se začnou tvořit od roku 2009. U rezerv, které podnik začal vytvářet před 1.1.2009, platí zákon o rezervách ve znění účinném do konce roku 2008.

Autor článku

Redaktor/ka již pro server Podnikatel.cz nepracuje. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).