Uplynuly jen necelé tři měsíce od posledního rozšíření režimu reverse – charge a Andrej Babiš již navrhuje další. Od července by do režimu reverse – charge měly spadnout také telekomunikační služby, respektive služby elektronických komunikací. Ne však na všechny.
Reverse – charge se rozšíří
Ilustrační obrázek
Ministerstvo financí poslalo do připomínkového řízení návrh nařízení, které doplňuje do seznamu věcí, které spadají do režimu reverse – charge, další položky. Navrhuje se použít režim přenesení daňové povinnosti na ty podnikatele, kteří podnikají v elektronických komunikacích. Netýkalo by se ale všech podnikatelů. Vzhledem k tomu, že se zavedení reverse charge u tzv. post-paid a pre-paid služeb ukázalo velmi sporné a časově i finančně nákladné s perspektivou nepříliš velkého přínosu, se diskuse zaměřila na zavedení reverse charge na některé druhy vybraných služeb elektronických komunikací poskytovaných na „velkoobchodní úrovni“, tj. na služby poskytované mezi podnikateli, kteří tyto služby využívají při poskytování svých služeb jiným osobám, zejména konečným spotřebitelům,
vysvětluje se v důvodové zprávě nařízení.
Režim přenesení daňové povinnosti se použije při poskytování velkoobchodních služeb mezi podnikateli v elektronických komunikacích poskytovaných na základě smluv o propojení či přístupu k sítím elektronických komunikací v souladu s ustanovením § 78 a násl. zákona o elektronických komunikacích.
Jedná se o dva typy smluv, a to
- smlouva o přístupu k sítím elektronických komunikací a
- smlouva o propojení sítí elektronických komunikací.
Reverse charge se tedy nenavrhuje uplatnit v situaci, kdy poskytovatel služeb elektronických komunikací poskytuje konečnému spotřebiteli, který je plátcem, konkrétní služby, např. volání, textové zprávy, přenos dat,
upřesňuje důvodová zpráva. Účinnost nařízení je navrhována na 1. červenec 2016.
Další rozšíření v řadě
Navrhované rozšíření reverse – charge rozhodně není prvním, se kterým Andrej Babiš přišel. V lednu 2016 se režim reverse – charge rozšířil i na dodání nemovité věci plátci, pokud plátce, který nemovitou věc dodává, uplatní daň podle § 56 odst. 5 zákona o DPH. Hned o měsíc později přibylo dodání plynu a elektřiny obchodníkovi, který je definován v čl. 38 odst. 2 směrnice o dani z přidané hodnoty, resp. shodně i v § 7a odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty a dále o dodání (převod) záruk původu plynu a elektřiny.
Čtěte také: Babišův oblíbený seznam se rozšíří, pod reverse – charge spadnou další položky
V září loňského roku se pak systém reverse – charge rozšířil o cukrovou řepu (kód 1212 91), čímž se navázalo na rozšíření z července, kdy pod reverse – charge spadly veškeré komodity, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitole 10 a 12 – obiloviny a technické plodiny, včetně olejnatých semen. Už v dubnu 2015 mezi položky přibylo například na dodání mobilních telefonů, zařízení s integrovanými obvody, dodání herních konzolí či tabletů a laptopů.
U všech rozšíření v letošním roce ale platí, že reverse – charge se uplatní tehdy, pokud celková částka základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží překračuje částku 100 000 Kč. Od letošního února ovšem platí, režim reverse – charge lze u vybraného zboží použít i tehdy, pokud celková částka základu daně nepřekročí hranice 100 tisíce korun.
Čtěte také: Reverse – charge se v červenci opět rozšíří, další položky následují v září
Co je vlastně tuzemský reverse – charge
Režim reverse-charge přenáší povinnosti plátce (poskytovatele plnění) přiznat a zaplatit daň na výstupu za uskutečnitelné zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku na plátce, který toto plnění přijal (příjemce plnění). Zjednodušeně řečeno povinnost přiznat daň má příjemce (odběratel), nikoli plátce (dodavatel) plnění. Režim reverse – charge se uplatňuje u vybraného zboží a služeb, které stanovují právní předpisy.
ČLÁNKY DO MAILU