Mohl byste více přiblížit toto sdružení, čím se zabývá, co je jeho cílem?
Organizace pochází ze Spojených států. Vznikla před dvaceti lety, letos slaví výročí. Primární cíl je fungovat jako platforma pro lidi, kteří se zabývají finanční krizí podniku, hrozícím úpadkem a jeho řešením. Ať už na úrovni finančního řízení, operativního řízení, řízení lidských zdrojů nebo řízení právního rizika. Snažíme se tento model organizace aplikovat i u nás, tedy fungovat jako platforma pro lidi, kteří se řízením podniku v době krize a insolvenci věnují v praxi, ale i pro lidi, kteří pracují například jako insolvenční soudci a pro lidi, kteří se těmito otázkami zabývají v teoretické rovině.
Kdo rozhoduje o tom, kdo bude členem a kdo ne?
V Česku se v tomto ohledu snažíme držet vysokou kvalitu. Proces přijímání členů je proto velmi opatrný a selektivní. Je nastaven tak, že nového člena musí navrhnout dva stávající členové, z nichž minimálně jeden je členem správní rady. O tom, zda se kandidát se stane členem, rozhoduje na základě formálního procesu správní rada.
To jste mi trochu nahrál na otázku. Zjišťoval jsem si podrobnosti ohledně členů správní rady a všiml jsem si, že jsou tam lidé sdruženi napříč všemi důležitými institucemi, ale postrádal jsem ve správní radě osobnosti, které by měly zastupovat bankovní sektor. Proč?
Pokud se budeme bavit pouze o bankovním sektoru, tak i ten tam má své zástupce. Je tam například pan Michal Nebeský, který byl v představenstvu Citibank, dále viceguvernér ČNB Miroslav Singer, jenž sice nezastupuje bankovní sektor privátní, ale regulátora, který má na starosti banky. A mezi členy je řada lidí, kteří pracují v bankách a kteří se věnují oblasti problémových úvěrů či klientů.
Na svých stránkách, které jsou dle mého názoru poměrně strohé, máte uvedeno, že se budete snažit o prosazení etických a odborných standardů ve všech činnostech, souvisejících s insolvencí a jejím řešením. Jak toho chcete docílit, především tedy v praxi?
To bude běh na dlouho trať, protože tato země je ve stavu, v jakém je. Na druhou stranu to ale znamená, že existuje velký prostor pro viditelné a rychlé zlepšení. Tato země je relativně malá a lidé už o sobě vzájemně ví, jak se kdo za posledních deset až patnáct let choval.
Jak chcete komunikovat na veřejnosti a s veřejností?
My to zatím pojímáme introvertně. Naším cílem není mít tisíce členů. Pokud jde o komunikaci směrem k veřejnosti, zatím jsme informovali o našem vzniku prostřednictvím tiskové zprávy a uskutečnili jsme jednu panelovou diskusi, zaměřenou na automobilový průmysl a realitní sektor. Jsme zatím spíše malá klubová záležitost – chceme jít cestou kvality, nikoli cestou množství.
Říkáte sice, že se jedná o klubovou záležitosti, ale přesto pokud bych měl zájem být členem, kde seženu k členství relevantní informace? Pokud se podívám na vaše internetové stránky, tak tam o způsobu získání členství ve sdružení není prakticky nic. Volí se kandidát opravdu jen na osobní doporučení?
Ano, skutečně to funguje pouze na principu osobního doporučení. Na stránkách jsou uvedeni všichni členové správní rady, takže pokud by měl někdo zájem být členem, je nejlepší si najít kontakt na některého z nich a přímo se na něj obrátit.
Z čí iniciativy toto sdružení vlastně vzniklo?
Byli jsme osloveni přímo americkou, mateřskou pobočkou. Zhruba před dvěma lety se totiž T.M.A. rozhodla pro expanzi a v té souvislosti se snažila oslovit i jiné země. Začala „budovat” Evropu i Asii. Na základě předcházejících kontaktů našla několik lidí, z nichž jeden byl Petr Smutný (pozn. redakce: předseda správní rady sdružení) a tím druhým jsem byl já. Byli jsme osloveni ještě předtím než začala hypoteční krize a fakt, že jsme činnost české pobočky zahájili v letošním roce je spíše vhodnou shodou okolností.
Takže to není reakce T.M.A. na současnou situaci?
Ne, není. Ta expanze začala již dříve a dnes se ukázalo, že načasování bylo velmi vhodné.
Jak ostatně finanční krizi vnímáte? Jak to například dopadá na vaši právní kancelář?
Za poslední rok bylo určitě cítit zpomalení v bankovnictví a ve finančních transakcích a za poslední tři měsíce bylo cítit velmi dramatické zpomalení v projektech, které se týkají realit. Je to, myslím, odraz toho, že panuje velká nejistota kolem cen, protože všichni očekávají, že ty ceny, za které se obchodovalo do léta, budou předmětem revize, ale nikdo neví, jaké přesně. To platí pro korporační praxi úplně stejně. Krize rozhodně zasáhla a zasáhne, je to vidět na transakční aktivitě, na druhou stranu nepropukla v tom smyslu, že by začaly masivně restrukturalizace nebo až na výjimky insolvence. Poslední čtvrtletí jsme byli v jakémsi meziobdobí.
Právě, obecně se říká, že Česko nebylo zatím tou finanční krizí zasaženo až tak masivně, jako se to projevilo již v jiných zemích. Nicméně mnoho českých firem je v očekávání pro rok 2009. Jaký máte názor na vývoj v průběhu roku 09? Bude zlomový, skokový? Kdy se ta krize může projevit opravdu naplno ve všech oborech?
Rok 2009 bude každopádně kritický. Je to samozřejmě otázka rozsahu toho problému, což nedokáže nikdo přesně odhadnout. Pokud se však na to podíváme očima struktury průmyslu nebo hospodářství Česka, tak je dobré mít v paměti, že my máme přes dvacet procent HDP v autoprůmyslu a v oborech, které jsou na něm prakticky závislé. Jestliže lidé budou i nadále omezovat nákup nových aut tak, jako od podzimu, tak to bude mít dopad na celý autoprůmysl a jeho subdodavatele. Zprostředkovaně na maloobchod, služby a další obory. Autoprůmysl a další zpracovatelské obory ostatně byly již silně postiženy v polovině tohoto roku, kdy se finanční krizi zatím u nás nevěnovala příliš velká pozornost a kdy velmi silně posilovala koruna. V té době měli již relativně nízké marže a teď k tomu všemu se jim může stát, že jim několik měsíců, v horším případě kvartálů, propadnou tržby o dvacet až třicet procent.
Takže jste ve výhledech na rok 2009 pesimistou?
Rok 2009 bude ojedinělý, nic takového jsme tady zatím neviděli od naší poslední tuzemské recese, kterou jsme měli na konci devadesátých let. Dnešní situace je navíc výjimečná tím, že naše předcházející problémy nebyly korelovány s tím, jak se vyvíjela ekonomika jinde.
Sestupný trend je rozhodně globální a my nebudeme ušetřeni, už jen pro exportní charakter ekonomiky a také z důvodu, že jedna pětina z ní má úzký vztah k autoprůmyslu, který je postižen velmi silně. Otevřenou otázkou samozřejmě zůstává, zda hovoříme jen o roce 2009, či o delším časovém období.
Foto: Ivana Dvorská
Co je Turnaround Management Association ČR?
- Je to nezávislé sdružení odborníků v oblasti „turnaround managementu”, insolvenčního práva a v oblasti korporačních financí.
- Slouží jako mezioborová platforma pro spolupráci a sdílení znalostí a zkušeností mezi osobami, zabývajícími se problematikou insolvence a jejího řešení.
- Prosazuje vysoké etické a odborné standardy ve všech činnostech, souvisejících s insolvencí a jejím řešením.
T.M.A. International je neziskovou společností zaměřenou na problematiku řešení finanční krize a úpadku obchodních společností. T.M.A. International byla založena v roce 1988 a sídlí v Chicagu. V současnosti má více než 8100 členů ve 43 afilacích („chapters“), z čehož 31 poboček je v Severní Americe a dále po jedné v Austrálii, České republice, Finsku, Francii, SRN, Indii, Japonsku, Nizozemí, JAR, Španělsku, Taiwanu a Velké Británii. V nejbližší době přibude afilace v Itálii a Číně. Více informací o Turnaround Management Association je k dispozici na http://www.turnaround.org/, informace o české pobočce naleznete na http://www.turnaround.cz/.
ČLÁNKY DO MAILU